1 Když bylo ráno, uradili se všichni velekněží a starší lidu proti Ježíšovi, že ho připraví o život.2 Spoutali ho, odvedli a vydali vladaři Pilátovi.3 Když Jidáš, který ho zradil, viděl, že Ježíše odsoudili, pocítil výčitky, vrátil třicet stříbrných velekněžím a starším4 a řekl: „Zhřešil jsem, zradil jsem nevinnou krev!“ Ale oni odpověděli: „Co je nám po tom? To je tvoje věc!“5 A on odhodil ty peníze v chrámě a utekl; šel a oběsil se.6 Velekněží sebrali peníze a řekli: „Není dovoleno dát je do chrámové pokladny, je to odměna za krev.“7 Uradili se tedy a koupili za ně pole hrnčířovo k pohřbívání cizinců.8 Proto se to pole jmenuje ‚Pole krve‘ až dodnes.9 Tak se splnilo, co je řečeno ústy proroka Jeremiáše: ‚Vzali třicet stříbrných, cenu člověka, na kterou ho ocenili synové Izraele; 10 a dali ji za pole hrnčířovo, jak jim přikázal Hospodin.‘
— Ježíš před Pilátem
11 A Ježíš byl postaven před vladaře. Vladař mu položil otázku: „Ty jsi král Židů?“ Ježíš odpověděl: „Ty sám to říkáš.“12 Na žaloby velekněží a starších nic neodpovídal.13 Tu mu řekl Pilát: „Neslyšíš, co všechno proti tobě svědčí?“14 On mu však neodpověděl ani na jedinou věc, takže se vladař velice divil. 15 O svátcích měl vladař ve zvyku propouštět zástupu jednoho vězně, kterého si přáli.16 Tehdy tam měli pověstného vězně, jménem Barabáš.17 Když se zástupy shromáždily, řekl jim tedy Pilát: „Koho vám mám propustit, Barabáše, nebo Ježíše, zvaného Mesiáš?“18 Věděl totiž, že mu ho vydali ze zášti. 19 Když seděl na soudné stolici, poslala k němu jeho žena se vzkazem: „Nezačínej si nic s tím spravedlivým! Dnes mě kvůli němu pronásledovaly zlé sny.“20 Velekněží a starší však přiměli zástup, aby si vyžádali Barabáše, a Ježíše zahubili.21 Vladař jim řekl: „Koho vám z těch dvou mám propustit?“ Oni volali: „Barabáše!“22 Pilát jim řekl: „Co tedy mám učinit s Ježíšem, zvaným Mesiáš?“ Všichni volali: „Ukřižovat!“23 Namítl jim: „Čeho se vlastně dopustil?“ Ale oni ještě víc křičeli: „Ukřižovat!“ 24 Když Pilát viděl, že nic nepořídí, ale že pozdvižení je čím dál větší, omyl si ruce před očima zástupu a pravil: „Já nejsem vinen krví toho člověka; je to vaše věc.“25 A všechen lid mu odpověděl: „Krev jeho na nás a na naše děti!“26 Tu jim propustil Barabáše, Ježíše dal zbičovat a vydal ho, aby byl ukřižován.
— Výsměch vojáků
27 Vladařovi vojáci dovedli Ježíše do místodržitelství a svolali na něj celou setninu.28 Svlékli ho a oblékli mu nachový plášť,29 upletli korunu z trní a posadili mu ji na hlavu, do pravé ruky mu dali hůl, klekali před ním a posmívali se mu: „Buď zdráv, židovský králi!“30 Plivali na něj, brali tu hůl a bili ho po hlavě.31 Když se mu dost naposmívali, svlékli mu plášť a oblékli ho zase do jeho šatů. A odvedli ho k ukřižování.
