Sign in for free

1 Samuel 16

English Standard Version

from Crossway
1 The Lord said to Samuel, “How long will you grieve over Saul, since I have rejected him from being king over Israel? Fill your horn with oil, and go. I will send you to Jesse the Bethlehemite, for I have provided for myself a king among his sons.” (1Sa 10:1; 1Sa 15:23; 1Sa 15:26; 1Sa 15:35; Ps 78:70; Ps 89:19; Ac 13:22) 2 And Samuel said, “How can I go? If Saul hears it, he will kill me.” And the Lord said, “Take a heifer with you and say, ‘I have come to sacrifice to the Lord.’ (1Sa 9:12; 1Sa 20:29) 3 And invite Jesse to the sacrifice, and I will show you what you shall do. And you shall anoint for me him whom I declare to you.” (1Sa 9:16) 4 Samuel did what the Lord commanded and came to Bethlehem. The elders of the city came to meet him trembling and said, “Do you come peaceably?” (1Sa 21:1; 1Ki 2:13; 2Ki 9:22) 5 And he said, “Peaceably; I have come to sacrifice to the Lord. Consecrate yourselves, and come with me to the sacrifice.” And he consecrated Jesse and his sons and invited them to the sacrifice. (Jos 3:5) 6 When they came, he looked on Eliab and thought, “Surely the Lord’s anointed is before him.” (1Sa 17:13) 7 But the Lord said to Samuel, “Do not look on his appearance or on the height of his stature, because I have rejected him. For the Lord sees not as man sees: man looks on the outward appearance, but the Lord looks on the heart.” (1Ki 8:39; 1Ch 28:9; Ps 7:9; Ps 147:10; Jer 11:20; Jer 17:10; Jer 20:12; Ac 1:24) 8 Then Jesse called Abinadab and made him pass before Samuel. And he said, “Neither has the Lord chosen this one.” (1Sa 17:13) 9 Then Jesse made Shammah pass by. And he said, “Neither has the Lord chosen this one.” (1Sa 16:8) 10 And Jesse made seven of his sons pass before Samuel. And Samuel said to Jesse, “The Lord has not chosen these.” 11 Then Samuel said to Jesse, “Are all your sons here?” And he said, “There remains yet the youngest,[1] but behold, he is keeping the sheep.” And Samuel said to Jesse, “Send and get him, for we will not sit down till he comes here.” (1Sa 17:13; 2Sa 7:8; 2Sa 13:3; 1Ch 2:13; Ps 78:70) 12 And he sent and brought him in. Now he was ruddy and had beautiful eyes and was handsome. And the Lord said, “Arise, anoint him, for this is he.” (1Sa 9:17; 1Sa 17:42) 13 Then Samuel took the horn of oil and anointed him in the midst of his brothers. And the Spirit of the Lord rushed upon David from that day forward. And Samuel rose up and went to Ramah. (Jud 3:10; 1Sa 10:1; 1Sa 10:6; 1Sa 10:10; 1Sa 11:6; 1Sa 16:1; Ps 89:20) 14 Now the Spirit of the Lord departed from Saul, and a harmful spirit from the Lord tormented him. (Jud 9:23; Jud 16:20; 1Sa 18:10; 1Sa 18:12; 1Sa 19:9; 1Sa 28:15) 15 And Saul’s servants said to him, “Behold now, a harmful spirit from God is tormenting you. 16 Let our lord now command your servants who are before you to seek out a man who is skillful in playing the lyre, and when the harmful spirit from God is upon you, he will play it, and you will be well.” (1Sa 16:21; 1Sa 18:10; 1Sa 19:9; 1Ki 10:8; 2Ki 3:15) 17 So Saul said to his servants, “Provide for me a man who can play well and bring him to me.” 18 One of the young men answered, “Behold, I have seen a son of Jesse the Bethlehemite, who is skillful in playing, a man of valor, a man of war, prudent in speech, and a man of good presence, and the Lord is with him.” (1Sa 3:19; 1Sa 17:32; 1Sa 17:34; 1Sa 18:12; 1Sa 18:14) 19 Therefore Saul sent messengers to Jesse and said, “Send me David your son, who is with the sheep.” (1Sa 16:11; 1Sa 17:15; 1Sa 17:34) 20 And Jesse took a donkey laden with bread and a skin of wine and a young goat and sent them by David his son to Saul. (1Sa 17:18) 21 And David came to Saul and entered his service. And Saul loved him greatly, and he became his armor-bearer. (1Sa 16:16) 22 And Saul sent to Jesse, saying, “Let David remain in my service, for he has found favor in my sight.” 23 And whenever the harmful spirit from God was upon Saul, David took the lyre and played it with his hand. So Saul was refreshed and was well, and the harmful spirit departed from him. (1Sa 16:14; 1Sa 16:16) 

The ESV® Bible (The Holy Bible, English Standard Version®) copyright ©2001 by Crossway Bibles, a publishing ministry of Good News Publishers. ESV® Text Edition: 2016. The ESV® text has been reproduced in cooperation with and by permission of Good News Publishers. Unauthorized reproduction of this publication is prohibited. All rights reserved.

