1O foolish Galatians! Who has bewitched you? It was before your eyes that Jesus Christ was publicly portrayed as crucified. (Nu 21:9; 1Co 1:23)2Let me ask you only this: Did you receive the Spirit by works of the law or by hearing with faith? (Ac 15:8; Ro 10:17; Ga 3:14; Eph 1:13; Heb 6:4)3Are you so foolish? Having begun by the Spirit, are you now being perfected by[1] the flesh? (Ga 4:9; Php 1:6)4Did you suffer[2] so many things in vain—if indeed it was in vain? (1Co 15:2; Heb 10:35; 2Jo 1:8)5Does he who supplies the Spirit to you and works miracles among you do so by works of the law, or by hearing with faith— (1Co 12:10; Ga 3:2)6just as Abraham “believed God, and it was counted to him as righteousness”? (Ge 15:6; Ro 4:3; Ro 4:9; Ro 4:21)7Know then that it is those of faith who are the sons of Abraham. (Lu 19:9; Ga 3:9)8And the Scripture, foreseeing that God would justify[3] the Gentiles by faith, preached the gospel beforehand to Abraham, saying, “In you shall all the nations be blessed.” (Ge 12:3; Ro 3:30)9So then, those who are of faith are blessed along with Abraham, the man of faith.
The Righteous Shall Live by Faith
10For all who rely on works of the law are under a curse; for it is written, “Cursed be everyone who does not abide by all things written in the Book of the Law, and do them.” (De 27:26; Jer 11:3; Eze 18:4; Mt 5:19; Ro 4:15; Ga 5:4)11Now it is evident that no one is justified before God by the law, for “The righteous shall live by faith.”[4] (Hab 2:4; Ro 1:17; Ga 2:16; Heb 10:38)12But the law is not of faith, rather “The one who does them shall live by them.” (Le 18:5; Ro 10:5)13Christ redeemed us from the curse of the law by becoming a curse for us—for it is written, “Cursed is everyone who is hanged on a tree”— (De 21:23; Ac 5:30; Ga 4:5; 2Pe 2:1; Re 22:3)14so that in Christ Jesus the blessing of Abraham might come to the Gentiles, so that we might receive the promised Spirit[5] through faith. (Isa 32:15; Isa 44:3; Joe 2:28; Joh 7:39; Ac 2:33; Ro 4:9; Ro 4:16; Ga 3:2; Ga 3:28; Eph 1:13)
The Law and the Promise
15To give a human example, brothers:[6] even with a man-made covenant, no one annuls it or adds to it once it has been ratified. (Ro 3:5; Heb 9:17)16Now the promises were made to Abraham and to his offspring. It does not say, “And to offsprings,” referring to many, but referring to one, “And to your offspring,” who is Christ. (Ge 12:7; Lu 1:55; Ac 3:25; Ac 13:32; Ro 4:13; Ro 4:16)17This is what I mean: the law, which came 430 years afterward, does not annul a covenant previously ratified by God, so as to make the promise void. (Ge 15:13; Ex 12:40; Ac 7:6; Ro 4:14)18For if the inheritance comes by the law, it no longer comes by promise; but God gave it to Abraham by a promise. (Heb 6:13)19Why then the law? It was added because of transgressions, until the offspring should come to whom the promise had been made, and it was put in place through angels by an intermediary. (Ex 20:19; Ex 20:21; De 5:5; De 5:22; De 5:27; De 5:31; Ac 7:38; Ac 7:53; Ro 4:15; Ga 3:16; Heb 2:2)20Now an intermediary implies more than one, but God is one. (Ro 3:30; 1Ti 2:5; Heb 6:17; Heb 8:6; Heb 9:15; Heb 12:24)21Is the law then contrary to the promises of God? Certainly not! For if a law had been given that could give life, then righteousness would indeed be by the law. (Ga 2:21)22But the Scripture imprisoned everything under sin, so that the promise by faith in Jesus Christ might be given to those who believe. (Ac 10:43; Ro 3:9; Ro 4:16; Ro 11:32)23Now before faith came, we were held captive under the law, imprisoned until the coming faith would be revealed. (1Pe 1:5)24So then, the law was our guardian until Christ came, in order that we might be