Přísloví 31

Český ekumenický překlad

1  Slova krále Lemúela, výnos, jímž ho napomínala jeho matka: 2  Co mám říci, můj synu? Co, synu života mého? Co, synu mých slibů? 3  Nevydávej své síly ženám a svoje cesty tomu, co ničí krále. 4  Nehodí se králům, Lemóeli, nehodí se králům být pijany vína a vládcům toužit po opojném nápoji, 5  aby nikdo z nich v opilosti nezapomněl na Boží nařízení a nepřevrátil při nikoho z utištěných. 6  Dejte opojný nápoj hynoucímu a víno těm, kterým je hořko, 7  ať se napije a zapomene na svou chudobu a na své plahočení již nevzpomíná. 8  Otevři svá ústa za němého, za právo všech postižených, 9  ústa otevři, suď spravedlivě a zastaň se utištěného a ubožáka. (Álef)10 Ženu statečnou kdo nalezne? Je daleko cennější než perly. (Bét)11 Srdce jejího muže na ni spoléhá a nepostrádá kořist. (Gimel)12 Prokazuje mu jen dobro a žádné zlo po celý svůj život. (Dálet)13 Stará se o vlnu a o len, pracuje s chutí vlastníma rukama. (Hé)14 Podobna obchodním lodím zdaleka přiváží svůj chléb. (Vav)15 Ještě za noci vstává dát potravu svému domu a příkazy služkám. (Zajin)16 Vyhlédne si pole a získá je, z ovoce svých rukou vysází vinici. (Chet)17 Bedra si opáše silou a posílí své paže. (Tet)18 Okusí, jak je dobré její podnikání. Její svítilna nehasne ani v noci. (Jod)19 Vztahuje ruce po přeslenu, svými prsty se chápe vřetena. (Kaf)20 Dlaň má otevřenou pro utištěného a ruce vztahuje k ubožáku. (Lámed)21 Nebojí se o svůj dům, když sněží, celý její dům je oblečen do dvojího šatu. (Mém)22 Zhotovuje si přikrývky. Z jemného plátna a šarlatu je její oděv. (Nún)23 Uznáván je v branách její manžel, když zasedá se staršími země. (Sámek)24 Zhotovuje plátno na prodej a pásy dodává kupci. (Ajin)25 Síla a důstojnost je jejím šatem, s úsměvem hledí vstříc příštím dnům. (Pé)26 Její ústa promlouvají moudře, na jazyku mívá vlídné naučení. (Çáde)27 Pozorně sleduje chod svého domu a chleba lenosti nejí. (Kóf)28 Její synové povstávají a blahořečí jí, též její manžel ji chválí: (Réš)29 „Statečně si vedly mnohé dcery, ale ty je všechny předčíš.“ (Šín)30 Klamavá je líbeznost, pomíjivá krása; žena, jež se bojí Hospodina, dojde chvály. (Táv)31 Dejte jí z ovoce jejích rukou, ať ji chválí v branách její činy!