Sign in for free

Acts 18

English Standard Version

from Crossway
1 After this Paul[1] left Athens and went to Corinth. 2 And he found a Jew named Aquila, a native of Pontus, recently come from Italy with his wife Priscilla, because Claudius had commanded all the Jews to leave Rome. And he went to see them, (Ac 11:28; Ac 18:18; Ac 18:26; Ro 16:3; 1Co 16:19; 2Ti 4:19) 3 and because he was of the same trade he stayed with them and worked, for they were tentmakers by trade. (Ac 20:34; 1Co 4:12; 1Co 9:15; 2Co 11:7; 2Co 12:13; 1Th 2:9; 2Th 3:8) 4 And he reasoned in the synagogue every Sabbath, and tried to persuade Jews and Greeks. (Ac 13:5; Ac 13:14; Ac 17:17) 5 When Silas and Timothy arrived from Macedonia, Paul was occupied with the word, testifying to the Jews that the Christ was Jesus. (Job 32:18; Jer 6:11; Jer 20:9; Am 3:8; Ac 2:36; Ac 3:20; Ac 5:42; Ac 8:5; Ac 9:22; Ac 17:3; Ac 17:15; Ac 18:28; Ac 20:21; 2Co 5:14; 1Th 3:6) 6 And when they opposed and reviled him, he shook out his garments and said to them, “Your blood be on your own heads! I am innocent. From now on I will go to the Gentiles.” (2Sa 1:16; Ne 5:13; Eze 3:18; Eze 18:13; Eze 33:4; Mt 27:25; Ac 13:46; Ac 13:51; Ac 20:26) 7 And he left there and went to the house of a man named Titius Justus, a worshiper of God. His house was next door to the synagogue. (Ac 1:23; Ac 16:14; Col 4:11) 8 Crispus, the ruler of the synagogue, believed in the Lord, together with his entire household. And many of the Corinthians hearing Paul believed and were baptized. (Ac 11:14; 1Co 1:14) 9 And the Lord said to Paul one night in a vision, “Do not be afraid, but go on speaking and do not be silent, (Jos 1:5; Jer 1:8; Mt 28:20; Ac 23:11; Ac 26:16; Ac 27:23; Ac 27:24; 2Co 12:1) 10 for I am with you, and no one will attack you to harm you, for I have many in this city who are my people.” (Lu 21:18; Joh 10:16; Ac 18:9; 2Th 3:2) 11 And he stayed a year and six months, teaching the word of God among them. 12 But when Gallio was proconsul of Achaia, the Jews[2] made a united attack on Paul and brought him before the tribunal, (Ac 13:7; Ac 13:50; Ac 16:19) 13 saying, “This man is persuading people to worship God contrary to the law.” (Ac 18:15) 14 But when Paul was about to open his mouth, Gallio said to the Jews, “If it were a matter of wrongdoing or vicious crime, O Jews, I would have reason to accept your complaint. (Ac 13:10) 15 But since it is a matter of questions about words and names and your own law, see to it yourselves. I refuse to be a judge of these things.” (Ac 18:13; Ac 23:29; Ac 25:19; 1Ti 6:4; 2Ti 2:14) 16 And he drove them from the tribunal. 17 And they all seized Sosthenes, the ruler of the synagogue, and beat him in front of the tribunal. But Gallio paid no attention to any of this. 18 After this, Paul stayed many days longer and then took leave of the brothers[3] and set sail for Syria, and with him Priscilla and Aquila. At Cenchreae he had cut his hair, for he was under a vow. (Nu 6:2; Nu 6:18; Joh 21:23; Ac 18:2; Ac 21:23; Ro 16:1) 19 And they came to Ephesus, and he left them there, but he himself went into the synagogue and reasoned with the Jews. (Ac 18:4; Ac 19:1; Ac 20:16; 1Co 15:32; 1Co 16:8; Eph 1:1; 1Ti 1:3; 2Ti 1:18) 20 When they asked him to stay for a longer period, he declined. 21 But on taking leave of them he said, “I will return to you if God wills,” and he set sail from Ephesus. (Ro 15:32; 1Co 4:19; 1Co 16:7; Heb 6:3; Jas 4:15; 1Pe 3:17) 22 When he had landed at Caesarea, he went up and greeted the church, and then went down to Antioch. (Ac 11:2; Ac 21:15) 23 After spending some time there, he departed and went from one place to the next through the region of Galatia and Phrygia, strengthening all the disciples. (Ac 14:22; Ac 16:6) 24 Now a Jew named Apollos, a native of Alexandria, came to Ephesus. He was an eloquent man, competent in the Scriptures. (Ezr 7:6; Ac 19:1; 1Co 1:12; 1Co 3:5; 1Co 4:6; 1Co 16:12; Tit 3:13) 25 He had been instructed in the way of the Lord. And being fervent in spirit,[4] he spoke and taught accurately the things concerning Jesus, though he knew only the baptism of John. (Lu 7:29; Ac 9:2; Ac 19:3; Ro 12:11) 26 He began to speak boldly in the synagogue, but when Priscilla and Aquila heard him, they took him aside and explained to him the way of God more accurately. (Mt 22:16; Ac 18:2; Ac 18:25) 27 And when he wished to cross to Achaia, the brothers encouraged him and wrote to the disciples to welcome him. When he arrived, he greatly helped those who through grace had believed, (Ac 11:21; Ac 11:23; Ac 15:11; Ac 18:18; Ac 19:1; 1Co 3:6; 2Co 3:1; Eph 2:8) 28 for he powerfully refuted the Jews in public, showing by the Scriptures that the Christ was Jesus. (Ac 18:5) 

The ESV® Bible (The Holy Bible, English Standard Version®) copyright ©2001 by Crossway Bibles, a publishing ministry of Good News Publishers. ESV® Text Edition: 2016. The ESV® text has been reproduced in cooperation with and by permission of Good News Publishers. Unauthorized reproduction of this publication is prohibited. All rights reserved.

