Leviticus 10 | Český ekumenický překlad

Český ekumenický překlad

ČISTOTA A SVATOST SLUŽEBNÍKů - Smrt dvou Áronovců pro modlářství. Zákaz pití vína pro kněze.

1 Áronovi synové Nádab a Abíhú vzali každý svou kadidelnici, dali do ní oheň a na něj položili kadidlo. Přinesli před Hospodina cizí oheň, jaký jim nepřikázal. 2 I vyšel oheň od Hospodina a pozřel je, takže zemřeli před Hospodinem. 3 Mojžíš řekl Áronovi: „Toto mluvil Hospodin: Na těch, kteří jsou mi blízko, ukážu svou svatost, před veškerým lidem osvědčím svou slávu.“ Áron mlčel. 4 Mojžíš tedy zavolal Míšaela a Elsáfana, syny Áronova strýce Uzíela, a poručil jim: „Přistupte a vyneste své bratry pryč od svatyně ven za tábor!“ 5 Přistoupili tedy a vynesli je v jejich suknicích ven za tábor podle slova Mojžíšova. 6 Mojžíš pak řekl Áronovi a jeho synům Eleazarovi a Ítamarovi: „Nebudete mít své hlavy kvůli nim neupravené a neroztrhnete svá roucha, abyste nezemřeli. Na celou pospolitost by dolehl hněv. Vaši bratři, celý dům izraelský, ať pláčou nad požárem, který zanítil Hospodin, 7 ale vy nebudete odcházet od vchodu do stanu setkávání, abyste nezemřeli, neboť na vás je olej Hospodinova pomazání.“ Udělali tedy podle Mojžíšova slova. 8 Hospodin promluvil k Áronovi: 9 „Ty ani tvoji synové s tebou nesmíte pít víno nebo opojný nápoj, když budete vcházet do stanu setkávání, abyste nezemřeli. To je provždy platné nařízení pro všechna vaše pokolení. 10 Musíte rozlišovat svaté od nesvatého a nečisté od čistého 11 a učit Izraelce všem nařízením, která vám Hospodin uložil skrze Mojžíše.“ 12 Mojžíš dále mluvil k Áronovi a k jeho synům, kteří zůstali naživu, Eleazarovi a Ítamarovi: „Vezměte přídavnou oběť, co zbude z ohnivých obětí Hospodinových, a jezte to nekvašené u oltáře; je to velesvaté. 13 Budete to jíst na svatém místě, neboť to je pravoplatný podíl tvůj a tvých synů z ohnivých obětí Hospodinových. Tak mi bylo přikázáno. 14 Hrudí z oběti podávání a kýtu z oběti pozdvihování budete jíst na čistém místě, ty i tvoji synové a tvoje dcery s tebou. Jsou ti dány jako pravoplatný podíl tvůj i tvých synů z hodů oběti pokojné Izraelců. 15 Kýtu z oběti pozdvihování a hrudí z oběti podávání ať přinášejí při ohnivých obětech tuku, aby to podáváním nabídli Hospodinu jako oběť podávání. To bude provždy pravoplatný podíl tvůj a tvých synů s tebou, jak přikázal Hospodin.“ 16 Mojžíš pak začal pátrat po kozlu k oběti za hřích a zjistil, že byl spálen. Rozlítil se na Áronovy syny, Eleazara a Ítamara, kteří zůstali naživu: 17 „Proč jste nejedli oběť za hřích na svatém místě? Vždyť je to velesvaté! Vám ji dal, abyste nesli nepravost pospolitosti a konali za ni před Hospodinem smírčí obřady. 18 Tady však nebyla ani její krev vnesena dovnitř svatyně. Měli jste jíst oběť ve svatyni, jak jsem přikázal.“ 19 Áron Mojžíšovi odpověděl: „Hle, oni dnes přinesli před Hospodina svou oběť za hřích a svou oběť zápalnou. Mne přece potkaly takové zlé věci. Kdybych dnes jedl oběť za hřích, líbilo by se to Hospodinu?“ 20 Když to Mojžíš vyslechl, zalíbilo se mu to.

