1Thus says the Lord to his anointed, to Cyrus, whose right hand I have grasped, to subdue nations before him and to loose the belts of kings, to open doors before him that gates may not be closed: (Job 12:21; Isa 22:21; Isa 41:13; Isa 44:28; Isa 45:5)2“I will go before you and level the exalted places,[1] I will break in pieces the doors of bronze and cut through the bars of iron, (Ps 107:16; Isa 40:4)3I will give you the treasures of darkness and the hoards in secret places, that you may know that it is I, the Lord, the God of Israel, who call you by your name. (Isa 43:1; Jer 50:37; Jer 51:13)4For the sake of my servant Jacob, and Israel my chosen, I call you by your name, I name you, though you do not know me. (Isa 45:3; Isa 62:2)5I am the Lord, and there is no other, besides me there is no God; I equip you, though you do not know me, (Job 12:21; Isa 22:21; Isa 44:8)6that people may know, from the rising of the sun and from the west, that there is none besides me; I am the Lord, and there is no other. (Isa 37:20; Mal 1:11)7I form light and create darkness; I make well-being and create calamity; I am the Lord, who does all these things. (Isa 41:23; Am 3:6)8“Shower, O heavens, from above, and let the clouds rain down righteousness; let the earth open, that salvation and righteousness may bear fruit; let the earth cause them both to sprout; I the Lord have created it. (De 32:2; Ps 85:11; Ho 10:12)9“Woe to him who strives with him who formed him, a pot among earthen pots! Does the clay say to him who forms it, ‘What are you making?’ or ‘Your work has no handles’? (Ec 6:10; Isa 10:15; Isa 64:8; Ro 9:20)10Woe to him who says to a father, ‘What are you begetting?’ or to a woman, ‘With what are you in labor?’”11Thus says the Lord, the Holy One of Israel, and the one who formed him: “Ask me of things to come; will you command me concerning my children and the work of my hands?[2] (Isa 29:23; Isa 41:23; Isa 64:8; Jer 31:9; Eze 39:7)12I made the earth and created man on it; it was my hands that stretched out the heavens, and I commanded all their host. (Ge 2:1; Isa 42:5; Isa 44:24; Jer 27:5)13I have stirred him up in righteousness, and I will make all his ways level; he shall build my city and set my exiles free, not for price or reward,” says the Lord of hosts. (Isa 41:2; Isa 44:28; Isa 45:2; Isa 49:25; Isa 51:14; Isa 52:3)
The Lord, the Only Savior
14Thus says the Lord: “The wealth of Egypt and the merchandise of Cush, and the Sabeans, men of stature, shall come over to you and be yours; they shall follow you; they shall come over in chains and bow down to you. They will plead with you, saying: ‘Surely God is in you, and there is no other, no god besides him.’” (Isa 14:2; Isa 43:3)15Truly, you are a God who hides himself, O God of Israel, the Savior. (Isa 57:17)16All of them are put to shame and confounded; the makers of idols go in confusion together. (Isa 42:17)17But Israel is saved by the Lord with everlasting salvation; you shall not be put to shame or confounded to all eternity. (Isa 54:4)18For thus says the Lord, who created the heavens (he is God!), who formed the earth and made it (he established it; he did not create it empty, he formed it to be inhabited!): “I am the Lord, and there is no other. (Ge 1:2; Ps 115:16; Isa 42:5)19I did not speak in secret, in a land of darkness; I did not say to the offspring of Jacob, ‘Seek me in vain.’[3] I the Lord speak the truth; I declare what is right. (De 30:11; Isa 45:23; Isa 48:16; Jer 29:13)20“Assemble yourselves and come; draw near together, you survivors of the nations! They have no knowledge who carry about their wooden idols, and keep on praying to a god that cannot save. (Isa 41:1; Isa 44:17; Isa 44:18; Isa 46:1; Isa 46:7; Isa 48:5; Jer 10:5)21Declare and present your case; let them take counsel together! Who told this long ago? Who declared it of old? Was it not I, the Lord? And there is no other god besides me, a righteous God and a Savior; there is none besides me. (Isa 41:22; Isa 41:26; Isa 43:9; Isa 43:11)22“Turn to me and be saved, all the ends of the earth! For I am God, and there is no other. (Isa 11:12; Isa 43:5)23By myself I have sworn; from my mouth has gone out in righteousness a word that shall not return: ‘To me every knee shall bow, every tongue shall swear allegiance.’[4] (Ge 22:16; Isa 45:19; Ro 14:11; Php 2:10)24“Only in the Lord, it shall be said of me, are righteousness and strength; to him shall come and be ashamed all who were incensed against him. (Isa 26:4; Isa 41:11; Isa 44:8)25In the Lord all the offspring of Israel shall be justified and shall glory.”
