1In the days of Ahaz the son of Jotham, son of Uzziah, king of Judah, Rezin the king of Syria and Pekah the son of Remaliah the king of Israel came up to Jerusalem to wage war against it, but could not yet mount an attack against it. (2Ki 15:37; 2Ki 16:5; Isa 1:1)2When the house of David was told, “Syria is in league with[1] Ephraim,” the heart of Ahaz[2] and the heart of his people shook as the trees of the forest shake before the wind. (Isa 8:12; Isa 9:9)3And the Lord said to Isaiah, “Go out to meet Ahaz, you and Shear-jashub[3] your son, at the end of the conduit of the upper pool on the highway to the Washer’s Field. (2Ki 18:17; Isa 8:3; Isa 8:18; Isa 36:2)4And say to him, ‘Be careful, be quiet, do not fear, and do not let your heart be faint because of these two smoldering stumps of firebrands, at the fierce anger of Rezin and Syria and the son of Remaliah. (Ex 14:13; Isa 7:1; Isa 8:12; Am 4:11; Zec 3:2)5Because Syria, with Ephraim and the son of Remaliah, has devised evil against you, saying, (Isa 7:4)6“Let us go up against Judah and terrify it, and let us conquer it[4] for ourselves, and set up the son of Tabeel as king in the midst of it,”7thus says the Lord God: “It shall not stand, and it shall not come to pass. (Isa 8:10)8For the head of Syria is Damascus, and the head of Damascus is Rezin. And within sixty-five years Ephraim will be shattered from being a people. (Ge 14:15)9And the head of Ephraim is Samaria, and the head of Samaria is the son of Remaliah. If you[5] are not firm in faith, you will not be firm at all.’” (2Ch 20:20; Isa 7:1)
The Sign of Immanuel
10Again the Lord spoke to Ahaz:11“Ask a sign of the Lord your[6] God; let it be deep as Sheol or high as heaven.” (2Ki 19:29)12But Ahaz said, “I will not ask, and I will not put the Lord to the test.”13And he[7] said, “Hear then, O house of David! Is it too little for you to weary men, that you weary my God also? (Isa 43:24)14Therefore the Lord himself will give you a sign. Behold, the virgin shall conceive and bear a son, and shall call his name Immanuel.[8] (Ge 24:43; Ex 2:8; Ps 68:25; Pr 30:19; Isa 8:8; Isa 8:10; Isa 9:6; Isa 37:30; Isa 38:7; Mt 1:23; Lu 1:31; Lu 1:34)15He shall eat curds and honey when he knows how to refuse the evil and choose the good. (Isa 7:22)16For before the boy knows how to refuse the evil and choose the good, the land whose two kings you dread will be deserted. (Isa 6:12; Isa 8:4)17The Lord will bring upon you and upon your people and upon your father’s house such days as have not come since the day that Ephraim departed from Judah—the king of Assyria!” (1Ki 12:16; 2Ch 28:20; Isa 8:7)18In that day the Lord will whistle for the fly that is at the end of the streams of Egypt, and for the bee that is in the land of Assyria. (Isa 5:26)19And they will all come and settle in the steep ravines, and in the clefts of the rocks, and on all the thornbushes, and on all the pastures.[9] (Isa 2:19; Jer 13:4; Jer 16:16)20In that day the Lord will shave with a razor that is hired beyond the River[10]—with the king of Assyria—the head and the hair of the feet, and it will sweep away the beard also. (2Ki 18:13; Isa 8:7; Isa 10:5; Isa 10:15; Isa 11:15; Isa 24:1; Eze 5:1)21In that day a man will keep alive a young cow and two sheep, (Isa 5:17)22and because of the abundance of milk that they give, he will eat curds, for everyone who is left in the land will eat curds and honey. (Isa 7:15)23In that day every place where there used to be a thousand vines, worth a thousand shekels[11] of silver, will become briers and thorns. (Isa 5:6)24With bow and arrows a man will come there, for all the land will be briers and thorns. (Jud 5:11)25And as for all the hills that used to be hoed with a hoe, you will not come there for fear of briers and thorns, but they will become a place where cattle are let loose and where sheep tread. (Isa 7:23; Isa 32:13)
