1 Mnohokrát a mnohými způsoby mluvíval Bůh k otcům ústy proroků;2 v tomto posledním čase k nám promluvil ve svém Synu, jehož ustanovil dědicem všeho a skrze něhož stvořil i věky.3 On, odlesk Boží slávy a výraz Boží podstaty, nese všecko svým mocným slovem. Když dokonal očištění od hříchů, usedl po pravici Božího majestátu na výsostech4 a stal se o to vznešenějším než andělé, oč je převyšuje jménem, které mu bylo dáno.5 Komu kdy z andělů Bůh řekl: ‚Ty jsi můj Syn, já jsem tě dnes zplodil!‘ A jinde se praví: ‚Já mu budu Otcem a on mi bude Synem.‘ 6 A když chce uvést Prvorozeného do světa, praví opět: ‚Ať se mu pokloní všichni andělé Boží!‘ 7 O andělích je řečeno: ‚Jeho andělé jsou vanutí větru a jeho služebníci plápolající oheň.‘ 8 O Synovi však: ‚Tvůj trůn, Bože, je na věky věků a žezlo práva je žezlem tvého království. 9 Miluješ spravedlnost a nenávidíš nepravost, proto pomazal tě, Bože, Bůh tvůj olejem radosti nad všechny tvé druhy.‘ 10 A dále: ‚Ty, Pane, jsi na počátku založil zemi, i nebesa jsou dílem tvých rukou. 11 Ona pominou, ty však zůstáváš; nebesa zvetšejí jako oděv, 12 svineš je jako plášť a jako šat se změní, ty však jsi stále týž a tvá léta nikdy neustanou.‘ 13 Kterému z andělů kdy řekl: ‚Usedni po mé pravici, dokud ti nedám nepřátele za podnož tvého trůnu!‘ 14 Což není každý anděl jen duchem, vyslaným k službě těm, kdo mají dojít spasení?