2 Kéž políbí mě polibkem svých úst! Vždyť lepší je tvé laskání než víno. 3 Příjemně voní tvé oleje, nejčistší olej – tvé jméno. Proto tě dívky milují. 4 Táhni mne za sebou! Dáme se v běh. Král uvedl mě do svých komnat. Budeme jásat, radovat se z tebe, připomínat tvé laskání opojnější než víno. Právem tě všichni milují.
— Úskalí
5 Černá jsem, a přece půvabná, jeruzalémské dcery, jak stany Kédarců, jako stanové houně Šalomounovy. 6 Nehleďte na mne, že jsem až dočerna opálená, že mě tak ožehlo slunce. To synové mé matky se proti mně rozohnili: uložili mi vinice hlídat, neuhlídala jsem však vinici vlastní.
— Nejistota
7 Pověz mi ty, kterého tolik miluji, kde budeš pást, kde necháš odpočívat stáda za poledne! Proč musím být jako zahalená poběhlice při stádech tvých druhů? 8 „Jestliže to sama nevíš, nejkrásnější z žen, vyjdi po šlépějích stád a kůzlátka svá pas u pastýřských kolib.“
— Úžas
9 Ke klisně vozu faraónova jsem tě připodobnil, má přítelkyně. 10 Půvabné jsou tvé tváře přívěsky ozdobené, tvé hrdlo ovinuté šňůrou perel. 11 Přívěsky zlaté ti uděláme, poseté stříbrem.
— Vonička myrhy
12 Pokud je při stole král, vydává nard můj svou vůni. 13 Voničkou myrhy je pro mne můj milý, spočívá na mých prsou. 14 Hroznem henny je pro mne můj milý v éngedských vinicích.
— Setkání
15 Jak jsi krásná, přítelkyně moje, jak jsi krásná, oči tvé jsou holubice. 16 Jak jsi krásný, milý můj, jsi líbezný! A naše lůžko samá zeleň. 17 Trámoví našeho domu je z cedrů, deštění cypřišové.
od Biblion1Šalomounova píseň písní2Kéž by mne zlíbal polibky svých úst – nad víno lahodná jsou milování tvá!3Oleje tvé tolik lahodně voní, jak olej se line jméno tvé – to proto tě panny milují.4Vezmi mě s sebou, poběžíme, do svých pokojů kéž uvede mě král! Veselit a radovat se budeme z tebe, nad víno vychutnáme milování tvá – ach, po právu tě milují!5Snědá jsem, a jsem líbezná, dcery jeruzalémské, tak jako stany Kedarských, jak baldachýny Šalomounovy.6Nehleďte na mne, že snědá jsem, to slunce se do mne opřelo! Synové matky mé v hněvu proti mně přikázali mi hlídat vinice, svou vlastní vinici však nehlídala jsem.7Pověz mi ty, kterého z duše miluji, kde paseš stáda svá, kde o polednách uléháš? Proč zahalená bloudit mám kolem tvých druhů a jejich stád?8Nevíš-li sama, ty nejkrásnější z žen, jen vyjdi v patách ovečkám a svoje kůzlátka nech pást tam, kde pastýři mají stan.9Ke klisně z faraonových spřežení tě, moje lásko, přirovnám.10Náušnice zdobí líce tvé, tvé hrdlo korále.11Zlaté náušnice uděláme ti se stříbrnými přívěsky!12Dokud král na svém lůžku hoduje, vůni vydává můj nard.13Svazkem myrhy je mi milý můj, když na mých prsou spočívá.14Trsem heny je mi milý můj na vinicích v En-gedi.15Ach, jak jsi krásná, lásko má, ach, jak krásná, oči máš jako holubičky!16Ach, jak jsi krásný, milý můj, jak jsi líbezný! Naše lože se zelená,17cedrové krovy má náš dům, naše trámy jsou z cypřišů.
Píseň písní 1
Bible Kralická
1Píseň nejpřednější z písní Šalomounových.2Ó by mne políbil políbením úst svých; nebo lepší jsou milosti tvé nežli víno.3Pro vůni masti tvé jsou výborné, mast rozlitá jméno tvé; protož tě mladice milují.4Táhniž mne, a poběhnem za tebou. Uvedltě mne král do pokojů svých, plésati a veseliti se v tobě budeme, a vychvalovati milosti tvé více než víno; upřímí milují tě.5Jsemť černá, ale milostná, ó dcery Jeruzalémské, tak jako stanové Cedarští, jako opony Šalomounovy.6Nehleďte na mne, žeť jsem snědá, nebo jsem obhořela od slunce. Synové matky mé rozpálivše se proti mně, postavili mne, abych ostříhala vinic, a vinice své nehlídala jsem.7Oznam mi ty, kteréhož miluje duše má, kde paseš? Kde dáváš odpočinutí o poledni? Nebo proč mám býti tak jako poběhlá při stádích tovaryšů tvých?8Jestliže nevíš, ó nejkrašší mezi ženami, vyjdi po šlepějích ovcí, a pas kozlátka svá podlé obydlí pastýřů.9Jízdě v vozích Faraonových připodobňuji tě, ó milostnice má.10Líce tvá okrášlena jsou ozdobami, a hrdlo tvé halžemi.11Ozdob zlatých naděláme tobě s proměnami stříbrnými.12Dotud, dokudž král stolí, nardus můj vydává vůni svou.13Svazček mirry jest mi milý můj, na prsech mých odpočívaje.14Milý můj jest mi hrozen cyprový na vinicích v Engadi.15Aj, jak jsi ty krásná, přítelkyně má, aj, jak jsi krásná! Oči tvé jako holubičí.16Aj, jak jsi ty krásný, milý můj, jak utěšený! I to lůže naše zelená se.17Trámové domů našich jsou z cedrů, a pavlače naše z boroví.