Genesis 24 | English Standard Version

English Standard Version

Isaac and Rebekah

1 Now Abraham was old, well advanced in years. And the Lord had blessed Abraham in all things. (Ge 13:2; Ge 24:35) 2 And Abraham said to his servant, the oldest of his household, who had charge of all that he had, “Put your hand under my thigh, (Ge 15:2; Ge 24:9; Ge 47:29) 3 that I may make you swear by the Lord, the God of heaven and God of the earth, that you will not take a wife for my son from the daughters of the Canaanites, among whom I dwell, (Ge 26:34; Ge 27:46; De 7:3; 2Co 6:14)

Ge 26:34Ge 27:46De 7:32Co 6:14

4 but will go to my country and to my kindred, and take a wife for my son Isaac.” (Ge 28:2) 5 The servant said to him, “Perhaps the woman may not be willing to follow me to this land. Must I then take your son back to the land from which you came?” 6 Abraham said to him, “See to it that you do not take my son back there. 7 The Lord, the God of heaven, who took me from my father’s house and from the land of my kindred, and who spoke to me and swore to me, ‘To your offspring I will give this land,’ he will send his angel before you, and you shall take a wife for my son from there. (Ge 12:1; Ge 12:7; Ex 23:20; Ex 23:23; Ex 33:2; Heb 1:14)

Ge 12:1Ge 12:7Ex 23:20Ex 23:23Ex 33:2Heb 1:14

8 But if the woman is not willing to follow you, then you will be free from this oath of mine; only you must not take my son back there.” (Jos 2:17) 9 So the servant put his hand under the thigh of Abraham his master and swore to him concerning this matter. (Ge 24:2) 10 Then the servant took ten of his master’s camels and departed, taking all sorts of choice gifts from his master; and he arose and went to Mesopotamia^[1] to the city of Nahor. (De 23:4; Jud 3:8) 11 And he made the camels kneel down outside the city by the well of water at the time of evening, the time when women go out to draw water. (1Sa 9:11; Joh 4:7) 12 And he said, “O Lord, God of my master Abraham, please grant me success today and show steadfast love to my master Abraham. (Ge 24:27; Ge 24:42; Ge 24:48; Ge 27:20)

Ge 24:27Ge 24:42Ge 24:48Ge 27:20

13 Behold, I am standing by the spring of water, and the daughters of the men of the city are coming out to draw water. (Ge 24:43) 14 Let the young woman to whom I shall say, ‘Please let down your jar that I may drink,’ and who shall say, ‘Drink, and I will water your camels’—let her be the one whom you have appointed for your servant Isaac. By this^[2] I shall know that you have shown steadfast love to my master.” (Ge 15:8) 15 Before he had finished speaking, behold, Rebekah, who was born to Bethuel the son of Milcah, the wife of Nahor, Abraham’s brother, came out with her water jar on her shoulder. (Ge 11:29; Ge 22:23) 16 The young woman was very attractive in appearance, a maiden^[3] whom no man had known. She went down to the spring and filled her jar and came up. (Ge 26:7) 17 Then the servant ran to meet her and said, “Please give me a little water to drink from your jar.” 18 She said, “Drink, my lord.” And she quickly let down her jar upon her hand and gave him a drink. 19 When she had finished giving him a drink, she said, “I will draw water for your camels also, until they have finished drinking.” 20 So she quickly emptied her jar into the trough and ran again to the well to draw water, and she drew for all his camels. 21 The man gazed at her in silence to learn whether the Lord had prospered his journey or not. 22 When the camels had finished drinking, the man took a gold ring weighing a half shekel,^[4] and two bracelets for her arms weighing ten gold shekels, 23 and said, “Please tell me whose daughter you are. Is there room in your father’s house for us to spend the night?” 24 She said to him, “I am the daughter of Bethuel the son of Milcah, whom she bore to Nahor.” (Ge 22:23; Ge 24:15) 25 She added, “We have plenty of both straw and fodder, and room to spend the night.” 26 The man bowed his head and worshiped the Lord (Ge 24:48; Ge 24:52; Ex 4:31) 27 and said, “Blessed be the Lord, the God of my master Abraham, who has not forsaken his steadfast love and his faithfulness toward my master. As for me, the Lord has led me in the way to the house of my master’s kinsmen.” (Ge 24:12; Ge 24:42; Ge 24:48; Ge 32:10; Ps 98:3)

