Jan 2

Český ekumenický překlad

1  Třetího dne byla svatba v Káně Galilejské. Byla tam Ježíšova matka;2  na svatbu byl pozván také Ježíš a jeho učedníci.3  Když se nedostávalo vína, řekla Ježíšovi jeho matka: „Už nemají víno.“4  Ježíš jí řekl: „Co to ode mne žádáš! Ještě nepřišla má hodina.“5  Matka řekla služebníkům: „Udělejte, cokoli vám nařídí.“6  Bylo tam šest kamenných nádob, určených k židovskému očišťování, každá na dvě až tři vědra.7  Ježíš řekl služebníkům: „Naplňte ty nádoby vodou!“ I naplnili je až po okraj.8  Pak jim přikázal: „Teď z nich naberte a doneste správci hostiny!“ Učinili tak.9  Jakmile správce hostiny ochutnal vodu proměněnou ve víno – nevěděl, odkud je, ale služebníci, kteří vodu nabírali, to věděli – zavolal si ženicha10  a řekl mu: „Každý člověk podává nejprve dobré víno, a teprve když už se hosté napijí, víno horší. Ty jsi však uchoval dobré víno až pro tuto chvíli.“11  Tak učinil Ježíš v Káně Galilejské počátek svých znamení a zjevil svou slávu. A jeho učedníci v něho uvěřili. 12  Potom odešel Ježíš, jeho matka, bratři i učedníci do Kafarnaum a zůstali tam několik dní. 13  Byly blízko židovské Velikonoce a Ježíš se vydal na cestu do Jeruzaléma.14  V chrámu našel prodavače dobytka, ovcí a holubů i penězoměnce, jak sedí za stoly.15  Udělal si z provazů bič a všecky z chrámu vyhnal, i s ovcemi a dobytkem, směnárníkům rozházel mince, stoly zpřevracel16  a prodavačům holubů poručil: „Pryč s tím odtud! Nedělejte z domu mého Otce tržiště!“17  Jeho učedníci si vzpomněli, že je psáno: ‚Horlivost pro tvůj dům mne stráví.‘ 18  Židé mu řekli: „Jakým znamením nám prokážeš, že to smíš činit?“19  Ježíš jim odpověděl: „Zbořte tento chrám, a ve třech dnech jej postavím.“20  Tu řekli Židé: „Čtyřicet šest let byl tento chrám budován, a ty jej chceš postavit ve třech dnech?“21  On však mluvil o chrámu svého těla.22  Když byl pak vzkříšen z mrtvých, rozpomenuli se jeho učedníci, že to říkal, a uvěřili Písmu i slovu, které Ježíš pověděl. 23  Když byl v Jeruzalémě o velikonočních svátcích, mnozí uvěřili v jeho jméno, protože viděli znamení, která činil.24  Ježíš jim však nesvěřoval, kdo je, poněvadž všechny lidi znal;25  nepotřeboval, aby mu někdo o někom říkal svůj soud. Sám dobře věděl, co je v člověku.