1. Samuelova 30

Český ekumenický překlad

1  David právě dorazil se svými muži třetího dne do Siklagu, poté co Amálekovci vpadli do Negebu, k Siklagu. Dobyli Siklagu a vypálili jej.2  Ženy, mladé i staré, které v něm byly, zajali. Nikoho neusmrtili. Odvedli je a šli svou cestou.3  Když přišel David se svými muži k městu, viděl, že je vypáleno a že jejich ženy, synové a dcery jsou zajati.4  David i všechen lid, který byl s ním, se dali do hlasitého pláče a plakali až do úplného vysílení.5  Zajaty byly také obě Davidovy ženy, Achínoam Jizreelská a Abígajil, žena po Nábalovi Karmelském.6  Davidovi bylo velmi úzko. Lid se domlouval, že ho ukamenuje. Všechen lid byl totiž rozhořčen, každý pro své syny a dcery. David však našel posilu v Hospodinu, svém Bohu.7  David řekl knězi Ebjátarovi, synu Achímelekovu: „Přines mi efód!“ Ebjátar Davidovi efód přinesl.8  David se doptával Hospodina: „Mám pronásledovat tu hordu? Dostihnu ji?“ On mu řekl: „Pronásleduj! Jistě dostihneš a jistě všechny vysvobodíš.“ 9  David tedy vytáhl se šesti sty muži, které měl při sobě, a došli až k Besórskému úvalu, kde někteří zůstali.10  David pronásledoval nepřítele se čtyřmi sty muži; dvě stě mužů tam zůstalo, protože byli na smrt zemdleni a nemohli už Besórský úval přejít.11  Na poli našli nějakého Egypťana a vzali ho k Davidovi. Dali mu najíst chleba a napít vody.12  Dali mu též pletenec sušených fíků a dva sušené hrozny. Jedl a okřál na duchu, neboť tři dny a tři noci nejedl chléb a nenapil se vody. 13  David se ho zeptal: „Čí jsi a odkud jsi?“ On řekl: „Já jsem rodem Egypťan, otrok jednoho Amálekovce. Před třemi dny mě můj pán opustil, protože jsem byl nemocen.14  Vpadli jsme do Negebu osídleného Keretejci i na území Judy, totiž do Negebu Kálebova, a vypálili jsme Siklag.“15  David se ho otázal: „Přivedl bys mě k té hordě?“ On řekl: „Přísahej mi při Bohu, že mě nezabiješ a že mě nevydáš mému pánu do rukou, a přivedu tě k té hordě.“16  Přivedl ho k nim, a hle, byli roztažení po celé zemi, jedli, pili a oslavovali všechnu tu velikou kořist, kterou pobrali v pelištejské a judské zemi.17  David je pobíjel od ranního rozbřesku až do večera příštího dne. Nikdo z nich neunikl kromě čtyř set mladých mužů, kteří vsedli na velbloudy a ujeli.18 Tak vysvobodil David všechno, co Amálekovci pobrali; i obě své ženy David vysvobodil.19  Nikdo z nich nechyběl, mladí ani staří, synové ani dcery, kořist ani cokoli jim pobrali. Všechno David získal zpět.20  David také pobral všechen brav a skot. Hnali před ním to stádo a říkali: „To je Davidova kořist.“ 21  Tak došel David ke dvěma stům mužů, kteří byli na smrt zemdleni a nemohli jít za Davidem a které zanechali v Besórském úvalu. Vyšli vstříc Davidovi a lidu, který byl s ním. David přistoupil k lidu a popřál jim pokoj.22  Tu se mezi těmi muži, kteří šli s Davidem, ozvali všichni zlí a ničemové: „Protože s námi nešli, nedostanou nic z kořisti, kterou jsme získali. Ať si každý pouze odvede svou ženu a děti a ať jdou!“23  Ale David řekl: „Nenakládejte tak, moji bratři, s tím, co nám dal Hospodin. Ochraňoval nás a vydal nám do rukou tu hordu, která na nás přitrhla.24  Kdopak vás v této věci uposlechne? Podíl toho, jenž vyšel do boje, bude stejný jako podíl toho, jenž zůstal u výstroje; dostanou stejný díl.“25  Tak tomu bylo od onoho dne i nadále. Ustanovil to jako nařízení a řád pro Izraele, platný podnes. 26  Když David dorazil do Siklagu, rozeslal podíly z kořisti starším judským, svým přátelům, se vzkazem: „To je pro vás dar z kořisti získané na Hospodinových nepřátelích.“27  Poslal jej starším do Bét-elu, do Rámotu v Negebu, do Jatíru, 28  do Aróeru, do Sifmótu, do Eštemóy, 29  do Rákalu, do měst Jerachmeelovců, do měst Kénijců, 30  do Chormy, do Bór-ašanu, do Ataku, 31  do Chebrónu a na všechna místa, kam David se svými muži chodíval.