Ge 24:12Ge 24:42Ge 24:48Ge 32:10Ps 98:3

28 Then the young woman ran and told her mother’s household about these things. 29 Rebekah had a brother whose name was Laban. Laban ran out toward the man, to the spring. (Ge 25:20; Ge 28:2; Ge 29:5) 30 As soon as he saw the ring and the bracelets on his sister’s arms, and heard the words of Rebekah his sister, “Thus the man spoke to me,” he went to the man. And behold, he was standing by the camels at the spring. 31 He said, “Come in, O blessed of the Lord. Why do you stand outside? For I have prepared the house and a place for the camels.” (Ge 26:29; Jud 17:2; Ru 3:10) 32 So the man came to the house and unharnessed the camels, and gave straw and fodder to the camels, and there was water to wash his feet and the feet of the men who were with him. (Ge 18:4; Ge 43:24; Jud 19:21) 33 Then food was set before him to eat. But he said, “I will not eat until I have said what I have to say.” He said, “Speak on.” 34 So he said, “I am Abraham’s servant. 35 The Lord has greatly blessed my master, and he has become great. He has given him flocks and herds, silver and gold, male servants and female servants, camels and donkeys. (Ge 24:1) 36 And Sarah my master’s wife bore a son to my master when she was old, and to him he has given all that he has. (Ge 21:2; Ge 25:5) 37 My master made me swear, saying, ‘You shall not take a wife for my son from the daughters of the Canaanites, in whose land I dwell, (Ge 24:3) 38 but you shall go to my father’s house and to my clan and take a wife for my son.’ 39 I said to my master, ‘Perhaps the woman will not follow me.’ 40 But he said to me, ‘The Lord, before whom I have walked, will send his angel with you and prosper your way. You shall take a wife for my son from my clan and from my father’s house. (Ge 17:1; Ge 24:21) 41 Then you will be free from my oath, when you come to my clan. And if they will not give her to you, you will be free from my oath.’ 42 “I came today to the spring and said, ‘O Lord, the God of my master Abraham, if now you are prospering the way that I go, (Ge 24:12; Ge 24:27; Ge 24:40) 43 behold, I am standing by the spring of water. Let the virgin who comes out to draw water, to whom I shall say, “Please give me a little water from your jar to drink,” (Ge 24:13) 44 and who will say to me, “Drink, and I will draw for your camels also,” let her be the woman whom the Lord has appointed for my master’s son.’ (Ge 24:14; Ge 24:18) 45 “Before I had finished speaking in my heart, behold, Rebekah came out with her water jar on her shoulder, and she went down to the spring and drew water. I said to her, ‘Please let me drink.’ (1Sa 1:13) 46 She quickly let down her jar from her shoulder and said, ‘Drink, and I will give your camels drink also.’ So I drank, and she gave the camels drink also. 47 Then I asked her, ‘Whose daughter are you?’ She said, ‘The daughter of Bethuel, Nahor’s son, whom Milcah bore to him.’ So I put the ring on her nose and the bracelets on her arms. (Eze 16:11) 48 Then I bowed my head and worshiped the Lord and blessed the Lord, the God of my master Abraham, who had led me by the right way^[5] to take the daughter of my master’s kinsman for his son. (Ge 22:23; Ge 24:26; Ge 24:42; Ge 24:52)