— Ukřižování
32 Cestou potkali jednoho člověka z Kyrény, jménem Šimona; toho přinutili, aby nesl jeho kříž.33 Když přišli na místo zvané Golgota, to znamená ‚Lebka‘,34 dali mu napít vína smíchaného se žlučí; ale když je okusil, nechtěl pít. 35 Ukřižovali ho a losem si rozdělili jeho šaty;36 pak se tam posadili a střežili ho.37 Nad hlavu mu dali nápis o jeho provinění: „To je Ježíš, král Židů.“38 S ním byli ukřižováni dva povstalci, jeden po pravici a druhý po levici.39 Kolemjdoucí ho uráželi; potřásali hlavou40 a říkali: „Když chceš zbořit chrám a ve třech dnech jej postavit, zachraň sám sebe; jsi-li Syn Boží, sestup s kříže!“41 Podobně se mu posmívali i velekněží spolu se zákoníky a staršími. Říkali:42 „Jiné zachránil, sám sebe zachránit nemůže. Je král izraelský – ať nyní sestoupí z kříže a uvěříme v něho!43 Spolehl na Boha, ať ho vysvobodí, stojí-li o něj. Vždyť řekl: ‚Jsem Boží Syn!‘“44 Stejně ho tupili i povstalci spolu s ním ukřižovaní.
— Ježíšova smrt
45 V poledne nastala tma po celé zemi až do tří hodin.46 Kolem třetí hodiny zvolal Ježíš mocným hlasem: „Eli, Eli, lema sabachthani?“,to jest: ‚Bože můj, Bože můj, proč jsi mě opustil?‘47 Když to uslyšeli, říkali někteří z těch, kdo tu stáli: „On volá Eliáše.“48 Jeden z nich hned odběhl, vzal houbu, naplnil ji octem, nabodl na tyč a dával mu pít.49 Ostatní však říkali: „Nech ho, ať uvidíme, jestli přijde Eliáš a zachrání ho!“50 Ale Ježíš znovu vykřikl mocným hlasem a skonal. 51 A hle, chrámová opona se roztrhla vpůli odshora až dolů, země se zatřásla, skály pukaly,52 hroby se otevřely a mnohá těla zesnulých svatých byla vzkříšena;53 vyšli z hrobů a po jeho vzkříšení vstoupili do svatého města a mnohým se zjevili.54 Setník a ti, kdo s ním střežili Ježíše, když viděli zemětřesení a všechno, co se dálo, velmi se zděsili a řekli: „On byl opravdu Boží Syn!“ 55 Zpovzdálí přihlíželo mnoho žen, které provázely Ježíše z Galileje, aby se o něj staraly;56 mezi nimi Marie z Magdaly, Marie, matka Jakubova i Josefova, a matka synů Zebedeových.
— Pohřeb Ježíšův
57 Když nastal večer, přišel zámožný člověk z Arimatie, jménem Josef, který také patřil k Ježíšovým učedníkům.58 Ten přišel k Pilátovi a požádal o Ježíšovo tělo. Pilát přikázal, aby mu je dali.59 Josef tělo přijal, zavinul je do čistého plátna60 a položil je do svého nového hrobu, který měl vytesán ve skále; ke vchodu do hrobu přivalil veliký kámen a odešel.61 Byla tam Marie z Magdaly a jiná Marie, které seděly naproti hrobu. 62 Nazítří, v den po pátku, shromáždili se velekněží a farizeové u Piláta63 a řekli: „Pane, vzpomněli jsme si, že ten podvodník řekl ještě za svého života: ‚Po třech dnech budu vzkříšen.‘64 Dej proto rozkaz, ať je po tři dny hlídán jeho hrob, aby nepřišli jeho učedníci, neukradli ho a neřekli lidu, že byl vzkříšen z mrtvých; to by pak byl poslední podvod horší než první.“65 Pilát jim odpověděl: „Zde máte stráž, dejte hrob hlídat, jak uznáte za dobré.“66 Oni šli, zapečetili kámen a postavili k hrobu stráž.
1Ráno se opět sešli členové židovské velerady a domlouvali se, jak by přiměli Římany, aby potvrdili rozsudek smrti.2Potom poslali spoutaného Ježíše k římskému místodržiteli Pilátovi.
