Jób 11

Český ekumenický překlad

od Česká biblická společnost

PRVNÍ ŘEČ SÓFAROVA - — Chvála Boží moudrosti

1  Na to navázal Sófar Naamatský slovy:  

2  „Má takové množství slov zůstat bez odpovědi? Má mluvka být v právu?  

3  Mohou lidé k tomu, co povídáš, mlčet? Máš ty se dál vysmívat a nikdo tě neusadí?  

4  Říkáš: ‚Co jsem zastával, je ryzí, jsem před tebou čistý.‘  

5  Jen kdyby Bůh promluvil a otevřel rty proti tobě,  

6  prozradil by ti taje moudrosti: dvojnásobný trest k záchraně vede. Věz, že Bůh chce zapomenout na tvé nepravosti.  

7  Dokážeš vystihnout Boha či obsáhnout dokonalost Všemocného,  

8  jež nebesa převyšuje? Co chceš dělat? Hlubší je než podsvětí. Co o tom víš?  

9  Její míra je delší než země, širší nežli moře.  

10  Chce-li změnit, uzavřít, svolat, kdo ho odvrátí?  

11  Ano, on zná falešníky, vidí ničemnosti – a srozuměn není.  

12  Může tupec dostat rozum? Narodí se hříbě divokého osla jako člověk?  

— Vyhlídka na nový život

13  Jestliže teď napravíš své srdce a vztáhneš své ruce k Bohu,  

14  jestliže dáš ruce pryč od ničemností, nepřipustíš, aby ve tvém stanu přebývala podlost,  

15  tedy pozdvihneš tvář bez poskvrny, budeš jak odlitý z bronzu, nepocítíš bázně,  

16  zapomeneš na trápení, bude ve tvých vzpomínkách jak voda, která uplynula.  

17  Nadejde ti věk jasnější nad poledne, chmury obrátí se v jitro.  

18  Doufej, naděje ti kyne, pohleď, budeš uléhat v bezpečí.  

19  Budeš odpočívat a nikdo tě nevyděsí, získat tebe budou si přát mnozí,  

20  kdežto svévolníkům vypoví zrak, ztratí útočiště, jejich nadějí je: vydechnout duši.“  

© 2001 Česká biblická společnost