Isaiah 7
Bible Kralická
1I stalo se za dnů Achasa syna Jotamova, syna Uziáše, krále Judského, že přitáhl Rezin král Syrský, a Pekach syn Romeliáše, krále Izraelského, k Jeruzalému, aby bojoval proti němu, ale nemohl ho dobyti.2I oznámeno jest domu Davidovu v tato slova: Spikla se země Syrská s Efraimem. Pročež pohnulo se srdce jeho, i srdce lidu jeho, tak jako se pohybuje dříví v lese od větru.3Tedy řekl Hospodin Izaiášovi: Vyjdi nyní vstříc Achasovi, ty a Sear Jašub syn tvůj, až na konec struhy rybníka hořejšího, k silnici pole valchářova,4A díš jemu: Šetř se, abys se nekormoutil. Neboj se, a srdce tvé nechať se neděsí dvou ostatků hlavní těch kouřících se, před rozpáleným hněvem Rezinovým s Syrskými, a syna Romeliášova,5Proto že zlou radu složili proti tobě Syrský, Efraim a syn Romeliášův, řkouce:6Táhněme proti zemi Judské, a vyležme ji, a odtrhněme ji k sobě, a ustavme krále u prostřed ní syna Tabealova.7Toto praví Panovník Hospodin: Nestaneť se a nebude toho.8Nebo hlava Syrské země jest Damašek, a hlava Damašku Rezin, a po šedesáti pěti letech potřín bude Efraim, tak že nebude lidem.9Mezi tím hlava Efraimova Samaří, a hlava Samaří syn Romeliášův. Jestliže nevěříte, jistě že neostojíte.10I mluvil ještě Hospodin k Achasovi, řka:11Požádej sobě znamení od Hospodina Boha svého, buď dole hluboko, aneb na hoře vysoko.12I řekl Achas: Nebudu prositi, aniž budu pokoušeti Hospodina.13Tedy řekl prorok: Slyšte nyní, dome Davidův, ještě-liž jest vám málo, lidem býti k obtížení, že i Bohu mému k obtížení jste?14Protož sám Pán dá vám znamení: Aj, panna počne, a porodí syna, a nazůve jméno jeho Immanuel.15Máslo a med jísti bude, až by uměl zavrci zlé, a vyvoliti dobré.16Nýbrž prvé než bude uměti dítě to zavrci zlé a vyvoliti dobré, opuštěna bude země, kteréž nenávidíš pro dva krále její.17Na tebe pak přivede Hospodin, a na lid tvůj, i na dům otce tvého dny, jakýchž nebylo ode dne, v němž odstoupil Efraim od Judy, a to skrze krále Assyrského.18Nebo stane se v ten den, že pošepce Hospodin muchám, kteréž jsou při nejdalších řekách Egyptských, a včelám, kteréž jsou v zemi Assyrské.19I přijdou, a usadí se všickni ti v údolích pustých a v děrách skalních, i na všech chrastinách i na všech stromích užitečných.20V ten den oholí Pán tou břitvou najatou, (skrze ty, kteříž za řekou jsou, skrze krále Assyrského), hlavu a vlasy noh, ano také i bradu do čista sholí.21I bude tehdáž, že sotva člověk zachová kravičku neb dvě ovce,22Avšak pro množství mléka, kteréhož nadojí, jísti bude máslo. Máslo zajisté a med jísti bude, kdožkoli v zemi bude zanechán.23Bude také v ten čas, že každé místo, na němž jest tisíc kmenů vinných za tisíc stříbrných, trním a hložím poroste.24S střelami a lučištěm tudy jíti musí; hložím zajisté a trním zaroste všecka země.25Všecky pak hory, kteréž motykou kopány býti mohou, nebudou se báti hloží a trní; nebo budou za pastviště volům, a bravům ku pošlapání.