Isaiah 48

English Standard Version

from Crossway
1 Hear this, O house of Jacob, who are called by the name of Israel, and who came from the waters of Judah, who swear by the name of the Lord and confess the God of Israel, but not in truth or right. (Ps 68:26; Isa 43:1; Jer 7:9)2 For they call themselves after the holy city, and stay themselves on the God of Israel; the Lord of hosts is his name. (Mic 3:11)3 “The former things I declared of old; they went out from my mouth, and I announced them; then suddenly I did them, and they came to pass. (Isa 41:26)4 Because I know that you are obstinate, and your neck is an iron sinew and your forehead brass, (Ex 32:9)5 I declared them to you from of old, before they came to pass I announced them to you, lest you should say, ‘My idol did them, my carved image and my metal image commanded them.’ (Isa 48:3; Jer 44:15)6 “You have heard; now see all this; and will you not declare it? From this time forth I announce to you new things, hidden things that you have not known. (Isa 43:19)7 They are created now, not long ago; before today you have never heard of them, lest you should say, ‘Behold, I knew them.’8 You have never heard, you have never known, from of old your ear has not been opened. For I knew that you would surely deal treacherously, and that from before birth you were called a rebel. (Isa 46:8)9 “For my name’s sake I defer my anger; for the sake of my praise I restrain it for you, that I may not cut you off. (Mal 3:6)10 Behold, I have refined you, but not as silver; I have tried[1] you in the furnace of affliction. (De 4:20; Eze 22:18; Eze 22:20; Eze 22:22; 1Pe 1:7)11 For my own sake, for my own sake, I do it, for how should my name[2] be profaned? My glory I will not give to another. (Isa 42:8; Isa 43:25; Eze 20:9)12 “Listen to me, O Jacob, and Israel, whom I called! I am he; I am the first, and I am the last. (Isa 41:4)13 My hand laid the foundation of the earth, and my right hand spread out the heavens; when I call to them, they stand forth together. (Ps 102:25; Isa 40:26; Isa 51:13; Heb 1:10)14 “Assemble, all of you, and listen! Who among them has declared these things? The Lord loves him; he shall perform his purpose on Babylon, and his arm shall be against the Chaldeans. (Isa 23:13; Isa 41:26; Isa 46:10; Isa 47:1)15 I, even I, have spoken and called him; I have brought him, and he will prosper in his way. (Isa 45:1)16 Draw near to me, hear this: from the beginning I have not spoken in secret, from the time it came to be I have been there.” And now the Lord God has sent me, and his Spirit. (Isa 45:19; Isa 61:1)17 Thus says the Lord, your Redeemer, the Holy One of Israel: “I am the Lord your God, who teaches you to profit, who leads you in the way you should go.18 Oh that you had paid attention to my commandments! Then your peace would have been like a river, and your righteousness like the waves of the sea; (De 32:29; Ps 81:13; Isa 66:12; Lu 19:42)19 your offspring would have been like the sand, and your descendants like its grains; their name would never be cut off or destroyed from before me.” (Ge 22:17; Isa 10:22; Ho 1:10)20 Go out from Babylon, flee from Chaldea, declare this with a shout of joy, proclaim it, send it out to the end of the earth; say, “The Lord has redeemed his servant Jacob!” (Ex 19:4; Isa 23:13; Isa 35:10; Isa 44:23; Isa 47:1; Isa 52:9; Isa 52:11; Jer 50:8; Jer 51:6; Jer 51:45; Zec 2:6)21 They did not thirst when he led them through the deserts; he made water flow for them from the rock; he split the rock and the water gushed out. (Ex 17:6; Nu 20:11; De 8:15; Isa 35:6; Isa 43:19; Isa 44:3)22 “There is no peace,” says the Lord, “for the wicked.” (Isa 57:21)

Isaiah 48

Bible Kralická

1 Slyštež to, dome Jákobův, kteříž se nazýváte jménem Izraelovým, a z vod Judových jste pošli, kteříž přisaháte ve jménu Hospodinovu, a Boha Izraelského připomínáte, však ne v pravdě, ani v spravedlnosti,2 Ačkoli od města svatého se jmenujete, a na Boha Izraelského, jehož jméno jest Hospodin zástupů, zpoléháte.3 Předešlé věci zdávna jsem oznamoval, a což vyšlo z úst mých, i což jsem ohlašoval, brzce jsem činíval, a stávalo se.4 Věděl jsem, že jsi zatvrdilý, a houžev železná šíje tvá, a čelo tvé ocelivé.5 A protožť jsem oznamoval z dávna, prvé než přicházelo, ohlašovalť jsem, abys neříkal: Modla má učinila ty věci, a rytina má neb slitina má přikázala to.6 Slýchals o tom, pohlediž na to na všecko, vy pak, nebudete-liž toho oznamovati? Již nyní ohlašujiť nové a tajné věci, o nichž jsi ty nic nevěděl.7 Nyní stvořeny jsou, a ne předešlého času, o nichž jsi před tímto dnem nic neslyšel, abys neřekl: Aj, věděl jsem o tom.8 Anobrž aniž jsi slyšel, ani věděl, aniž se to tehdáž doneslo ucha tvého; nebo jsem věděl, že sobě velmi nevážně počínati budeš, a že jsi převrácenec hned od života matky.9 Pro jméno své poshovím s prchlivostí svou, a pro chválu svou poukrotím hněvu proti tobě, abych tě nevyplénil.10 Aj, přepálím tě, ačkoli ne jako stříbro, přeberu tě v peci ssoužení.11 Pro sebe, pro sebe učiním to. Nebo jakž by mohlo v lehkost vydáno býti? Slávy své zajisté jinému nedám.12 Slyš mne, Jákobe a Izraeli, povolaný můj: Já jsem, já první, já jsem i poslední.13 Má zajisté ruka založila zemi, a pravice má dlaní rozměřila nebesa; povolal jsem jich, a hned se postavily.14 Shromažďte se vy všickni, a slyšte. Kdo z nich oznámil tyto věci: Hospodin miluje jej, onť vykoná vůli jeho proti Babylonu, a rámě jeho proti Kaldejským?15 Já, já mluvil jsem, protož povolám ho; přivedu jej, a šťastnou bude míti cestu svou.16 Přistupte ke mně, slyšte to: Nemluvíval jsem z počátku v skrytě; od toho času, v kterémž se to dálo, přítomen jsem byl. A nyní Panovník Hospodin poslal mne a duch jeho.17 Toto praví Hospodin vykupitel tvůj, Svatý Izraelský: Já Hospodin Bůh tvůj učím tě, abys prospěch bral, a vodím tě po cestě, po kteréž bys chodil.18 Ó kdybys byl šetřil přikázaní mých, bylť by jako potok pokoj tvůj, a spravedlnost tvá jako vlny mořské.19 A bylo by jako písku semene tvého, a plodu života tvého jako štěrku jeho, aniž by vyťato, ani vyhlazeno bylo jméno jeho před oblíčejem mým.20 Vyjděte z Babylona, utecte od Kaldejských, hlasem zvučným zvěstujte, ohlašujte to, rozneste to až do končin země. Rcete: Vykoupil Hospodin služebníka svého Jákoba.21 Nebudouť žízniti, když je po pustinách povede, vody z skály vyvede jim; nebo rozetne skálu, aby tekly vody.22 Nemajíť žádného pokoje, praví Hospodin, bezbožní.