Website too slow? Load as basic HTML.

Isaiah 2

Český ekumenický překlad

1  Slovo o Judsku a Jeruzalému, jež ve vidění přijal Izajáš, syn Amósův. 2  I stane se v posledních dnech, že se hora Hospodinova domu bude tyčit nad vrcholy hor, bude povznesena nad pahorky a budou k ní proudit všechny pronárody. 3  Mnohé národy půjdou a budou se pobízet: „Pojďte, vystupme na horu Hospodinovu, do domu Boha Jákobova. Bude nás učit svým cestám a my po jeho stezkách budeme chodit.“ Ze Sijónu vyjde zákon, slovo Hospodinovo z Jeruzaléma. 4  On bude soudit pronárody, on ztrestá národy mnohé. I překují své meče na radlice, svá kopí na vinařské nože. Pronárod nepozdvihne meč proti pronárodu, nebudou se již cvičit v boji. 5  Nuže, dome Jákobův, choďme v Hospodinově světle! 6  Odmrštil jsi svůj lid, Jákobův dům, protože jsou plni východního pohanství, věští z mraků jako Pelištejci, s dětmi cizáků si podávají ruce. 7  Jeho země je plná stříbra a zlata, jeho poklady jsou nepřeberné, jeho země je plná koní a jeho vozům není konce. 8  Jeho země je plná bůžků, klanějí se dílu svých rukou, tomu, co vyrobili svými prsty. 9  Člověk se hrbí, muž se ponižuje, a ty jim nepromineš. 10  Zalez do skal, schovej se v prachu ze strachu před Hospodinem, před jeho velebnou důstojností! 11  Ponížen bude zpupný pohled člověka, sehnuta bude lidská povýšenost; v onen den bude vyvýšen jedině Hospodin. 12  Neboť den Hospodina zástupů přijde na každou pýchu a povýšenost, na všechno, co se povznáší – to bude sníženo –, 13  na všechny cedry Libanónu, vysoké a vznosné, na všechny bášanské duby, 14  na všechny vysoké hory a na všechny pahorky vyvýšené, 15  na každou vypínající se věž a na každou strmou hradbu, 16  na všechny zámořské lodě i na veškerou okázalost. 17  Sehnuta bude zpupnost člověka, ponížena bude lidská povýšenost, v onen den bude vyvýšen jedině Hospodin. 18  Bůžkové nadobro vymizejí. 19  Lidé zalezou do jeskyň v skalách a do škvír v prachu země ze strachu před Hospodinem, před jeho velebnou důstojností, až povstane, aby nahnal zemi strach. 20  V onen den člověk předhodí potkanům a netopýrům své bůžky stříbrné i bůžky zlaté, které mu vyrobili, aby se jim klaněl. 21  Zaleze do skalních rozsedlin a do strží ve skaliskách ze strachu před Hospodinem, před jeho velebnou důstojností, až povstane, aby nahnal zemi strach. 22  Přestaňte už s člověkem, který nemá než dech svého chřípí. Jakoupak má cenu?