Ge 22:23Ge 24:26Ge 24:42Ge 24:52

49 Now then, if you are going to show steadfast love and faithfulness to my master, tell me; and if not, tell me, that I may turn to the right hand or to the left.” (Ge 47:29; Jos 2:14) 50 Then Laban and Bethuel answered and said, “The thing has come from the Lord; we cannot speak to you bad or good. (Ge 31:24; 2Sa 13:22) 51 Behold, Rebekah is before you; take her and go, and let her be the wife of your master’s son, as the Lord has spoken.” (Ge 24:13; Ge 24:42) 52 When Abraham’s servant heard their words, he bowed himself to the earth before the Lord. (Ge 24:48) 53 And the servant brought out jewelry of silver and of gold, and garments, and gave them to Rebekah. He also gave to her brother and to her mother costly ornaments. 54 And he and the men who were with him ate and drank, and they spent the night there. When they arose in the morning, he said, “Send me away to my master.” (Ge 24:56; Ge 24:59) 55 Her brother and her mother said, “Let the young woman remain with us a while, at least ten days; after that she may go.” 56 But he said to them, “Do not delay me, since the Lord has prospered my way. Send me away that I may go to my master.” 57 They said, “Let us call the young woman and ask her.” 58 And they called Rebekah and said to her, “Will you go with this man?” She said, “I will go.” 59 So they sent away Rebekah their sister and her nurse, and Abraham’s servant and his men. (Ge 35:8) 60 And they blessed Rebekah and said to her, “Our sister, may you become thousands of ten thousands, and may your offspring possess the gate of those who hate him!”^[6] (Ge 17:16; Ge 22:17) 61 Then Rebekah and her young women arose and rode on the camels and followed the man. Thus the servant took Rebekah and went his way. 62 Now Isaac had returned from Beer-lahai-roi and was dwelling in the Negeb. (Ge 16:14; Ge 25:11) 63 And Isaac went out to meditate in the field toward evening. And he lifted up his eyes and saw, and behold, there were camels coming. (Ps 77:12; Ps 143:5) 64 And Rebekah lifted up her eyes, and when she saw Isaac, she dismounted from the camel 65 and said to the servant, “Who is that man, walking in the field to meet us?” The servant said, “It is my master.” So she took her veil and covered herself. 66 And the servant told Isaac all the things that he had done. 67 Then Isaac brought her into the tent of Sarah his mother and took Rebekah, and she became his wife, and he loved her. So Isaac was comforted after his mother’s death. (Ge 23:2; Ge 37:35; Ge 38:12)