The ESV® Bible (The Holy Bible, English Standard Version®) is adapted from the Revised Standard Version of the Bible, copyright Division of Christian Education of the National Council of the Churches of Christ in the U.S.A. All rights reserved.

1 Samuel 16

Bible Kralická

1 Řekl pak Hospodin Samuelovi: I dokudž ty budeš plakati Saule, poněvadž jsem já ho zavrhl, aby nekraloval nad Izraelem? Naplň roh svůj olejem a poď, pošli tě k Izai Betlémskému; nebo jsem vybral sobě z synů jeho krále. 2 I řekl jemu Samuel: Kterak mám jíti? Nebo Saul uslyše, zabije mne. Odpověděl Hospodin: Jalovici z stáda vezmeš s sebou, a díš: Přišel jsem, abych obětoval Hospodinu. 3 A pozveš Izai k oběti, jáť pak ukáži, co bys měl činiti; i pomažeš mi toho, o kterémž já tobě povím. 4 A tak učinil Samuel, jakž mu byl mluvil Hospodin, a přišel do Betléma. A ulekše se starší města, vyšli proti němu a řekli:Pokojný-li jest příchod tvůj? 5 Odpověděl:Pokojný. Abych obětoval Hospodinu, přišel jsem. Posvěťte se, a poďte k oběti se mnou. Posvětil také Izai a synů jeho, a pozval jich k oběti. 6 Když pak přišli, vida Eliába, řekl:Jistě před Hospodinem jest pomazaný jeho. 7 Ale Hospodin řekl Samuelovi:Nehleď na tvárnost jeho a na zrůst postavy jeho, nebo jsem ho zavrhl; neboť nepatřím, nač patří člověk. Člověk zajisté hledí na to, což jest před očima, ale Hospodin hledí k srdci. 8 I povolal Izai Abinadaba, a kázal mu jíti před Samuele. Kterýž řekl:Také ani toho nevyvolil Hospodin. 9 Rozkázal též Izai jíti Sammovi. I řekl:Ani toho nevyvolil Hospodin. 10 Takž rozkázal Izai jíti sedmi synům svým před Samuele. Ale Samuel řekl Izai:Ani těch nevyvolil Hospodin. 11 Potom řekl Samuel Izai:Jsou-li to již všickni synové? Odpověděl: Ještěť zůstává nejmladší, a aj, pase ovce. Tedy řekl Samuel Izai:Pošli a vezmi jej; nebo aniž sedneme za stůl, dokudž on sem nepřijde. 12 I poslal a přivedl ho. (Byl pak on ryšavý, krásných očí a libého vzezření.) I řekl Hospodin:Vstana, pomaž ho, nebo to jest ten. 13 Protož vzal Samuel roh s olejem, a pomazal ho u prostřed bratří jeho. I odpočinul Duch Hospodinův na Davidovi od toho dne i potom. A Samuel vstav, odšel do Ráma. 14 Takž Duch Hospodinův odšel od Saule, a nepokojil ho duch zlý od Hospodina. 15 Služebníci pak Saulovi řekli jemu:Aj, teď duch Boží zlý nepokojí tě. 16 Nechť, medle, rozkáže pán náš služebníkům svým, kteříž stojí před tebou, ať hledají muže, kterýž by uměl hráti na harfu, aby, když by přišel na tě duch Boží zlý, hral rukou svou, a tobě aby lehčeji bylo. 17 Tedy řekl Saul služebníkům svým:Medle, vyhledejte mi muže, kterýž by uměl dobře hráti, a přiveďte ke mně. 18 I odpověděl jeden z služebníků a řekl:Aj, viděl jsem syna Izai Betlémského, kterýž umí hráti, muže udatného a bojovného, též správného a krásného, a jest s ním Hospodin. 19 Protož poslal Saul posly k Izai, řka:Pošli mi Davida syna svého, kterýž jest při stádu. 20 Tedy Izai vzal osla, chléb a nádobu vína a kozelce jednoho, a poslal po Davidovi synu svém Saulovi. 21 Když pak přišel David k Saulovi, stál před ním; i zamiloval ho velmi, a učiněn jest jeho oděncem. 22 Potom poslal opět Saul k Izai, řka:Medle, nechť David stojí přede mnou, neboť jest našel milost před očima mýma. 23 I bývalo, že kdyžkoli napadal duch Boží Saule, David, bera harfu, hrával rukou svou; i míval Saul polehčení, a lépe mu bývalo, nebo ten duch zlý odstupoval od něho. 

Public Domain