Jidášova sebevražda
3Když Jidáš viděl, že Ježíše odsoudili k smrti, hnulo se v něm svědomí, že ho zradil. Vzal třicet stříbrných, které dostal za zradu, a chtěl je vrátit představitelům velerady:4„Zhřešil jsem, zradil jsem nevinného člověka!“ Oni však lhostejně odpověděli: „Do toho nám nic není, to je tvoje věc!“5Jidáš odhodil peníze v chrámu, vyběhl ven a oběsil se.6Velekněží dali peníze sebrat a řekli si: „Co s nimi? Pro chrámovou pokladnu se nehodí. Lpí na nich krev!“7Dohodli se tedy, že za ně koupí pozemek, kde si dříve hrnčíři kopali hlínu, a že tam budou pohřbívat cizince, kteří zemřou v Jeruzalémě.8A tak se tomu místu až dodnes říká „Krvavé pole“.9Tím se splnilo staré proroctví: „Vzali třicet stříbrňáků – náhradu za život otroka, na kterou ho Izrael ocenil,10a dali je podle Božího rozkazu za hrnčířovo pole.“
Ježíš je souzen Pilátem
11Ježíš byl předveden před římského místodržitele Piláta. Ten se ho zeptal: „Tak ty jsi židovský král?“ „Když tomu tak říkáš, budiž,“ odpověděl mu Ježíš.12K dalším žalobám židovské velerady se však nevyjádřil.
Pilát vydává Ježíše k ukřižování
13„Neslyšíš, z čeho tě obviňují?“ ptal se Pilát.14Ale k jeho velkému údivu Ježíš mlčel, nehájil se.15Bývalo zvykem, že místodržitel o velikonočních svátcích propouštěl jednoho vězně podle přání lidu.16Tehdy právě Římané měli ve vězení zvlášť pověstného zločince jménem Barabáš.17Když se lid toho jitra shromáždil před Pilátovým domem, zeptal se jich místodržitel: „Koho vám mám propustit – Barabáše, nebo Ježíše Krista?“18Věděl, že Ježíše udali velekněží, protože mu záviděli jeho popularitu.19V té chvíli dostal Pilát na soudcovském křesle vzkaz od své ženy: „Ruce pryč od toho nevinného člověka! Kvůli němu mne v noci pronásledovaly strašné sny.“20Zástupci velerady zatím přesvědčovali lid, aby žádal svobodu pro Barabáše a pro Ježíše smrt.21Když se Pilát znovu zeptal, koho z těch dvou má propustit, ozval se pokřik: „Barabáše!“22„A co mám udělat s Ježíšem Kristem?“ zeptal se Pilát. Dav křičel: „Ukřižuj ho!“23Pilát ještě namítl: „Vždyť se ničeho zlého nedopustil.“ Ale křik davu se stupňoval: „Na kříž! Na kříž!“24Pilát viděl, že jeho snaha zachránit Ježíše je marná a že napětí davu roste, umyl si přede všemi ruce a řekl: „Jsem čistý od krve toho člověka. Je nevinný, odpovědnost je na vás!“25Nato dav volal: „Jeho krev na nás i na naše děti!“26Barabáše jim tedy propustil, Ježíše nechal zbičovat a svolil, aby byl ukřižován.
Římští vojáci se vysmívají Ježíšovi
27Římští vojáci jej nejprve odvedli do vládní budovy a svolali k němu celou četu.28Svlékli ho a přes ramena mu přehodili rudý plášť.29Z trní upletli korunu, narazili mu ji na hlavu a do pravé ruky mu dali prut místo žezla. Pak před ním klekali a posměšně volali: „Ať žije židovský král!“30Plivali na něj a tím prutem ho bili po hlavě.31Když se dost pobavili, vyměnili mu zase plášť za jeho šaty a vedli ho na popraviště.
