1 Šalomounův. Bože, předej své soudy králi a svou spravedlnost královskému synu, 2 aby obhajoval tvůj lid spravedlivě a tvé ponížené podle práva. 3 Hory přinesou lidu pokoj a pahorky spravedlnost. 4 Zjedná právo poníženým z lidu, dá zvítězit synům ubožáka, zdeptá utlačovatele. 5 Budou se tě bát, dokud bude slunce, dokud potrvá měsíc, po všechna pokolení. 6 Sestoupí jak déšť na posečenou louku, jako vláha svlažující zemi. 7 V jeho dnech rozkvete spravedlivý, bude hojný pokoj, dokud nezanikne měsíc. 8 A panovat bude od moře až k moři, od Řeky do dálav země. 9 Divá sběř se před ním bude krčit, prach budou lízat jeho nepřátelé. 10 Králové Taršíše a ostrovů přinesou dary, budou odvádět daň králové Šeby a Seby. 11 Všichni králové se mu budou klanět, všechny národy mu budou sloužit. 12 Vysvobodí ubožáka, jenž volá o pomoc, poníženého, jenž nemá pomocníka. 13 Bude mít soucit s nuzným ubožákem, ubohým zachrání život. 14 Vykoupí je z útisku a od násilí, jejich krev mu bude drahocenná. 15 Ať je živ! Budou mu dávat zlato z Šeby, ustavičně se za něj modlit, žehnat mu neustále. 16 Země bude oplývat obilím, jež se bude vlnit i po vrcholech hor, jeho klasy budou jako libanónské cedry, obyvatelé měst pokvetou jak bylina země. 17 Jeho jméno bude věčné, dokud potrvá slunce, poroste jeho jméno. Budou si jím žehnat, všechny národy ho budou blahoslavit. 18 Buď požehnán Bůh Hospodin, Bůh Izraele; jedině on koná divy. 19 Buď navěky požehnáno jeho slavné jméno, celou zemi nechť naplní jeho sláva! Amen, amen. 20 Končí modlitby Davida, syna Jišajova.
Žalm 72
Українська Біблія LXX УБТ
od Ukrainian Bible Society1Псалом Асафа. Який добрий Бог до Ізраїля, до тих, які щирі серцем!2А в мене ледь не похитнулися ноги, мало не послизнулися мої стопи.3Адже я заздрив беззаконним, коли бачив мирне життя грішників,4бо нема вороття в їхній смерті, ні підтримки в їхньому стражданні.5Серед людей, які важко працюють, їх нема, і їх не битимуть, як простолюд.6Тому їх опанувала гордість, вони вбрані — нарядилися в беззаконня і свою безбожність.7Їхнє беззаконня виступить, наче з жиру, вони попрямували за нахилами свого серця.8Вони подумали і заговорили лукаво, — пишномовно говорили неправду.9Проти неба підняли свої уста, а їхній язик пройшовся по землі.10Тому й народ мій повертає сюди, і благодатні дні прийдуть до них.11Вони говорили: Як дізнався Бог? Хіба є знання у Всевишнього?12Ось такі грішники й процвітають. Навіки заволоділи багатством.13Тож я сказав: Невже даремно я заховував у праведності своє серце і вмивав у невинності руки свої,14і зазнавав побоїв увесь день і особистих докорів вранці?15Якби я казав: Говоритиму так само, — ось був би я віроломним перед родом Твоїх синів.16Я розмірковував, як би зрозуміти це, — та воно виявилося важким для мене,17аж поки я не ввійшов у Божу святиню і не усвідомив, яким буде їхній кінець.18Однак, Ти за підступність віддав їм [злом], і скинув їх, коли вони піднеслися.19Як раптово прийшло на них спустошення! Зникли, загинули через своє беззаконня.20Як сон зникає після пробудження, так Ти, Господи, матимеш за ніщо і їхній образ у Своєму місті.21Адже моє серце запалало, і нутро моє осунулося.22Я, нікчемний, не розумів, став перед Тобою, як тварина.23Та я постійно з Тобою, Ти взяв мене за праву руку,24провадив мене Своєю порадою і прийняв мене зі славою.25Бо чим я володію на небі й чого, крім Тебе, я бажав на землі?26Моє серце і моє тіло виснажені, Боже мого серця; Боже, Ти моя частка навіки.27Ось загинуть ті, які віддаляються від Тебе; Ти повністю вигубив кожного, хто покинув Тебе.28Мені ж любо пристати до Бога, покласти на Господа мою надію, звіщати всі хвали Твої при брамах дочки Сіону.
Žalm 72
Bible, překlad 21. století
od Biblion1Pro Šalomouna. Obdař, Bože, krále svým soudem, svou spravedlnost dej synu královu!2Ať soudí tvůj lid spravedlivě, všechny tvé chudé po právu.3Ať hory přinesou lidu blahobyt, pahorky ať spravedlnost skýtají.4Ať chudé v tvém lidu král obhájí, děti ubožáka ať ochrání a jejich utlačovatele rozdrtí!5Ať žije dál[1] po všechna pokolení, dokud slunce a měsíc trvají.6Ať je jak déšť, co na louku se snáší, a jako liják, jenž zemi napájí.7Ať v jeho dnech vzkvétá spravedlivý a rozhojní se blahobyt, až dokud měsíc nezmizí.8Ať panuje od moře až k moři, od řeky Eufrat po světa kraj.9Ať se mu klaní obyvatelé pouští, jeho nepřátelé ať lížou prach!10Ať mu králové z ostrovů i moří složí pocty, králové Sáby i Šeby ať mu dary přinesou.11Ať se mu všichni králové klaní, všechny národy ať slouží mu!12Chudáka v jeho křiku jistě vysvobodí a také ubožáka, jenž nemá pomoci.13S nebohým chudákem bude mít soucit, život chudákům zachrání.14Vysvobodí je od křivdy a vydírání, jejich krev totiž draze cení si!15Ať žije král, zlato ze Sáby ať mu dávají! Ať se za něho stále modlí, celý den ať mu žehnají!16Ať hojnost obilí je vždy v zemi, dokonce na horských vrcholcích! Ať jeho klasy jak Libanon se vlní, jeho města ať kvetou jak tráva na poli!17Ať jeho jméno trvá navěky, dlouho jak slunce ať jeho věhlas vydrží! Ať jsou v něm požehnány všechny národy,[2] za blaženého ať jej prohlásí!18Ať je požehnán Hospodin Bůh, Bůh izraelský, ten, který jediný divy působí!19Jeho slavné jméno ať je požehnané navěky, jeho slávy ať je plná celá zem! Amen! Amen!20Zde končí modlitby Davida, syna Jišajova.