Váš prohlížeč je zastaralý. Pokud je ERF Bibleserver velmi pomalý, aktualizujte prosím svůj prohlížeč.

Přihlásit se
... a používejte všechny funkce!

  • Čtěte ji1. Mose 3
  • Poznámky
  • Štítky
  • Lajky
  • Historie
  • Slovníky
  • Plán četby
  • Grafika
  • Video
  • Zvláštní příležitosti
  • Přispět
  • Blog
  • Zpravodaj
  • Partner
  • Nápověda
  • Kontakt
  • Alexa Skill
  • Pro webmastery
  • Zásady ochrany osobních údajů
  • Accessibility Statement
  • Obecné nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR)
  • Tiráž
  • Language: čeština
© 2025 ERF
Přihlaste se zdarma

Matouš 27

Český ekumenický překlad

od Česká biblická společnost

— Jidášův konec

1  Když bylo ráno, uradili se všichni velekněží a starší lidu proti Ježíšovi, že ho připraví o život. 2  Spoutali ho, odvedli a vydali vladaři Pilátovi. 3  Když Jidáš, který ho zradil, viděl, že Ježíše odsoudili, pocítil výčitky, vrátil třicet stříbrných velekněžím a starším 4  a řekl: „Zhřešil jsem, zradil jsem nevinnou krev!“ Ale oni odpověděli: „Co je nám po tom? To je tvoje věc!“ 5  A on odhodil ty peníze v chrámě a utekl; šel a oběsil se. 6  Velekněží sebrali peníze a řekli: „Není dovoleno dát je do chrámové pokladny, je to odměna za krev.“ 7  Uradili se tedy a koupili za ně pole hrnčířovo k pohřbívání cizinců. 8  Proto se to pole jmenuje ‚Pole krve‘ až dodnes. 9  Tak se splnilo, co je řečeno ústy proroka Jeremiáše: ‚Vzali třicet stříbrných, cenu člověka, na kterou ho ocenili synové Izraele;  10  a dali ji za pole hrnčířovo, jak jim přikázal Hospodin.‘  

— Ježíš před Pilátem

11  A Ježíš byl postaven před vladaře. Vladař mu položil otázku: „Ty jsi král Židů?“ Ježíš odpověděl: „Ty sám to říkáš.“ 12  Na žaloby velekněží a starších nic neodpovídal. 13  Tu mu řekl Pilát: „Neslyšíš, co všechno proti tobě svědčí?“ 14  On mu však neodpověděl ani na jedinou věc, takže se vladař velice divil.  15  O svátcích měl vladař ve zvyku propouštět zástupu jednoho vězně, kterého si přáli. 16  Tehdy tam měli pověstného vězně, jménem Barabáš. 17  Když se zástupy shromáždily, řekl jim tedy Pilát: „Koho vám mám propustit, Barabáše, nebo Ježíše, zvaného Mesiáš?“ 18  Věděl totiž, že mu ho vydali ze zášti.  19  Když seděl na soudné stolici, poslala k němu jeho žena se vzkazem: „Nezačínej si nic s tím spravedlivým! Dnes mě kvůli němu pronásledovaly zlé sny.“ 20  Velekněží a starší však přiměli zástup, aby si vyžádali Barabáše, a Ježíše zahubili. 21  Vladař jim řekl: „Koho vám z těch dvou mám propustit?“ Oni volali: „Barabáše!“ 22  Pilát jim řekl: „Co tedy mám učinit s Ježíšem, zvaným Mesiáš?“ Všichni volali: „Ukřižovat!“ 23  Namítl jim: „Čeho se vlastně dopustil?“ Ale oni ještě víc křičeli: „Ukřižovat!“  24  Když Pilát viděl, že nic nepořídí, ale že pozdvižení je čím dál větší, omyl si ruce před očima zástupu a pravil: „Já nejsem vinen krví toho člověka; je to vaše věc.“ 25  A všechen lid mu odpověděl: „Krev jeho na nás a na naše děti!“ 26  Tu jim propustil Barabáše, Ježíše dal zbičovat a vydal ho, aby byl ukřižován.  

— Výsměch vojáků

27  Vladařovi vojáci dovedli Ježíše do místodržitelství a svolali na něj celou setninu. 28  Svlékli ho a oblékli mu nachový plášť, 29  upletli korunu z trní a posadili mu ji na hlavu, do pravé ruky mu dali hůl, klekali před ním a posmívali se mu: „Buď zdráv, židovský králi!“ 30  Plivali na něj, brali tu hůl a bili ho po hlavě. 31  Když se mu dost naposmívali, svlékli mu plášť a oblékli ho zase do jeho šatů. A odvedli ho k ukřižování.  