Ježíš je ukřižován
32Cestou popadli jednoho muže a přinutili ho, aby nesl Ježíšův kříž. Byl to Šimon z Kyrény.33Došli až na pahorek zvaný Golgota – Lebka.34Tam mu nabídli zkyslé víno s hořkou přísadou. Když ochutnal, odmítl.35Ukřižovali ho a pak mezi sebou losovali o jeho šaty. Tím se splnilo jedno z proroctví: „Rozebrali si můj oděv, o mé šaty losovali.“36Pak se posadili a drželi stráž.37Nad hlavou mu připevnili nápis s označením viny: „Ježíš, král Židů.“38Současně s ním byli po obou stranách ukřižováni dva zločinci.39Kolemjdoucí se Ježíšovi pošklebovali40a vysmívali: „Tak chrám jsi chtěl zbořit a za tři dny znovu postavit. Teď ukaž svou moc a zachraň sám sebe. Když jsi Boží Syn, sestup z kříže!“41-42K nim se přidali i členové velerady: „Podívejte se na zachránce! Sám se zachránit neumí. Židovský král – visí na kříži! Sestup dolů a uvěříme ti.43Dovolával se Boha, říkal, že je Boží Syn. Ať ho tedy Bůh vysvobodí!“44Podobná slova se ozvala i z vedlejších křížů.
Ježíš umírá na kříži
45V poledne se nad celým krajem setmělo a tma trvala až do tří hodin.46Pak Ježíš hlasitě zvolal: „Eli, Eli, lema sabachtani?“ což znamená: „Bože můj, Bože můj, proč jsi mne opustil?“47Někteří z těch, co stáli poblíž, se domnívali, že volá proroka Elijáše.48Jeden z nich běžel pro houbu, namočil ji v tom kyselém nápoji, nastrčil na prut a podával Ježíšovi k ústům.49Ostatní ho okřikovali: „Jen ho nech, ať vidíme, jestli mu přijde Elijáš na pomoc!“50Potom Ježíš znovu vykřikl a zemřel.51V tom okamžiku se v chrámu roztrhla opona, zakrývající vstup do svatyně. Tak bylo naznačeno, že úloha bohoslužeb je Kristovou obětí naplněna a končí. Země se chvěla, skály pukaly52-53a hroby se otvíraly. Když pak Ježíš vstal z mrtvých, mnozí v Jeruzalémě dosvědčovali, že viděli vzkříšené z těch hrobů. Byli předzvěstí toho, že Ježíš zvítězil nad smrtí a jednou vzkřísí všechny své věrné.54Když velitel s popravčí četou viděli zemětřesení a všechno, co se dělo, padla na ně hrůza a říkali: „On to byl opravdu Boží Syn!“55Z povzdálí přihlíželo také mnoho žen, které přišly s Ježíšem až z Galileje a staraly se o něj a jeho učedníky.56Mezi nimi byla i Marie Magdaléna, Marie – matka Jakuba a Josefa, a matka Jakuba a Jana Zebedeových.
Ježíš je pohřben
57Když nastal večer, přišel jeden bohatý muž z Arimatie, jménem Josef, jeden z Ježíšových následovníků.58Dal se ohlásit u Piláta a prosil, aby mu vydal Ježíšovo tělo. Pilát mu vyhověl.59Josef zavinul Ježíšovo tělo do čistého plátna60a uložil do hrobu, který si dal před nedávnem vytesat ve skále. Vchod do hrobky dal po pohřbu uzavřít těžkým balvanem. Pak odešel.61Dvě Marie – jedna z nich Marie Magdaléna – přihlížely pohřbu.
Ke hrobu je postavena stráž
62Druhý den v sobotu šli velekněží a farizejové k Pilátovi63a řekli: „Pane, vzpomněli jsme si, že ten podvodník svého času řekl: ‚Třetího dne opět vstanu k životu.‘64Dej tedy aspoň tři dny hlídat hrob, nebo přijdou jeho učedníci, ukradnou ho a pak budou lidem namlouvat, že vstal z mrtvých. A to by k tomu bludu ještě chybělo!“65„Dobře,“ řekl Pilát, „postavte tam stráž, jak myslíte.“66Oni šli, postavili tam stráž a dokonce zapečetili vstupní kámen.
