1Für den Musiker. Nach der Melodie »Die Lotusblüte«. Ein Bekenntnis. Ein MIKTAM von David, als Unterweisung.2Verfasst, als er Krieg führte gegen die Aramäer aus Mesopotamien und gegen die Aramäer von Zoba und als Joab vom Feldzug zurückkehrte und die Edomiter unten im Salztal besiegte, zwölftausend von ihnen.3Gott, du hast uns verstoßen, hast uns zerstreut, du hast uns deinen Zorn spüren lassen. Richte uns wieder auf!4Das Land hast du erbeben lassen, hast es gespalten; jetzt heile doch seine Wunden, denn es ist ins Wanken geraten!5Schweres hast du deinem Volk zugemutet, gabst uns Wein zu trinken, der uns taumeln ließ.6Doch für die, die dir Ehrfurcht erweisen, hast du ein Zeichen aufgerichtet, um sich dort zu versammeln, fern von den Bogenschützen. SELAH!7So sollen die gerettet werden, die du lieb hast! Schaffe Hilfe mit deiner Rechten und antworte uns!8Gott hat in seinem Heiligtum gesprochen: »Ich werde über meinen Sieg jubeln, Sichem werde ich meinem Volk zuteilen und das Tal Sukkot werde ich vermessen.9Mir gehört das Gebiet von Gilead und mein ist auch Manasse, ja, Ephraim ist der Helm auf meinem Haupt und Juda ist mein Zepter.10Doch Moab ist mein Waschbecken, auf Edom schmeiße ich meine Sandalen und du, Philisterland, juble mir zu!«11Wer wird mich geleiten zur befestigten Stadt? Ja, wer führt mich nach Edom?12Wer, wenn nicht du, Gott, der du uns verworfen hast, ja, du, Gott, der nicht mehr mit unseren Heeren auszieht?13Schenk uns doch Hilfe gegen unsere Unterdrücker! Denn wertlos ist die Hilfe, die von Menschen kommt.14Mit Gott werden wir Heldentaten tun, ja, er selbst wird unsere Unterdrücker niedertreten.
Psalm 60
Bible, překlad 21. století
von Biblion1Pro předního zpěváka, na nápěv „Lilie svědectví“. Zlatý žalm Davidův, pro poučení.2Když bojoval proti Aramejcům z Mezopotámie a z Cóby a Joáb se vrátil do Solného údolí, kde porazil dvanáct tisíc Edomců.[1]3Zavrhl jsi nás v návalu prchlivosti, teď ale, Bože, vrať se k nám.4Zemí jsi třásl, na kusy tříštil, její pukliny uzdrav, už se rozpadá!5Vlastní lid nechal jsi okusit hrůzy, vínem závrati jsi nás napájel.6Svým ctitelům teď ale korouhev dal jsi, aby ji rozvinuli v pravdě tvé. séla7Aby tví milovaní byli zachráněni, pomoz svou pravicí, vyslyš mě!8Bůh promluvil ve své svatosti: „Vítězně Šechem rozdělím, údolí Sukot si rozměřím.9Můj je Gileád, můj je Manases, Efraim je má helma, Juda žezlo mé,10Moáb za umyvadlo slouží mi, na Edom sandál odhodím, nad Filištíny vítězně zakřičím!“[2]11Kdo mě doprovodí do hrazeného města? Kdo mě do Edomu povede?12Kdo jiný než ty, Bože, jenž zavrhls nás, ty, který s našimi šiky netáhneš?13Pomoz nám prosím proti nepříteli, záchrana v člověku je přece nicotná.14S Bohem však jistě udatně zvítězíme – ty, kdo nás nenávidí, rozdupá!