Website too slow? Load as basic HTML.

Luke 1

Český ekumenický překlad

1  I když se již mnozí pokusili sepsat vypravování o událostech, které se mezi námi naplnily,  2  jak nám je předali ti, kteří byli od počátku očitými svědky a služebníky slova, 3  rozhodl jsem se také já, když jsem vše znovu důkladně prošel, že ti to v pravém sledu vypíši, vznešený Theofile, 4  abys poznal hodnověrnost toho, v čem jsi byl vyučován.  5  Za dnů judského krále Heroda žil kněz, jménem Zachariáš, z oddílu Abiova; měl manželku z dcer Áronových a ta se jmenovala Alžběta. 6  Oba byli spravedliví před Bohem a žili bezúhonně podle všech Hospodinových příkazů a ustanovení. 7  Neměli však děti, neboť Alžběta byla neplodná a oba již byli pokročilého věku.  8  Když jednou přišla řada na Zachariášův oddíl a on konal před Bohem kněžskou službu, 9  připadlo na něj losem podle kněžského řádu, aby vešel do svatyně Hospodinovy a obětoval kadidlo. 10  Venku se v hodinu té oběti modlilo veliké množství lidu. 11  Tu se mu ukázal anděl Páně stojící po pravé straně oltáře, kde se obětovalo kadidlo. 12  Když ho Zachariáš uviděl, zděsil se a padla na něho bázeň. 13  Anděl mu řekl: „Neboj se, Zachariáši, neboť tvá prosba byla vyslyšena; tvá manželka Alžběta ti porodí syna a dáš mu jméno Jan.  14  Budeš mít radost a veselí a mnozí se budou radovat z jeho narození.  15  Bude veliký před Pánem, víno a opojný nápoj nebude pít, už od mateřského klína bude naplněn Duchem svatým.  16  A mnohé ze synů izraelských obrátí k Pánu, jejich Bohu;  17  sám půjde před ním v duchu a moci Eliášově, aby obrátil srdce otců k synům a vzpurné k moudrosti spravedlivých a připravil Pánu lid pohotový.“  18  Zachariáš řekl andělovi: „Podle čeho to poznám? Vždyť já jsem stařec a moje žena je pokročilého věku.“ 19  Anděl mu odpověděl: „Já jsem Gabriel, který stojí před Bohem; byl jsem poslán, abych k tobě promluvil a oznámil ti tuto radostnou zvěst. 20  Hle, oněmíš a nepromluvíš až do dne, kdy se to stane, poněvadž jsi neuvěřil mým slovům, která se svým časem naplní.“  21  Lid čekal na Zachariáše a divil se, že tak dlouho prodlévá v chrámě. 22  Když vyšel, nemohl k nim promluvit, a tak poznali, že měl v chrámě vidění; dával jim jen znamení a zůstal němý. 23  Jakmile skončily dny jeho služby, odešel domů.  24  Po těch dnech jeho manželka Alžběta počala, ale tajila se po pět měsíců a říkala si: 25  “Toto mi učinil Pán; sklonil se ke mně v těchto dnech, aby mne zbavil mého pohanění mezi lidmi.“  26  Když byla Alžběta v šestém měsíci, byl anděl Gabriel poslán od Boha do galilejského města, které se jmenuje Nazaret, 27  k panně zasnoubené muži jménem Josef, z rodu Davidova; jméno té panny bylo Maria. 28  Přistoupil k ní a řekl: „Buď zdráva, milostí zahrnutá, Pán s tebou.“ 29  Ona se nad těmi slovy velmi zarazila a uvažovala, co ten pozdrav znamená. 30  Anděl jí řekl: „Neboj se, Maria, vždyť jsi nalezla milost u Boha. 31  Hle, počneš a porodíš syna a dáš mu jméno Ježíš. 32  Ten bude veliký a bude nazván synem Nejvyššího a Pán Bůh mu dá trůn jeho otce Davida. 33  Na věky bude kralovat nad rodem Jákobovým a jeho království nebude konce.“ 34  Maria řekla andělovi: „Jak se to může stát, vždyť nežiji s mužem?“ 35  Anděl jí odpověděl: „Sestoupí na tebe Duch svatý a moc Nejvyššího tě zastíní; proto i tvé dítě bude svaté a bude nazváno Syn Boží. 36  Hle, i tvá příbuzná Alžběta počala ve svém stáří syna a již je v šestém měsíci, ač se o ní říkalo, že je neplodná. 