1Ráno se všichni vrchní kněží a starší lidu usnesli, že Ježíš musí zemřít.2Spoutali ho, odvedli a vydali ho římskému prokurátoru Pilátovi.3Když jeho zrádce Jidáš uviděl, že Ježíš byl odsouzen, vyčítal si to a vrátil těch třicet stříbrných vrchním kněžím a starším.4„Zhřešil jsem!“ zvolal. „Zradil jsem nevinnou krev!“ „Co je nám do toho?“ odpověděli. „To je tvoje věc!“5On pak ty peníze zahodil v chrámě, vyběhl ven a šel se oběsit.6Vrchní kněží mince posbírali, ale potom si řekli: „Nemůžeme je dát do pokladny, jsou to přece krvavé peníze.“7Dohodli se tedy, že za ně koupí Hrnčířské pole, aby sloužilo k pohřbívání cizinců.8Proto se mu až dodnes říká Krvavé pole.9Tehdy se naplnilo slovo proroka Jeremiáše: „Vzali třicet stříbrných, cenu za Převzácného, na kterou ho ocenili synové Izraele,10a dali je za hrnčířovo pole, jak mi uložil Hospodin.“[1]
Před Pilátem
11Ježíš zatím stanul před prokurátorem. Ten se ho zeptal: „Tak ty jsi židovský král?“ „Sám to říkáš,“ odpověděl mu Ježíš.12Na žaloby vrchních kněží a starších pak ale vůbec neodpovídal.13„Neslyšíš, z čeho všeho tě obviňují?“ zeptal se ho Pilát.14Ježíš ale k prokurátorovu velikému překvapení vůbec na nic neodpovídal.15Prokurátor měl ve zvyku propouštět o svátcích na přání lidu jednoho vězně.16Tehdy tam měli významného vězně jménem Barabáš.[2]17Když se sešly zástupy, Pilát se jich zeptal: „Koho chcete, abych vám propustil? Barabáše, nebo Ježíše zvaného Mesiáš?“18(Věděl totiž, že mu ho vydali z pouhé zášti.)19Zatímco Pilát předsedal soudu, jeho žena mu poslala vzkaz: „Neměj nic do činění s tím spravedlivým! Dnes jsem kvůli němu měla hrozné sny.“20Vrchní kněží a starší ale navedli dav, aby si vyžádali Barabáše, a Ježíše aby nechali zemřít.21Prokurátor se jich zeptal: „Kterého z těch dvou vám mám propustit?“ „Barabáše!“ zvolali.22„A co mám udělat s Ježíšem zvaným Mesiáš?“ ptal se Pilát. „Ukřižovat!“ zvolali všichni.23„Co udělal zlého?“ ptal se dál. Oni však křičeli ještě víc: „Ukřižovat!“24Když tedy Pilát viděl, že nic nezmůže a že je stále jen větší a větší rozruch, vzal vodu a před zástupem si umyl ruce. „Nejsem vinen krví tohoto muže,“ řekl. „Je to vaše věc!“25A všechen lid zvolal: „Jeho krev na nás a na naše děti!“26Tak jim tedy propustil Barabáše, ale Ježíše nechal zbičovat a vydal ho k ukřižování.27Prokurátorovi vojáci vzali Ježíše do paláce, kde se k němu sešla celá posádka.28Svlékli ho a přehodili mu rudý plášť.29Upletli trnovou korunu, nasadili mu ji na hlavu a do pravé ruky mu dali hůl. Pak před ním klekali a posmívali se mu: „Ať žije židovský král!“30Plivali na něj a vzali tu hůl a bili ho do hlavy.31Když se mu dost naposmívali, svlékli mu ten plášť a oblékli mu jeho šaty. Potom ho odvedli k ukřižování.
