1 Davidův, když změnil své chování před abímelekem, a ten ho vypudil a on odešel . (Álef) 2 Dobrořečit budu Hospodinu v každém čase, z úst mi bude znít vždy jeho chvála. (Bét) 3 O Hospodinu mluv s chloubou, moje duše, ať to slyší pokorní a radují se. (Gimel) 4 Velebte Hospodina se mnou, vyvyšujme spolu jeho jméno. (Dálet) 5 Dotázal jsem se Hospodina a odpověděl mi, vysvobodil mě od všeho, čeho jsem se lekal. (Hé) 6 Kdo na něho budou hledět, rozzáří se, rdít se nemusejí. (Zajin) 7 Tento ponížený volal a Hospodin slyšel, ve všem soužení byl jeho spása. (Chet) 8 Hospodinův anděl se položí táborem kolem těch, kteří se bojí Boha, a bude je bránit. (Tet) 9 Okuste a uzříte, že Hospodin je dobrý. Blaze muži, který se utíká k němu. (Jod) 10 Žijte v Hospodinově bázni, jeho svatí, vždyť kdo se ho bojí, nemají nedostatek. (Kaf) 11 I lvíčata strádají a hladovějí, ale nic dobrého nechybí těm, kdo se dotazují Hospodina. (Lámed) 12 Pojďte, synové, poslyšte mě, vyučím vás Hospodinově bázni. (Mém) 13 Kdo si oblíbil život a miluje dny, aby užíval dobra? (Nún) 14 Střez svůj jazyk před zlobou a své rty před záludnými řečmi. (Sámek) 15 Vyhýbej se zlu a konej dobro, vyhledávej pokoj a usiluj o něj. (Ajin) 16 Oči Hospodinovy jsou obráceny k spravedlivým, když volají o pomoc, on nakloní své ucho. (Pé) 17 Hospodinova tvář se však obrací proti pachatelům zla, vymýtí ze země každou památku po nich. (Çáde) 18 Ty, kdo úpěli, Hospodin slyšel, ze všech soužení je vysvobodil. (Kóf) 19 Hospodin je blízko těm, kdo jsou zkrušeni v srdci, zachraňuje lidi, jejichž duch je zdeptán. (Réš) 20 Mnoho zla doléhá na spravedlivého, Hospodin ho však ze všeho vysvobodí. (Šín) 21 Ochraňuje všechny jeho kosti, nebude mu zlomena ani jedna. (Táv) 22 Svévolníku připraví smrt jeho zloba, a kdo nenávidí spravedlivého, ponese vinu. 23 Hospodin vykoupí duše svých služebníků, nikdo z těch, kteří se k němu utíkají, vinu neponese.