— Ukřižování

32  Cestou potkali jednoho člověka z Kyrény, jménem Šimona; toho přinutili, aby nesl jeho kříž. 33  Když přišli na místo zvané Golgota, to znamená ‚Lebka‘, 34  dali mu napít vína smíchaného se žlučí; ale když je okusil, nechtěl pít.  35  Ukřižovali ho a losem si rozdělili jeho šaty; 36  pak se tam posadili a střežili ho. 37  Nad hlavu mu dali nápis o jeho provinění: „To je Ježíš, král Židů.“ 38  S ním byli ukřižováni dva povstalci, jeden po pravici a druhý po levici. 39  Kolemjdoucí ho uráželi; potřásali hlavou 40  a říkali: „Když chceš zbořit chrám a ve třech dnech jej postavit, zachraň sám sebe; jsi-li Syn Boží, sestup s kříže!“ 41  Podobně se mu posmívali i velekněží spolu se zákoníky a staršími. Říkali: 42  „Jiné zachránil, sám sebe zachránit nemůže. Je král izraelský – ať nyní sestoupí z kříže a uvěříme v něho! 43  Spolehl na Boha, ať ho vysvobodí, stojí-li o něj. Vždyť řekl: ‚Jsem Boží Syn!‘“ 44  Stejně ho tupili i povstalci spolu s ním ukřižovaní.  

— Ježíšova smrt

45  V poledne nastala tma po celé zemi až do tří hodin. 46  Kolem třetí hodiny zvolal Ježíš mocným hlasem: „Eli, Eli, lema sabachthani?“,to jest: ‚Bože můj, Bože můj, proč jsi mě opustil?‘ 47  Když to uslyšeli, říkali někteří z těch, kdo tu stáli: „On volá Eliáše.“ 48  Jeden z nich hned odběhl, vzal houbu, naplnil ji octem, nabodl na tyč a dával mu pít. 49  Ostatní však říkali: „Nech ho, ať uvidíme, jestli přijde Eliáš a zachrání ho!“ 50  Ale Ježíš znovu vykřikl mocným hlasem a skonal.  51  A hle, chrámová opona se roztrhla vpůli odshora až dolů, země se zatřásla, skály pukaly, 52  hroby se otevřely a mnohá těla zesnulých svatých byla vzkříšena; 53  vyšli z hrobů a po jeho vzkříšení vstoupili do svatého města a mnohým se zjevili. 54  Setník a ti, kdo s ním střežili Ježíše, když viděli zemětřesení a všechno, co se dálo, velmi se zděsili a řekli: „On byl opravdu Boží Syn!“  55  Zpovzdálí přihlíželo mnoho žen, které provázely Ježíše z Galileje, aby se o něj staraly; 56  mezi nimi Marie z Magdaly, Marie, matka Jakubova i Josefova, a matka synů Zebedeových.  

— Pohřeb Ježíšův

57  Když nastal večer, přišel zámožný člověk z Arimatie, jménem Josef, který také patřil k Ježíšovým učedníkům. 58  Ten přišel k Pilátovi a požádal o Ježíšovo tělo. Pilát přikázal, aby mu je dali. 59  Josef tělo přijal, zavinul je do čistého plátna 60  a položil je do svého nového hrobu, který měl vytesán ve skále; ke vchodu do hrobu přivalil veliký kámen a odešel. 61  Byla tam Marie z Magdaly a jiná Marie, které seděly naproti hrobu.  62  Nazítří, v den po pátku, shromáždili se velekněží a farizeové u Piláta 63  a řekli: „Pane, vzpomněli jsme si, že ten podvodník řekl ještě za svého života: ‚Po třech dnech budu vzkříšen.‘ 64  Dej proto rozkaz, ať je po tři dny hlídán jeho hrob, aby nepřišli jeho učedníci, neukradli ho a neřekli lidu, že byl vzkříšen z mrtvých; to by pak byl poslední podvod horší než první.“ 65  Pilát jim odpověděl: „Zde máte stráž, dejte hrob hlídat, jak uznáte za dobré.“ 66  Oni šli, zapečetili kámen a postavili k hrobu stráž.  

© 2001 Česká biblická společnost