Přísloví 5

Český ekumenický překlad

od Česká biblická společnost
1  Můj synu, věnuj pozornost mé moudrosti, nakloň své ucho k mé rozumnosti,  2  dbej na obezřetné rady, poznání ať zachovávají tvé rty.  3  Ze rtů cizí ženy sice kape med a její jazyk je hladší než olej,  4  nakonec je však hořká jako pelyněk, ostrá jak dvojsečný meč.  5  Její nohy sestupují k smrti, její kroky uvíznou v podsvětí.  6  Nevysleduješ stezku života, její stopy se motají, nevíš kam.  7  Proto, synové, poslyšte mě, neodvracejte se od výroků mých úst.  8  Ať jde tvá cesta daleko od ní, nepřibližuj se ke dveřím jejího domu,  9  ať nevydáš svou důstojnost jiným, ukrutníkovi svá léta,  10  ať se tvou silou nesytí cizáci a ovocem tvého trápení dům cizí.  11  Nakonec budeš skučet, až celé tvé tělo zchátrá.  12  Řekneš: „Jak jsem mohl nenávidět napomínání? Jak mohlo mé srdce znevažovat domlouvání?  13  Svoje vychovatele jsem neposlouchal, nenaslouchal jsem svým učitelům.  14  Málem bych byl propadl nejhoršímu uprostřed shromáždění a pospolitosti.“  15  Pij vodu z vlastní nádrže, tu, jež vyvěrá z tvé studnice.  16  Mají se tvé prameny roztékat ven do široka jako vodní toky?  17  Tobě mají patřit, tobě jedinému, a ne cizím spolu s tebou.  18  Buď požehnán tvůj zdroj, raduj se z ženy svého mládí,  19  z milované laně, z líbezné srny; její prsy ať tě vždycky opojují, kochej se v jejím milování ustavičně.  20  Proč by ses kochal, můj synu, v cizačce, proč bys v náručí cizinku svíral?  21  Cesty člověka jsou Hospodinu zřejmé, on sleduje všechny jeho stopy.  22  Svévolníka polapí jeho zločiny, bude spoután provazy svého hříchu.  23  Nedbal na napomenutí, proto zemře; bloudí pro svou velkou pošetilost.