Golgota
32Když vyšli, potkali jednoho člověka z Kyrény jménem Šimona a přinutili ho nést mu kříž.33Když dorazili na místo zvané Golgota (což znamená Lebka),34dali Ježíšovi napít octa smíšeného se žlučí.[3] Jakmile to okusil, nechtěl to pít.35Když ho ukřižovali, losovali o jeho šaty.36Pak tam seděli a hlídali ho.37Nad hlavu mu dali nápis s jeho proviněním: TOTO JE JEŽÍŠ, ŽIDOVSKÝ KRÁL.38Spolu s ním byli ukřižováni dva zločinci, jeden po pravici a druhý po levici.39Kolemjdoucí pokyvovali hlavami40a posmívali se mu: „Hej, když umíš zbořit chrám a za tři dny ho postavit, zachraň sám sebe! Jestli jsi Boží Syn, slez z kříže!“41Podobně se mu vysmívali i vrchní kněží se znalci Písma a staršími:42„Jiné zachránil, ale sám se zachránit nemůže! Jestli je král Izraele, ať teď sleze z kříže, a uvěříme v něj!43Spoléhal na Boha, tak ať ho teď vysvobodí, jestli o něj stojí![4] Říkal přece: ‚Jsem Boží Syn‘!“44A tak podobně ho hanobili i zločinci, kteří byli ukřižováni s ním.45V poledne se po celé zemi setmělo až do tří hodin.[5]46Okolo třetí pak Ježíš hlasitě vykřikl: „Eli, Eli, lema sabachtani?“ to je: „Bože můj, Bože můj, proč jsi mě opustil?“[6]47Když to uslyšeli někteří z kolemstojících, říkali: „Ten člověk volá Eliáše!“48Jeden z nich rychle odběhl, vzal houbu, naplnil ji octem, nabodl na prut a dával mu napít.49Ostatní říkali: „Nech ho, uvidíme, jestli mu přijde na pomoc Eliáš!“50Ježíš znovu hlasitě vykřikl a vypustil duši.51V té chvíli se chrámová opona roztrhla vedví odshora až dolů, země se třásla, skály pukaly,52hroby se otvíraly a těla mnoha zesnulých svatých vstala.53Ti pak po jeho vzkříšení vyšli z hrobů, přišli do svatého města a ukázali se mnoha lidem.54Když setník a ti, kdo hlídali Ježíše s ním, viděli to zemětřesení a všechno, co se dělo, hrozně se vyděsili a říkali: „Opravdu to byl Boží Syn!“55Zpovzdálí přihlíželo mnoho žen, které Ježíše doprovázely z Galileje a pomáhaly mu.56Mezi nimi také Marie Magdaléna, Marie, matka Jakubova a Josefova, a matka Zebedeových synů.
Hrob ve skále
57V podvečer přišel bohatý člověk z Arimatie jménem Josef, který se také stal Ježíšovým učedníkem.58Šel Piláta požádat o Ježíšovo tělo a Pilát mu nechal tělo vydat.59Josef tělo vzal, zavinul do čistého plátna60a pochoval do svého nového hrobu, který si vytesal ve skále. Dveře hrobu zavalil velkým kamenem a odešel.61Naproti hrobu seděla Marie Magdaléna a ta druhá Marie.62Nazítří, po dni příprav, se vrchní kněží a farizeové sešli u Piláta.63„Pane,“ řekli mu, „vzpomněli jsme si, že když ten bludař ještě žil, řekl: ‚Po třech dnech vstanu.‘64Nařiď tedy, ať je hrob hlídán až do třetího dne, aby snad nepřišli jeho učedníci, neukradli ho a neřekli lidu: ‚Vstal z mrtvých!‘ To by byl ještě horší blud, než ten první!“65„Máte stráž,“ odpověděl jim Pilát. „Jděte a hlídejte, jak umíte.“66A tak šli, zapečetili kámen a obsadili hrob strážnými.