1 Samuel 8 | English Standard Version

English Standard Version

Israel Demands a King

1 When Samuel became old, he made his sons judges over Israel. (De 16:18) 2 The name of his firstborn son was Joel, and the name of his second, Abijah; they were judges in Beersheba. 3 Yet his sons did not walk in his ways but turned aside after gain. They took bribes and perverted justice. (Ex 18:21; Ex 23:8; De 16:19; Ps 15:5)

Ex 18:21Ex 23:8De 16:19Ps 15:5

4 Then all the elders of Israel gathered together and came to Samuel at Ramah (1Sa 7:17) 5 and said to him, “Behold, you are old and your sons do not walk in your ways. Now appoint for us a king to judge us like all the nations.” (De 17:14; 1Sa 8:19; Ho 13:10; Ac 13:21)

De 17:141Sa 8:19Ho 13:10Ac 13:21

6 But the thing displeased Samuel when they said, “Give us a king to judge us.” And Samuel prayed to the Lord. 7 And the Lord said to Samuel, “Obey the voice of the people in all that they say to you, for they have not rejected you, but they have rejected me from being king over them. (Ex 16:8; 1Sa 10:19) 8 According to all the deeds that they have done, from the day I brought them up out of Egypt even to this day, forsaking me and serving other gods, so they are also doing to you. 9 Now then, obey their voice; only you shall solemnly warn them and show them the ways of the king who shall reign over them.” (1Sa 8:11)

Samuel’s Warning Against Kings

10 So Samuel told all the words of the Lord to the people who were asking for a king from him. 11 He said, “These will be the ways of the king who will reign over you: he will take your sons and appoint them to his chariots and to be his horsemen and to run before his chariots. (De 17:16; 1Sa 10:25; 1Sa 14:52) 12 And he will appoint for himself commanders of thousands and commanders of fifties, and some to plow his ground and to reap his harvest, and to make his implements of war and the equipment of his chariots. (Ge 45:6) 13 He will take your daughters to be perfumers and cooks and bakers. 14 He will take the best of your fields and vineyards and olive orchards and give them to his servants. (1Ki 21:7; Eze 46:18) 15 He will take the tenth of your grain and of your vineyards and give it to his officers and to his servants. 16 He will take your male servants and female servants and the best of your young men^[1] and your donkeys, and put them to his work. 17 He will take the tenth of your flocks, and you shall be his slaves. 18 And in that day you will cry out because of your king, whom you have chosen for yourselves, but the Lord will not answer you in that day.” (Pr 1:28; Isa 1:15; Mic 3:4)

The Lord Grants Israel’s Request

19 But the people refused to obey the voice of Samuel. And they said, “No! But there shall be a king over us, 20 that we also may be like all the nations, and that our king may judge us and go out before us and fight our battles.” (1Sa 8:5) 21 And when Samuel had heard all the words of the people, he repeated them in the ears of the Lord. 22 And the Lord said to Samuel, “Obey their voice and make them a king.” Samuel then said to the men of Israel, “Go every man to his city.” (1Sa 8:7; Ho 13:11)

Bible Kralická

1 Když se pak zstaral Samuel, ustanovil syny své za soudce v Izraeli. 2 A bylo jméno syna jeho prvorozeného Joel, a jméno druhého Abia; ti byli soudcové v Bersabé. 3 Nechodili pak synové jeho po cestách jeho, ale uchýlili se po lakomství, a berouce dary, převraceli soud. 4 Shromáždili se tedy všickni starší Izraelští, a přišli k Samuelovi do Ramata. 5 A řekli jemu: Aj, tys se již zstaral, a synové tvoji nechodí po cestách tvých; protož nyní ustanov nám krále, aby soudil nás, jakož jest u všech národů. 6 I nelíbila se ta řeč Samuelovi, že řekli: Dej nám krále, aby nás soudil. Protož modlil se Samuel Hospodinu. 7 Tedy řekl Hospodin Samuelovi: Uposlechni hlasu lidu ve všem, což mluví tobě; nebo ne tebouť jsou pohrdli, ale mnou pohrdli, abych nekraloval nad nimi. 8 Podlé všech skutků těch, kteréž činili od onoho dne, v němž jsem je vyvedl z Egypta až do tohoto dne, kdyžto opustili mne, a sloužili bohům cizím, takť oni činí i tobě. 9 Protož nyní uposlechni hlasu jejich, a však nejprv osvědč pilně před nimi, a oznam jim obyčej krále, kterýž nad nimi kralovati bude. 10 I mluvil Samuel všecky řeči Hospodinovy k lidu, kteříž krále žádali od něho. 11 A řekl: Tento bude obyčej krále, kterýž kralovati bude nad vámi: Bráti bude syny vaše, a dá je k vozům svým, a zdělá sobě z nich jezdce, a běhati budou před vozem jeho. 12 Také ustanoví je sobě za hejtmany nad tisíci a za padesátníky, a aby jemu orali rolí jeho, a žali obilé jeho, též aby jemu dělali nástroje válečné a přípravy k vozům jeho. 13 Dcery také vaše bráti bude, aby dělaly masti, a byly kuchařky a pekařky. 14 Nadto pole vaše a vinice vaše, i olivoví vaše nejvýbornější pobéře a rozdá služebníkům svým. 15 Také z toho, což vsejete, a z vinic vašich desátky bráti bude, a dá komorníkům a služebníkům svým. 16 Též služebníky vaše a děvky vaše, a mládence vaše nejzpůsobnější, i osly vaše vezme, aby jimi dělal dílo své. 17 Z stád vašich desátky bráti bude, a vy budete jemu za služebníky. 18 I budete volati v ten den příčinou krále vašeho, kteréhož byste sobě vyvolili, a nevyslyší vás Hospodin dne toho. 19 Nechtěl však lid uposlechnouti řeči Samuelovy, a řekli: Nikoli, ale král bude nad námi, 20 Abychom i my také byli, jako všickni jiní národové, a souditi nás bude král náš, a vycházeje před námi, bojovati bude za nás. 21 Vyslyšev tedy Samuel všecka slova lidu, oznámil je Hospodinu. 22 I řekl Hospodin Samuelovi: Uposlechni hlasu jejich, a ustanov jim krále. Protož řekl Samuel mužům Izraelským: Jdětež jeden každý do města svého.