justified by faith. (Mt 5:17; Ro 10:4; 1Co 4:15; Ga 2:16; Ga 3:11; Col 2:17; Heb 9:9)25But now that faith has come, we are no longer under a guardian,26for in Christ Jesus you are all sons of God, through faith. (Joh 1:12; Ro 8:14; Ga 4:5)27For as many of you as were baptized into Christ have put on Christ. (Ac 8:16; Ro 6:3; Ro 13:14)28There is neither Jew nor Greek, there is neither slave[7] nor free, there is no male and female, for you are all one in Christ Jesus. (Ro 3:30; 1Co 11:11; 1Co 12:13; Ga 3:14; Ga 5:6; Ga 6:15)29And if you are Christ’s, then you are Abraham’s offspring, heirs according to promise. (Ro 8:17; Ro 9:7; 1Co 3:23; Ga 4:1; Ga 4:7; Ga 4:28; Eph 3:6; 2Ti 1:1; Tit 1:2; Heb 9:15)
Galatians 3
Bible Kralická
1Ó nemoudří Galatští, kdož jest vás tak zmámil, abyste nebyli povolni pravdě, kterýmž před očima Ježíš Kristus prve byl vypsán a mezi vámi ukřižován?2Toto bych jen rád chtěl zvěděti od vás, z skutků-li Zákona Ducha svatého jste přijali, čili z slyšení víry?3Tak nemoudří jste? Počavše Duchem, již nyní tělem konáte?4Tak mnoho trpěli jste nadarmo? A ještě nadarmo-li.5Ten tedy, kterýž vám dává Ducha svatého a činí divy mezi vámi, z skutků-li Zákona to činí, čili z slyšení víry?6Jako Abraham uvěřil Bohu, a počteno jemu to k spravedlnosti.7A tak vidíte, že ti, kteříž jsou z víry, ti jsou synové Abrahamovi.8Předzvěděvši pak Písmo, že z víry ospravedlňuje pohany Bůh, předpovědělo Abrahamovi: Že v tobě budou požehnáni všickni národové.9A tak ti, kteříž jsou z víry, docházejí požehnání s věrným Abrahamem.10Kteříž pak koli z skutků Zákona jsou, pod zlořečenstvím jsou. Nebo psáno jest: Zlořečený každý, kdož nezůstává ve všem, což jest psáno v knihách Zákona, aby to plnil.11A že z Zákona nebývá žádný ospravedlněn před Bohem, zjevné jest, nebo spravedlivý z víry živ bude.12Zákon pak není z víry, ale ten člověk, kterýž by plnil ta přikázání, živ bude v nich.13Ale vykoupilť jest nás Kristus z zlořečenství Zákona, učiněn byv pro nás zlořečenstvím, (nebo psáno jest: Zlořečený každý, kdož visí na dřevě),14Aby na pohany požehnání Abrahamovo přišlo v Kristu Ježíši a abychom zaslíbení Ducha svatého přijali skrze víru.15Bratří, po lidsku pravím: Však utvrzené některého člověka smlouvy žádný neruší, aniž k ní kdo něco přidává.16Abrahamovi pak učiněna jsou zaslíbení, i semeni jeho. Nedí: A semenům, jako by o mnohých mluvil, ale jako o jednom: A semenu tvému, jenž jest Kristus.17Totoť pak pravím: Že smlouvy prve od Boha stvrzené, vztahující se k Kristu, Zákon, kterýž po čtyřech stech a po třidcíti letech začal se, nevyprazdňuje, tak aby slib Boží v nic obrátil.18Nebo jestližeť z Zákona pochází dědictví, tedy již ne z zaslíbení. Ale Abrahamovi skrze zaslíbení daroval jest Bůh dědictví.19Což pak Zákon? Pro přestupování ustanoven jest, dokudž by nepřišlo to símě, jemuž se stalo zaslíbení, způsobený skrze anděly v ruce prostředníka.20Ale prostředník není jednoho, Bůh pak jeden jest.21Tedy Zákon jest proti slibům Božím? Odstup to. Nebo kdyby byl Zákon dán, kterýž by mohl obživiti, jistě z Zákona byla by spravedlnost.22Ale zavřelo Písmo všecky pod hřích, aby zaslíbení z víry Jezukristovy dáno bylo věřícím.23Prve pak, nežli přišla víra, pod Zákonem byli jsme ostříháni, zavříni jsouce k té víře, kteráž potom měla zjevena býti.24A tak Zákon pěstounem naším byl k Kristu, abychom z víry ospravedlněni byli.25Ale když přišla víra, již nejsme pod pěstounem.26Všickni zajisté vy synové Boží jste v Kristu Ježíši skrze víru.27Nebo kteřížkoli v Krista pokřtěni jste, Krista jste oblékli.28Neníť ani Žid, ani Řek, ani slouha, ani svobodný, ani muž, ani žena. Nebo všickni vy jedno jste v Kristu Ježíši.29A když Kristovi jste, tedy símě Abrahamovo jste, a podle zaslíbení dědicové.