Bible Kralická

1 Abraham pak již byl starý a sešlého věku; a Hospodin požehnal mu ve všech věcech. 2 Tedy řekl Abraham služebníku svému staršímu v domě svém, kterýž spravoval všecky věci jeho: Vlož nyní ruku svou pod bedro mé, 3 Abych tě zavázal přísahou skrze Hospodina, Boha nebe a Boha země, abys nebral manželky synu mému ze dcer Kananejských, mezi nimiž já bydlím. 4 Ale půjdeš do země mé a příbuznosti mé; a odtud vezmeš manželku synu mému Izákovi. 5 I řekl jemu služebník ten: Kdyby pak nechtěla žena ta se mnou jíti do země této, mám-li zase uvésti syna tvého do země, z níž jsi vyšel? 6 Kterýžto odpověděl: Hleď, abys zase neuvodil syna mého tam. 7 Hospodin Bůh nebe, kterýž vzal mne z domu otce mého a z vlasti mé, a mluvil mi, a kterýž mi přisáhl, řka: Semeni tvému dám zemi tuto, onť pošle anděla svého před tebou, a vezmeš manželku synu mému odtud. 8 Jestliže by pak žena ta nechtěla jíti s tebou, svoboden budeš od této přísahy mé; toliko syna mého neuvoď tam zase. 9 Tedy vložil služebník ten ruku svou pod bedro Abrahama, pána svého, a přisáhl jemu na tu řeč. 10 A vzal služebník ten deset velbloudů z velbloudů pána svého, aby se bral; (nebo měl všecken statek pána svého v rukou svých.) I vstav, bral se k Aram Naharaim do města Náchor. 11 A zastavil se s velbloudy před městem, u studnice vody k večerou, času toho, když vycházejí vážiti vody. 12 A řekl: Hospodine, Bože pána mého Abrahama, dejž, prosím, ať se potká se mnou dnes to, čehož hledám; a učiň milosrdenství se pánem mým Abrahamem. 13 Aj, já stojím u studnice vody, a dcery mužů města tohoto vycházejí, aby vážily vodu. 14 Děvečka tedy, kteréž bych řekl: Nachyl medle věderce svého, ať se napiji, a ona by řekla: Pí, také i velbloudy tvé napojím, ta aby byla, kterouž jsi způsobil služebníku svému Izákovi; a po tomť poznám, že jsi milosrdenství učinil se pánem mým. 15 I stalo se prvé, než on přestal mluviti, aj, Rebeka, kteráž se narodila Bathuelovi, synu Melchy, manželky Náchora bratra Abrahamova, vycházela, a věderce její bylo na rameni jejím. 16 A byla děvečka na pohledění velmi krásná, panna, a muž nepoznal jí; kterážto sešla k studnici té, a naplnivši věderce své, šla vzhůru. 17 Tedy běžel služebník ten proti ní, a řekl: Dej mi píti, prosím, maličko vody z věderce svého. 18 I řekla: Napí se, pane můj. A rychle složila věderce své na ruku svou a dala mu píti. 19 A davši mu píti, řekla: Také velbloudům tvým navážím, dokudž se nenapijí. 20 Tedy rychle vylila z věderce svého do koryta, a běžela ještě k studnici, aby vážila vodu; a vážila všechněm velbloudům jeho. 21 Muž pak ten s užasnutím divil se jí mlče, rozjímaje, aby zvěděl, zdařil-li Hospodin cestu jeho, čili nic. 22 I stalo se, když přestali píti velbloudové, vyňav muž náušnici zlatou, ztíží půl lotu, a dvě náramnice, dal na ruce její, kteréž vážily deset lotů zlata. 23 A řekl: Čí jsi dcera? Pověz mi, prosím, jest-li v domě otce tvého nám místo, kdež bychom přes noc zůstali? 24 Jemužto odpověděla: Dcera jsem Bathuele, syna Melchy, kteréhož porodila Náchorovi. 25 Řekla ještě k němu: Slámy také a potravy hojně u nás jest, ano i místo, kdež byste přes noc zůstali. 26 Tedy skloniv hlavu, poklonu učinil Hospodinu. 27 A řekl: Požehnaný Hospodin, Bůh pána mého Abrahama, kterýž neodjal milosrdenství svého a pravdy své od pána mého, mne také na cestě vedl Hospodin k domu bratří pána mého. 28 I běžela děvečka, a oznámila v domě matky své tak, jakž se stalo. 29 A měla Rebeka bratra, jménem Lábana; ten běžel k muži tomu ven k studnici. 30 Nebo uzřev náušnici a náramnice na rukou sestry své, a slyšev slova Rebeky sestry své, ana praví: Tak mluvil ke mně člověk ten, přišel k muži, a on stál při velbloudích u studnice. 31 Jemuž řekl: Vejdi, požehnaný Hospodinův. Proč bys stál vně, kdyžť jsem připravil dům a místo velbloudům? 