The ESV® Bible (The Holy Bible, English Standard Version®) is adapted from the Revised Standard Version of the Bible, copyright Division of Christian Education of the National Council of the Churches of Christ in the U.S.A. All rights reserved.

Acts 18

Bible Kralická

1 Potom pak Pavel vyšed z Atén, přišel do Korintu. 2 A nalezl jednoho Žida, jménem Akvilu, jenž byl rodem z Pontu, kterýž nedávno byl přišel z Vlach, i s Priscillou manželku svou, (protože byl rozkázal Klaudius, aby všickni Židé z Říma vyšli), i přivinul se k nim. 3 A že byl téhož řemesla jako oni, bydlil u nich a dělal; a bylo řemeslo jejich stany dělati. 4 I hádal se v škole na každou sobotu a k získání přivodil i Židy i Řeky. 5 A když přišli z Macedonie Sílas a Timoteus, rozněcoval se v duchu Pavel, osvědčuje Židům, že Ježíš jest Kristus. 6 A když jemu oni odporovali a rouhali se, vyraziv prach z roucha svého, řekl k nim: Krev vaše budiž na hlavu vaši. Já čist jsa, hned půjdu ku pohanům. 7 A jda odtud, všel do domu člověka jednoho, jménem Justa, ctitele Božího, kteréhož dům byl u samé školy. 8 Krispus pak, kníže školy, uvěřil Pánu se vším domem svým, a mnozí z Korintských slyšíce, uvěřili a křtěni byli. 9 I řekl Pán v noci u vidění Pavlovi: Neboj se, ale mluv a nemlč. 10 Nebť já s tebou jsem, a žádnýť nesáhne na tebe, ať by zle učinil; nebo mnoho mám lidu v tomto městě. 11 I byl tu půl druhého léta, káže jim slovo Boží. 12 Když pak Gallio vladařem byl v Achaii, povstali jednomyslně Židé proti Pavlovi, a přivedli jej před soudnou stolici, 13 Pravíce: Tento navodí lidi, aby proti Zákonu ctili Boha. 14 A když Pavel měl již otevříti ústa, řekl Gallio k Židům: Ó Židé, jestliže by co nepravého stalo se, nebo nešlechetnost nějaká, slušně bych vás vyslyšel. 15 Pakliť jsou jaké hádky o slovích a o jméních a Zákonu vašem, vy sami k tomu přihlédněte. Jáť toho soudce býti nechci. 16 I odehnal je od soudné stolice. 17 Tedy Řekové všickni, uchopivše Sostena, kníže školy Židovské, bili jej tu před soudnou stolicí, a Gallio na to nic nedbal. 18 Pavel pak, pobyv tam ještě za mnoho dní, i rozžehnav se s bratřími, plavil se do Syrie, a s ním spolu Priscilla a Akvila, oholiv hlavu v Cenchreis; nebo byl učinil slib. 19 I přišel do Efezu a nechal jich tu; sám pak všed do školy, hádal se s Židy. 20 A když ho prosili, aby tu déle pobyl u nich, nepovolil. 21 Ale požehnav jich, řekl: Musím já jistotně svátek ten, kterýž nastává, v Jeruzalémě slaviti, ale navrátím se k vám zase, bude-li vůle Boží. I bral se z Efezu. 22 A přišed do Cesaree, vstoupil do Jeruzaléma, a pozdraviv církve, odtud šel do Antiochie. 23 A pobyv tu za některý čas, odšel a procházel pořád Galatskou krajinu a Frygii, potvrzuje všech učedlníků. 24 Žid pak nějaký, jménem Apollo, rodem z Alexandrie, muž výmluvný, přišel do Efezu, učený v Písmě. 25 Ten byl počátečně naučen cestě Páně, a jsa vroucího ducha, horlivě mluvil a učil pilně těm věcem, kteréž jsou Páně, znaje toliko křest Janův. 26 A ten počal směle a svobodně mluviti v škole. Kteréhož slyševše Priscilla a Akvila, přijali ho k sobě a dokonaleji vypravovali jemu o cestě Boží. 27 A když chtěl jíti do Achaie, bratří napomenuvše ho, psali učedlníkům, aby jej přijali. Kterýžto když tam přišel, mnoho prospěl těm, kteříž uvěřili skrze milost Boží. 28 Nebo náramně přemáhal Židy, zjevně přede všemi jim toho dokazuje z Písem, že Ježíš jest Kristus. 

Public Domain