Váš prohlížeč je zastaralý. Pokud je ERF Bibleserver velmi pomalý, aktualizujte prosím svůj prohlížeč.

Přihlásit se
... a používejte všechny funkce!

  • Čtěte ji1. Mose 3
  • Poznámky
  • Štítky
  • Lajky
  • Historie
  • Slovníky
  • Plán četby
  • Grafika
  • Video
  • Zvláštní příležitosti
  • Přispět
  • Blog
  • Zpravodaj
  • Partner
  • Nápověda
  • Kontakt
  • Alexa Skill
  • Pro webmastery
  • Zásady ochrany osobních údajů
  • Accessibility Statement
  • Obecné nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR)
  • Tiráž
  • Language: čeština
© 2025 ERF
Přihlaste se zdarma

Kazatel 3

Český ekumenický překlad

od Česká biblická společnost

ČASNOST A VĚČNOST - — Všechno má svůj čas

1  Všechno má určenou chvíli a veškeré dění pod nebem svůj čas:  2  Je čas rození i čas umírání, čas sázet i čas trhat;  3  je čas zabíjet i čas léčit, čas bořit i čas budovat;  4  je čas plakat i čas smát se, čas truchlit i čas poskakovat;  5  je čas kameny rozhazovati čas kameny sbírat, čas objímat i čas objímání zanechat;  6  je čas hledat i čas ztrácet, čas opatrovat i čas odhazovat;  7  je čas roztrhávat i čas sešívat, čas mlčet i čas mluvit;  8  je čas milovat i čas nenávidět, čas boje i čas pokoje.  

— Dílo lidské a dílo Boží

9  Jaký užitek má ten, kdo pracuje, ze všeho svého pachtění?  10  Viděl jsem lopotu, kterou Bůh uložil lidským synům, a tak se lopotí.  11  On všechno učinil krásně a v pravý čas, lidem dal do srdce i touhu po věčnosti, jenže člověk nevystihne začátek ani konec díla, jež Bůh koná.  12  Poznal jsem, že není pro něho nic lepšího, než se radovat a konat v životě dobro.  13  A tak je tomu s každým člověkem: to, že jí a pije a okusí při veškerém svém pachtění dobrých věcí, je dar Boží.  14  Poznal jsem, že vše, co činí Bůh, zůstává navěky; nic k tomu nelze přidat ani z toho ubrat. A Bůh to učinil, aby lidé žili v bázni před ním.  15  Co se děje, bylo odedávna, a co bude, i to bylo; a Bůh vyhledá, co zašlo.  

— Člověk a zvíře

16  Dále jsem pod sluncem viděl: na místě práva – svévole, na místě spravedlnosti – svévole.  17  Řekl jsem si v srdci: Spravedlivého i svévolníka bude soudit Bůh, nastane čas soudu nad vším děním, nad vším, co se koná.  18  Řekl jsem si v srdci: To se stane kvůli synům lidským, aby je Bůh tříbil, aby nahlédli, že je to s nimi jako se zvířaty. 19  Vždyť úděl synů lidských a úděl zvířat je stejný: Jedni jako druzí umírají, jejich duch je stejný, člověk nemá žádnou přednost před zvířaty, neboť všechno pomíjí.  20  Vše spěje k jednomu místu, všechno vzniklo z prachu a vše se v prach navrací.  21  Kdo ví, zda duch lidských synů stoupá vzhůru a duch zvířat sestupuje dolů k zemi?  22  Shledal jsem, že není nic lepšího, než když se člověk raduje z toho, co koná, neboť to je jeho podíl. Kdo mu dá nahlédnout, co se stane po něm?  

© 2001 Česká biblická společnost