32 Tedy všel muž ten do domu, a odsedlal velbloudy, a dal Lában slámy a potravy velbloudům, i vody k umytí noh jeho a noh mužů těch, kteří s ním byli. 33 A položil předeň chléb, aby jedl. Ale on řekl: Nebudu jísti, dokudž nevypravím řečí svých. I řekl Lában: Mluv. 34 Tedy řekl: Služebník Abrahamův jsem já. 35 A Hospodin požehnal pánu mému velice, tak že veliký učiněn jest; nebo dal mu ovce a voly, stříbro a zlato, služebníky a děvky, velbloudy a osly. 36 A porodila Sára, manželka pána mého, pánu mému v starosti své syna, jemuž dal, cožkoli má. 37 I zavázal mne přísahou pán můj, řka: Nevezmeš manželky synu mému ze dcer Kananejských, v jejichž zemi já bydlím. 38 Ale k domu otce mého půjdeš, a k rodině mé, a odtud vezmeš manželku synu mému. 39 A když jsem řekl pánu svému: Snad nepůjde žena ta se mnou? 40 Odpověděl mi: Hospodin, před jehož oblíčejem ustavičně jsem chodil, pošle anděla svého s tebou, a šťastnou způsobí cestu tvou, a vezmeš manželku synu mému z rodiny mé, a z domu otce mého. 41 A budeš svoboden od přísahy mé, když bys přišel k rodině mé; a jestliže by nedali tobě, budeš prost od přísahy mé. 42 Protož dnes přišed k studnici, řekl jsem: Hospodine, Bože pána mého Abrahama, jestliže ty nyní šťastně spravuješ cestu mou, po níž já jdu, 43 Aj, já stojím u studnice vody; protož,nechžť panna, kteráž vyjde vážiti vody, když bych jí řekl: Dej mi píti nyní maličko vody z věderce svého, 44 A ona by mi odpověděla: I ty pí, i velbloudům tvým také navážím, ta ať jest manželka, kterouž způsobil Hospodin synu pána mého. 45 Prvé pak než jsem já přestal mluviti v srdci svém, aj, Rebeka vycházela mající věderce své na rameni svém, a sšedši k studnici, vážila. I řekl jsem jí: Prosím, dej mi píti. 46 Ona pak rychle složila věderce své s sebe, a řekla: Pí, také i velbloudy tvé napojím. Tedy pil jsem, a napojila také velbloudy. 47 I ptal jsem se jí, a řekl jsem: Čí jsi dcera? Ona odpověděla: Dcera Bathuele, syna Náchorova, jehož mu porodila Melcha. Tedy dal jsem náušnici na tvář její, a náramnice na ruce její. 48 A skloniv hlavu, poklonu jsem učinil Hospodinu, a dobrořečil jsem Hospodina, Boha pána mého Abrahama, kterýž vedl mne po cestě přímé, abych dceru bratra pána svého vzal synu jeho. 49 Protož nyní, činíte-li milosrdenství, a pravdu se pánem mým, oznamte mi; pakli nic, také mi oznamte, a obrátím se na pravo neb na levo. 50 Tedy odpověděli Lában a Bathuel, řkouce: Od Hospodina vyšla jest věc tato; nemůžemeť odepříti v ničemž. 51 Aj, Rebeka před tebou, vezmiž ji a jeď; a nechť jest manželkou synu pána tvého, jakož mluvil Hospodin. 52 I stalo se, že jakž uslyšel služebník Abrahamův slova jejich, poklonil se Hospodinu až k zemi. 53 A vyňav služebník ten nádoby stříbrné a nádoby zlaté a oděv, dal Rebece; drahé také dary dal bratru jejímu a matce její. 54 Tedy jedli a pili, on i muži, kteříž byli s ním, a zůstali tu přes noc. Ráno pak když vstali, řekl: Propusťte mne ku pánu mému. 55 I odpověděl bratr její a matka: Nechať pozůstane děvečka s námi za některý den, aspoň za deset; potom půjdeš. 56 On pak řekl jim: Nezdržujte mne, poněvadž Hospodin šťastnou způsobil cestu mou; propusťtež mne, ať jdu ku pánu svému. 57 I řekli: Zavolejme děvečky a zeptejme se, co dí k tomu. 58 Tedy zavolali Rebeky, a řekli jí: Chceš-li jíti s mužem tímto? I řekla: Půjdu. 59 A propouštějíce Rebeku sestru svou a chovačku její, služebníka také Abrahamova s muži jeho, 60 Požehnali Rebeky a mluvili jí: Sestro naše, ty buď v tisíce tisíců, a símě tvé dědičně obdrž brány nepřátel svých. 61 Tedy vstala Rebeka a děvečky její, a vsedše na velbloudy, jely za mužem tím. A tak vzal služebník ten Rebeku, a odjel. 62 Izák pak šel, navracuje se od studnice Živého vidoucího mne; nebo bydlil v zemi polední. 63 A vyšel Izák k přemyšlování na pole, když se chýlilo k večerou; a pozdvih očí svých, uzřel, an velbloudové jdou. 64 Pozdvihla také Rebeka očí svých, a uzřevši Izáka, ssedla s velblouda. 65 (Nebo řekla byla služebníku: Kdo jest ten muž, kterýž jde po poli proti nám? Odpověděl služebník: To jest pán můj.) I vzala rouchu, a přistřela se. 66 Tedy vypravoval služebník Izákovi vše, což působil. 67 I uvedl ji Izák do stanu Sáry matky své, a vzal Rebeku, a měl ji za manželku, a miloval ji. I potěšil se Izák po smrti matky své.