1Now Moses was keeping the flock of his father-in-law, Jethro, the priest of Midian, and he led his flock to the west side of the wilderness and came to Horeb, the mountain of God. (Ex 4:27; Ex 18:5; Ex 24:13; Nu 10:33; 1Ki 19:8)2And the angel of the Lord appeared to him in a flame of fire out of the midst of a bush. He looked, and behold, the bush was burning, yet it was not consumed. (Isa 63:9; Ac 7:30)3And Moses said, “I will turn aside to see this great sight, why the bush is not burned.”4When the Lord saw that he turned aside to see, God called to him out of the bush, “Moses, Moses!” And he said, “Here I am.” (Ex 19:3; De 33:16)5Then he said, “Do not come near; take your sandals off your feet, for the place on which you are standing is holy ground.” (Ex 19:12; Jos 5:15; Ec 5:1)6And he said, “I am the God of your father, the God of Abraham, the God of Isaac, and the God of Jacob.” And Moses hid his face, for he was afraid to look at God. (Ge 28:13; Ex 4:5; 1Ki 18:36; 1Ki 19:13; Isa 6:1; Isa 6:5; Mt 22:32; Mr 12:26; Lu 20:37)7Then the Lord said, “I have surely seen the affliction of my people who are in Egypt and have heard their cry because of their taskmasters. I know their sufferings, (Ex 2:23; Ex 5:13; Ne 9:9; Ps 106:44)8and I have come down to deliver them out of the hand of the Egyptians and to bring them up out of that land to a good and broad land, a land flowing with milk and honey, to the place of the Canaanites, the Hittites, the Amorites, the Perizzites, the Hivites, and the Jebusites. (Ge 11:5; Ge 11:7; Ge 15:18; Ge 18:21; Ge 50:24; Ex 6:6; Ex 12:51; Ex 13:5; Ex 33:3; Le 20:24; Nu 13:27; De 1:25; De 8:7; De 8:9; De 26:9; De 26:15; Jer 11:5; Jer 32:22; Eze 20:6)9And now, behold, the cry of the people of Israel has come to me, and I have also seen the oppression with which the Egyptians oppress them. (Ex 1:11; Ex 1:22; Ex 2:23)10Come, I will send you to Pharaoh that you may bring my people, the children of Israel, out of Egypt.” (Ps 105:26; Mic 6:4)11But Moses said to God, “Who am I that I should go to Pharaoh and bring the children of Israel out of Egypt?” (Ex 6:12; 1Sa 18:18; Isa 6:5; Isa 6:8; Jer 1:6)12He said, “But I will be with you, and this shall be the sign for you, that I have sent you: when you have brought the people out of Egypt, you shall serve God on this mountain.” (Ex 4:12; Ex 4:15; De 31:8; De 31:23; Jos 1:5)13Then Moses said to God, “If I come to the people of Israel and say to them, ‘The God of your fathers has sent me to you,’ and they ask me, ‘What is his name?’ what shall I say to them?”14God said to Moses, “I am who I am.”[1] And he said, “Say this to the people of Israel: ‘I am has sent me to you.’” (Ex 6:3; Ps 68:4; Joh 8:58; Heb 13:8; Re 1:4; Re 4:8)15God also said to Moses, “Say this to the people of Israel: ‘The Lord,[2] the God of your fathers, the God of Abraham, the God of Isaac, and the God of Jacob, has sent me to you.’ This is my name forever, and thus I am to be remembered throughout all generations. (Ex 3:6; Ps 135:13; Ho 12:5)16Go and gather the elders of Israel together and say to them, ‘The Lord, the God of your fathers, the God of Abraham, of Isaac, and of Jacob, has appeared to me, saying, “I have observed you and what has been done to you in Egypt, (Ge 50:24; Ex 4:29; Ex 4:31; Lu 1:68)17and I promise that I will bring you up out of the affliction of Egypt to the land of the Canaanites, the Hittites, the Amorites, the Perizzites, the Hivites, and the Jebusites, a land flowing with milk and honey.”’ (Ex 3:8)18And they will listen to your voice, and you and the elders of Israel shall go to the king of Egypt and say to him, ‘The Lord, the God of the Hebrews, has met with us; and now, please let us go a three days’ journey into the wilderness, that we may sacrifice to the Lord our God.’ (Ex 4:31; Ex 5:1; Nu 23:3; Nu 23:15)19But I know that the king of Egypt will not let you go unless compelled by a mighty hand.[3] (Ex 5:2; Ex 6:1; Ex 7:4; Ex 13:3)20So I will stretch out my hand and strike Egypt with all the wonders that I will do in it; after that he will let you go. (Ex 4:21; Ex 12:31; De 6:22; Ne 9:10; Jer 32:20; Ac 7:36)21And I will give this people favor in the sight of the Egyptians; and when you go, you shall not go empty, (Ge 15:14; Ex 11:2; Ex 12:35)22but each woman shall ask of her neighbor, and any woman who lives in her house, for silver and gold jewelry, and for clothing. You shall put them on your sons and on your daughters. So you shall plunder the Egyptians.” (Ex 33:6; Eze 39:10)
Exodus 3
Bible Kralická
1Mojžíš pak pásl dobytek Jetry tchána svého, kněze Madianského, a hnav stádo po poušti, přišel až k hoře Boží Oréb.2Tedy ukázal se mu anděl Hospodinův v plameni ohně z prostředku kře. I viděl, a aj, keř hořel ohněm, a však neshořel.3Protož řekl Mojžíš: Půjdu nyní, a spatřím vidění toto veliké, proč neshoří keř.4Vida pak Hospodin, že jde, aby pohleděl, zavolal naň Bůh z prostředku kře, a řekl: Mojžíši, Mojžíši! Kterýžto odpověděl: Aj, teď jsem.5I řekl: Nepřistupuj sem, szuj obuv svou s noh svých; nebo místo, na kterémž ty stojíš, země svatá jest.6A řekl: Já jsem Bůh otce tvého, Bůh Abrahamův, Bůh Izákův, a Bůh Jákobův. I zakryl Mojžíš tvář svou, (nebo se bál), aby nepatřil na Boha.7Jemužto řekl Hospodin: Zřetelně viděl jsem trápení lidu mého, kterýž jest v Egyptě; a křik jejich pro přísnost úředníků jeho slyšel jsem; nebo znám bolesti jeho.8Protož jsem sstoupil, abych vysvobodil jej z ruky Egyptských, a vyvedl jej z země té do země dobré a prostranné, do země oplývající mlékem a strdí, na místa Kananejského a Hetejského, a Amorejského a Ferezejského, a Hevejského a Jebuzejského.9Nebo nyní, aj, křik synů Izraelských přišel ke mně; viděl jsem také i ssoužení, jímž je ssužují Egyptští.10Protož, nyní poď a pošli tě k Faraonovi; a vyvedeš lid můj, syny Izraelské z Egypta.11I řekl Mojžíš Bohu: Kdo jsem já, abych šel k Faraonovi, a abych vyvedl syny Izraelské z Egypta?12I odpověděl: Však budu s tebou; a toto budeš míti znamení, že jsem já tě poslal: Když vyvedeš lid ten z Egypta, sloužiti budete Bohu na hoře této.13I řekl Mojžíš Bohu: Aj, já půjdu k synům Izraelským a dím jim: Bůh otců vašich poslal mne k vám. Řeknou-li mi: Které jest jméno jeho? co jim odpovím?14I řekl Bůh Mojžíšovi: JSEM, KTERÝŽ JSEM. Řekl dále: Takto díš synům Izraelským: JSEM poslal mne k vám.15Řekl ještě Bůh Mojžíšovi: Takto díš synům Izraelským: Hospodin, Bůh otců vašich, Bůh Abrahamův, Bůh Izákův, a Bůh Jákobův poslal mne k vám; toť jest jméno mé na věčnost, a tať jest památka má po všecky věky.16Jdi, a shromáždě starší Izraelské, mluv jim: Hospodin Bůh otců vašich ukázal mi se, Bůh Abrahamův, Bůh Izákův, a Bůh Jákobův, řka: Rozpomínaje, rozpomenul jsem se na vás, a na to, co se vám dálo v Egyptě.17Protož jsem řekl: Vyvedu vás z trápení Egyptského do země Kananejského, a Hetejského, a Amorejského, a Ferezejského, a Hevejského, a Jebuzejského, do země oplývající mlékem a strdí.18I poslechnou hlasu tvého. Půjdeš pak ty a starší Izraelští k králi Egyptskému, a díte jemu: Hospodin Bůh Hebrejský potkal se s námi; protož nyní, nechť medle jdeme cestou tří dnů na poušť, abychom obětovali Hospodinu Bohu našemu.19Ale já vím, žeť vám nedopustí král Egyptský jíti; leč v ruce silné.20Protož vztáhnu ruku svou, a bíti budu Egypt divnými věcmi svými, kteréž činiti budu u prostřed něho; a potom propustí vás.21A dám milost lidu tomuto před očima Egyptských. I stane se, že když půjdete, neodejdete prázdní.22Ale vypůjčí žena od sousedy své, a od hospodyně domu svého klínotů stříbrných, a klínotů zlatých a roucha; i vložíte to na syny a na dcery své, a tak obloupíte Egypt.