Isaiah 45
Bible Kralická
1Takto praví Hospodin pomazanému svému Cýrovi, jehož pravici zmocním, a národy před ním porazím, a bedra králů rozpáši, a zotvírám před ním vrata, a brány nebudou zavírány:2Já před tebou půjdu, a cesty křivé zpřímím, vrata měděná potru, a závory železné posekám.3A dám tobě poklady skryté, a klénoty schované, abys poznal, že já jsem Hospodin Bůh Izraelský, kterýž tě ze jména volám.4Pro služebníka svého Jákoba a Izraele vyvoleného svého jmenoval jsem tě jménem tvým, i příjmím tvým, ačkoli mne neznáš.5Já jsem Hospodin, a není žádného více, kromě mne není žádného Boha. Přepásal jsem tě, ačkoli mne neznáš,6Aby poznali od východu slunce i od západu, že není žádného kromě mne. Jáť jsem Hospodin, a není, žádného více.7Kterýž formuji světlo, a tvořím tmu, působím pokoj, a tvořím zlé, já Hospodin činím to všecko.8Rosu dejte nebesa s hůry, a nejvyšší oblakové dštěte spravedlnost; otevři se země, a ať vzejde spasení, a spravedlnost ať spolu vykvete. Já Hospodin způsobím to.9Běda tomu, kdož se v odpory dává s tím, jenž jej sformoval, jsa střep jako jiné střepiny hliněné. Zdaliž dí hlina hrnčíři svému: Což děláš? Dílo tvé zajisté ničemné jest.10Běda tomu, kterýž říká otci: Co zplodíš? A ženě: Co porodíš?11Takto praví Hospodin, Svatý Izraelský, a kterýž jej sformoval: Budoucí-liž věci na mně vyzvídati chcete, o synech mých a díle rukou mých mně vyměřovati?12Já jsem učinil zemi, a člověka na ní stvořil; já jsem, jehož ruce roztáhly nebesa, a všemu vojsku jejich rozkazuji.13Já vzbudím jej v spravedlnosti, a všecky cesty jeho zpřímím. Onť vzdělá město mé, a zajaté mé propustí, ne ze mzdy, ani pro dar, praví Hospodin zástupů.14Takto praví Hospodin: Práce Egyptská, a kupectví Mouřenínská, a Sabejští, muži veliké postavy, k tobě přijdou, a tvoji budou. Za tebou se poberou, v poutech půjdou, tobě se klaněti, a tobě se kořiti budou, říkajíce: Toliko u tebe jest Bůh silný, a neníť žádného více kromě toho Boha.15(Jistě ty jsi Bůh silný, skrývající se, Bůh Izraelský, spasitel.)16Všickni onino se zastydí, a zahanbeni budou, spolu odejdou s hanbou činitelé obrazů;17Ale Izrael spasen bude skrze Hospodina spasením věčným. Nebudete zahanbeni, ani v lehkost uvedeni na věky věků.18Nebo tak praví Hospodin stvořitel nebes, (ten Bůh, kterýž sformoval zemi a učinil ji, kterýž utvrdil ji, ne na prázdno stvořil ji, k bydlení sformoval ji): Já jsem Hospodin, a není žádného více.19Nemluvím tajně v místě zemském tmavém, neříkám semeni Jákobovu nadarmo: Hledejte mne. Já Hospodin mluvím spravedlnost, a zvěstuji věci pravé.20Shromažďte se a přiďte, přibližte se spolu vy, kteříž jste pozůstali mezi pohany. Nic neznají ti, kteříž se s dřevem rytiny své nosí; nebo se modlí bohu, kterýž nemůže vysvoboditi.21Oznamte a přiveďte i jiné, a nechať spolu v radu vejdou, a ukáží, kdo to od starodávna předpověděl, a hned zdávna oznámil? Zdali ne já Hospodin? Neboť není žádného jiného Boha kromě mne, není Boha silného, spravedlivého, a spasitele žádného kromě mne.22Obraťtež zřetel ke mně, abyste spaseny byly všecky končiny země; nebo já jsem Bůh silný, a není žádného více.23Skrze sebe přisáhl jsem, vyšlo z úst mých slovo spravedlnosti, kteréž nepůjde na zpět: Že se mně skláněti bude všeliké koleno, a přisahati každý jazyk,24Říkaje: Toliko v Hospodinu mám všelijakou spravedlnost a sílu, a až k samému přijde; ale zahanbeni budou všickni, kteříž se koli zlobí proti němu.25V Hospodinu ospravedlněni budou, a chlubiti se všecko símě Izraelovo.