1 Jestliže zasedneš k jídlu s vladařem, dobře rozvaž, co je před tebou. 2 Nasadíš si nůž na hrdlo, budeš-li nenasytný. 3 Nedychti po jeho pochoutkách, je to ošidný pokrm. 4 Neštvi se za bohatstvím, z vlastního rozumu toho zanech. 5 Jen letmo na ně pohlédneš, už není! Vždycky si opatří křídla, jak orel odlétne k nebi. 6 Nejez pokrm nepřejícího, nedychti po jeho pochoutkách! 7 Vždyť je to duše vypočítavá. Říká ti: „Jez a pij,“ ale jeho srdce s tebou není. 8 Snědené sousto zvrátíš a pokazíš svá vlídná slova. 9 Nedomlouvej hlupákovi, neboť pohrdne tvou prozíravou řečí. 10 Neposunuj dávné mezníky a nevstupuj na pole sirotků, 11 neboť jejich zastánce je mocný, on povede jejich spor proti tobě. 12 Ber si k srdci napomenutí a pozorně naslouchej výrokům poznání.
— Přijímej otcovské naučení
13 Nepřipravuj chlapce o trest! Nezemře, když mu nabiješ holí. 14 Nabiješ mu holí a jeho život vysvobodíš od podsvětí. 15 Můj synu, bude-li tvé srdce moudré, zaraduje se i moje vlastní srdce. 16 Zajásá mé ledví, když tvé rty budou mluvit, co je správné. 17 Ať tvé srdce nezávidí hříšníkům, ale ať horlí pro bázeň před Hospodinem po všechny dny. 18 Však to budoucnost ukáže! Tvá naděje nebude zmařena. 19 Ty, můj synu, poslouchej a zmoudříš, veď své srdce touto cestou: 20 Nebývej mezi pijany vína, mezi žrouty masa, 21 vždyť pijan a žrout přijdou na mizinu, dřímota je oblékne v cáry. 22 Poslouchej otce, on tě zplodil, a matkou nepohrdej, když zestárla. 23 Pravdu získej a nekupči moudrostí, kázní a rozumností. 24 Otec spravedlivého velice jásá, zplodil moudrého a raduje se z něho. 25 Ať se raduje tvůj otec i tvá matka, tvoje rodička ať jásá. 26 Můj synu, dej mi své srdce, ať si tvé oči oblíbí mé cesty. 27 Vždyť nevěstka je hluboká jáma, těsná studna je cizinka. 28 Číhá jak zákeřník a zaviní, že přibývá mezi lidmi věrolomných.
— Nevysedávej u vína
29 Komu zbude „Ach“ a komu „Běda“? Komu sváry? Komu plané řeči? Komu zbytečné modřiny? Komu zkalený zrak? 30 Těm, kdo se zdržují u vína, kdo chodí okoušet kořeněný nápoj. 31 Nehleď na víno, jak se rdí, jak jiskří v poháru. Vklouzne hladce 32 a nakonec uštkne jako had a štípne jako zmije. 33 Tvé oči budou hledět na nepřístojnosti, z tvého srdce budou vycházet proradné řeči. 34 Bude ti, jako bys ležel v srdci moře, jako bys ležel s rozbitou hlavou. 35 „Zbili mě a nic mě nebolí, ztloukli mě a nevím o tom. Až procitnu, vyhledám to zas a zase.“