1A dal z něho vzejít muži milosrdnému, který získal milost v očích všech lidí a Bohem i lidmi byl milován, Mojžíšovi, jehož památka je požehnaná. 2Ve slávě ho postavil na roveň svatým a učinil ho mocným, že se ho nepřátelé báli. 3Jeho slovy zastavil zlá znamení, oslavil ho před králi; dal mu přikázání pro jeho lid a ukázal se mu ve své slávě. 4Pro jeho věrnost a pokoru ho posvětil, vyvolil si ho ze všech lidí. 5Dal mu slyšet svůj hlas, uvedl ho do oblaku a tváří v tvář mu zjevil přikázání, zákon života a poznání, aby Jákoba naučil smlouvě a Izraele Božím soudům. 6Árona, jeho bratra z kmene Lévi, svatého, povýšil, aby mu byl podobný. 7Uzavřel s ním věčnou smlouvu a udělil mu kněžství v lidu; oblažil jej důstojností a opásal ho rouchem slávy. 8Oděl ho v dokonalost hodnou chlouby a podepřel ho znaky moci: spodky a řízou s nárameníkem. 9Koldokola ho ověsil granátovými jablky a četnými zlatými zvonečky, aby zněly při jeho chůzi a jejich zvuk aby bylo slyšet v chrámě jako připomínku synům jeho lidu. 10Oděl ho posvátným oděvem v barvě modré a nachové, ozdobeným výšivkami ze zlata a purpuru, dále náprsníkem Božích rozhodnutí s losy zjevujícími pravdu, jenž byl z šarlatu utkán umělcem. 11Opatřil jej vzácnými kameny, na nichž byly rytiny jako na pečetním prstenu, kameny do zlata zasazenými, dílem to kamenorytce, s nápisem vyrytým na připomínku, po jednom pro každý kmen Izraele. 12Dal mu zlatou čelenku na turbanu, znak zpečeťující jeho posvěcení, chloubu jeho cti, velkolepé dílo, umělecky zdobené, okouzlení pro oči. 13Nic tak krásného předtím nebylo; až na věky se nikdo cizí nebude tak oblékat kromě jeho synů a jeho dalších potomků. 14Jeho zápalné oběti se trvale budou přinášet dvakrát denně. 15Mojžíš jej uvedl v úřad a pomazal ho svatým olejem. Dostalo se mu toho na znamení věčné smlouvy, jemu i jeho potomstvu, dokud nebe bude nebem, aby sloužil Bohu a vykonával kněžský úřad a žehnal svému lidu ve jménu Hospodinově. 16Vyvolil ho ze všech lidí, aby v oběť Hospodinu přinášel kadidlo s jeho příjemnou vůní jako připomínku a aby konal smírčí obřady za svůj lid. 17Ve svých přikázáních mu dal moc vynášet právní rozhodnutí, učit Jákoba svědectvím a osvítit Izraele Zákonem. 18Povstali proti němu protivníci a na poušti se proti němu žárlivě spikli, Dátan a Abíram se svými spřeženci a Kórachova sebranka, všichni rozpáleni vztekem. 19Hospodin to uviděl a nelíbilo se mu to, proto byli zahubeni jeho planoucím hněvem. Použil proti nim zázraku a zničil je plamenem svého ohně. 20Áronovi však přidal slávy a dal mu zvláštní dědictví: Vyhradil mu podíl z prvotin raných plodů; jim jako prvním zaopatřil chléb do sytosti. 21Vždyť jedí i oběti Hospodinovy, které dal Áronovi a jeho potomstvu. 22Avšak v zemi svého lidu nebude dědit ani nebude mít podíl mezi lidem, neboť Hospodin sám je jeho podílem a dědictvím. 23Pinchas, syn Eleazarův, je pořadím třetí v slávě pro svou horlivost v bázni před Hospodinem, a protože vytrval, když se lid vzbouřil, v dobrotě své duše pohotově vykonával za Izraele smírčí obřady. 24Proto s ním byla uzavřena smlouva pokoje, aby stál v čele svatyně i svého lidu, aby jemu i jeho potomstvu zůstala vznešenost kněžství navěky. 25Podle smlouvy s Davidem, synem Jišajovým z kmene Judova, přechází královské dědictví na jediného syna, dědictví Áronovo i na jeho potomstvo. 26Ať Hospodin dá vašim srdcím moudrost, abyste spravedlivě soudili jeho lid; ať nevymizí, co bylo při nich dobrého, a svou slávu ať předají budoucím pokolením.