Jób 36,16 | Český ekumenický překlad

Český ekumenický překlad

ČTVRTÁ ŘEČ ELÍHÚOVA - — Bůh člověka vychovává

1 Elíhú dále pokračoval slovy: 2 „Měj se mnou trochu trpělivosti a sdělím ti, že ještě mám o Bohu co říci. 3 Začnu se svým věděním zdaleka a přiznám svému Učiniteli spravedlnost, 4 neboť opravdu má slova nejsou klam; před tebou je člověk dokonalých vědomostí. 5 Hle, Bůh je úctyhodný, nezavrhne bez příčiny, je úctyhodný silou i srdcem. 6 Nenechá naživu svévolníka, ale utištěným dopomůže k právu. 7 Od spravedlivého neodvrací zrak; s králi je na trůn dosazuje navždy a jsou vyvýšeni. 8 Jsou-li však spoutáni řetězy, chyceni do provazů utrpení, 9 oznamuje jim, čeho se dopustili, že se rozbujela jejich přestoupení, 10 otvírá jim ucho pro napomenutí a vyzývá je, aby se odvrátili od ničemností. 11 Poslechnou-li, budou-li mu sloužit, dokončí své dny v pohodě a v rozkoších svá léta. 12 Neposlechnou-li, sejdou hubící střelou a zahynou pro svou nerozvážnost. 13 Kdo jsou rouhavého srdce, přispívají k hněvu, nevolají o pomoc, ani když je spoutá. 14 Proto zemře jejich duše v mládí a jejich život skončí se zasvěcenci smilstva. 15 Utištěného zachrání skrze jeho utrpení, otevře mu ucho skrze útlak.

— Kdo je podobný Bohu?

16 To on tě odláká z jícnu soužení; abys měl kolem volný prostor, bez stísněnosti, a poklidný stůl plný tučnosti. 17 Chceš-li se svévolně přít, pře tě přivede před soud. 18 Ať tě rozhořčení nezláká k tleskání a velké výkupné ať tě nesvede z cesty. 19 Vytrhne tě volání o pomoc, když se soužíš a napínáš všechnu svou sílu? 20 Nedychti po noci, která odvede národy z jejich míst. 21 Bedlivě dbej, aby ses neobracel k ničemnosti a nevolil ji raději než utrpení. 22 Hle, jak nedostupný je Bůh ve své síle! Kdo je učitel podobný jemu? 23 Kdo smí dohlížet na jeho cestu? Kdo smí říci: ‚Jednáš podle?‘ 24 Pamatuj, že máš vyvyšovat jeho dílo, jež lidé opěvují. 25 Všichni lidé je vyhlížejí, avšak člověk přihlíží jen zdáli.

— Hymnus na Boží vznešenost

26 Hle, Bůh je vyvýšený, nad naše poznání, počet jeho let je nevyzpytatelný. 27 Přitahuje vodní kapky, padají jako déšť a v jeho záplavu se mění, 28 když se z mračen valí proudy a hojně skrápějí člověka. 29 Rozumí někdo rozprostření mraků, hromobití v jeho stánku? 30 Hle, nad tím rozprostírá světlo a přikrývá kořeny moře. 31 Povede při s lidmi ten, jenž dává hojný pokrm. 32 Dlaněmi se chápe světla blesků, přikazuje jim zasáhnout útočníka. 33 Ohlašuje ho jeho hromový hlahol, dokonce i stádo ohlašuje jeho příchod.