37  Neboť ‚u Boha není nic nemožného‘.“ 38  Maria řekla: „Hle, jsem služebnice Páně; staň se mi podle tvého slova.“ Anděl pak od ní odešel.  39  V těch dnech se Maria vydala na cestu a spěchala do hor do města Judova. 40  Vešla do domu Zachariášova a pozdravila Alžbětu. 41  Když Alžběta uslyšela Mariin pozdrav, pohnulo se dítě v jejím těle; byla naplněna Duchem svatým 42  a zvolala velikým hlasem: „Požehnaná jsi nade všechny ženy a požehnaný plod tvého těla. 43  Jak to, že ke mně přichází matka mého Pána? 44  Hle, jakmile se zvuk tvého pozdravu dotkl mých uší, pohnulo se radostí dítě v mém těle. 45  A blahoslavená, která uvěřila, že se splní to, co jí bylo řečeno od Pána.“  46  Maria řekla: „Duše má velebí Pána  47  a můj duch jásá v Bohu, mém spasiteli,  48  že se sklonil ke své služebnici v jejím ponížení. Hle, od této chvíle budou mne blahoslavit všechna pokolení,  49  že se mnou učinil veliké věci ten, který je mocný. Svaté jest jeho jméno  50  a milosrdenství jeho od pokolení do pokolení k těm, kdo se ho bojí.  51  Prokázal sílu svým ramenem, rozptýlil ty, kdo v srdci smýšlejí pyšně;  52  vladaře svrhl z trůnu a ponížené povýšil,  53  hladové nasytil dobrými věcmi a bohaté poslal pryč s prázdnou.  54  Ujal se svého služebníka Izraele, pamětliv svého milosrdenství,  55  jež slíbil našim otcům, Abrahamovi a jeho potomkům navěky.“  56  Maria zůstala s Alžbětou asi tři měsíce a pak se vrátila domů.  57  Alžbětě se naplnil čas a přišla její hodina: narodil se jí syn. 58  A když uslyšeli její sousedé a příbuzní, že jí Pán prokázal tak veliké milosrdenství, radovali se spolu s ní. 59  Osmého dne se sešli k obřízce dítěte a chtěli mu dát po jeho otci jméno Zachariáš. 60  Jeho matka na to řekla: „Nikoli, bude se jmenovat Jan.“ 61  Řekli jí: „Nikdo z tvého příbuzenstva se tak nejmenuje!“ 62  Obrátili se na otce, jaké mu chce dát jméno. 63  On požádal o tabulku a napsal na ni: Jeho jméno je Jan. A všichni se tomu divili. 64  Ihned se uvolnila jeho ústa i jazyk a on mluvil a chválil Boha. 65  Tu padla bázeň na všechny sousedy a všude po judských horách se mluvilo o těchto událostech. 66  Všichni, kteří to uslyšeli, uchovávali to v mysli a říkali: „Čím toto dítě bude?“ A ruka Hospodinova byla s ním.  67  Jeho otec Zachariáš byl naplněn Duchem svatým a takto prorocky promluvil:  68  „Pochválen buď Hospodin, Bůh Izraele, protože navštívil a vykoupil svůj lid  69  a vzbudil nám mocného spasitele z rodu Davida, svého služebníka,  70  jak mluvil ústy svatých proroků od pradávna;  71  zachránil nás od našich nepřátel a z rukou všech, kteří nás nenávidí,  72  slitoval se nad našimi otci a rozpomenul se na svou svatou smlouvu,  73  na přísahu, kterou učinil našemu otci Abrahamovi, že nám dá, 74  abychom vysvobozeni z rukou nepřátel a prosti strachu  75  jej zbožně a spravedlivě ctili po všechny dny svého života.  76  A ty, synu, budeš nazván prorokem Nejvyššího, neboť půjdeš před Pánem, abys mu připravil cestu  77  a dal jeho lidu poznat spásu v odpuštění hříchů,  78  pro slitování a milosrdenství našeho Boha, jímž nás navštíví Vycházející z výsosti,  79  aby se zjevil těm, kdo jsou ve tmě a stínu smrti, a uvedl naše kroky na cestu pokoje.“  80  Chlapec rostl a sílil na duchu; a žil na poušti až do dne, kdy vystoupil před Izrael.