Bible, překlad 21. století

od Biblion

Nepatřičný oheň

1 Áronovi synové Nádab a Abihu pak vzali každý svou kadidelnici, dali do nich oheň, položili na něj kadidlo a obětovali před Hospodinem nepatřičný oheň, jaký jim nepřikázal.^[1] 2 Tehdy vyšlehl od Hospodina oheň a pohltil je, a tak zemřeli před Hospodinem. 3 Mojžíš řekl Áronovi: „To měl Hospodin na mysli, když řekl: Na těch, kdo ke mně přistupují, projevím svou svatost; před tváří všeho lidu projevím svou slávu.“ A Áron mlčel. 4 Mojžíš tedy zavolal Mišaele a Elsafana, syny Uziele, Áronova strýce, a řekl jim: „Přistupte a vyneste své bratrance od svatyně ven za tábor!“ 5 Přistoupili tedy a odnesli je v jejich suknicích ven za tábor, jak jim Mojžíš řekl. 6 Mojžíš řekl Áronovi a jeho zbylým synům Eleazarovi a Itamarovi: „Nerozpouštějte si vlasy na znamení smutku a netrhejte svá roucha, abyste nezemřeli a aby se Bůh nerozhněval na celou obec! Vaši bratři, celý dům Izraele, budou oplakávat ty, jež Hospodin sežehl. 7 Vy však neodcházejte od vchodu do Stanu setkávání, abyste nezemřeli, neboť je na vás olej Hospodinova pomazání.“ Zachovali se tedy podle Mojžíšova slova. 8 Hospodin promluvil k Áronovi: 9 „Když budete vcházet do Stanu setkávání, nebudeš ty ani tví synové pít víno ani jiný kvašený nápoj, abyste nezemřeli. To je věčné ustanovení pro všechna vaše pokolení: 10 Rozlišujte mezi svatým a nesvatým a mezi čistým a nečistým 11 a učte syny Izraele všem ustanovením, která jim Hospodin vydal skrze Mojžíše.“ 12 Mojžíš pak Áronovi a jeho zbylým synům Eleazarovi a Itamarovi řekl: „Vezměte moučnou oběť, která zbyla z Hospodinových ohnivých obětí, a jezte ji nekvašenou poblíž oltáře, neboť je svatosvatá. 13 Sníte ji na svatém místě, neboť je to stanovený příděl z Hospodinových ohnivých obětí pro tebe i pro tvé syny. Tak mi to bylo přikázáno. 14 Také hrudí pozvedání i kýtu odevzdání budete jíst na čistém místě – ty a s tebou tvoji synové i tvé dcery – neboť jsou tobě i tvým potomkům dány jako stanovený příděl z pokojných obětí synů Izraele. 15 Kýtu odevzdání a hrudí pozvedání přinesou spolu s ohnivými oběťmi tuku, aby to zvedáním nabídli Hospodinu. Věčným ustanovením to připadne tobě a tvým synům, jak Hospodin přikázal.“ 16 Mojžíš pak zjišťoval, co se stalo s kozlem oběti za hřích, a ukázalo se, že byl spálen. Rozhněval se tedy na Eleazara a Itamara, Áronovy zbývající syny, a řekl: 17 „Proč jste oběť za hřích nesnědli na svatém místě? Vždyť je svatosvatá a byla vám dána, abyste sňali vinu obce, abyste za ně před Hospodinem vykonali obřad smíření! 18 Pohleďte, krev oběti nebyla vnesena dovnitř svatyně. Proto jste ji měli sníst na svatém místě, jak jsem přikázal!“^[2] 19 Áron však Mojžíšovi odpověděl: „Pohleď, dnes obětovali před Hospodinem svou oběť za hřích a svou zápalnou oběť, a mě postihly takové věci! Kdybych dnes jedl oběť za hřích, copak by s tím Hospodin souhlasil?“ 20 A když to Mojžíš uslyšel, souhlasil.

Bible Kralická

1 Synové pak Aronovi Nádab a Abiu, vzavše jeden každý kadidlnici svou, dali do nich oheň a položili na něj kadidlo, a obětovali před Hospodinem oheň cizí, čehož jim byl nepřikázal. 2 Protož sstoupiv oheň od Hospodina, spálil je; a zemřeli tu před Hospodinem. 3 I řekl Mojžíš Aronovi: Toť jest, což mluvil Hospodin, řka: V těch, kteříž přistupují ke mně, posvěcen budu, a před oblíčejem všeho lidu oslaven budu. I mlčel Aron. 4 Tedy povolal Mojžíš Mizaele a Elizafana, synů Uziele, strýce Aronova, a řekl jim: Poďte a vyneste bratří své od svatyně ven za stany. 5 I přišli a vynesli je v sukních jejich ven za stany, jakž byl rozkázal Mojžíš. 6 Mluvil pak Mojžíš Aronovi, Eleazarovi a Itamarovi, synům jeho: Hlav svých neodkrývejte a roucha svého neroztrhujte, abyste nezemřeli, a aby se Bůh na všecko množství nerozhněval; ale bratří vaši, všecka rodina Izraelská, budou plakati nad tím spálením, kteréž uvedl Hospodin. 7 Vy pak ze dveří stánku úmluvy nevycházejte, abyste nezemřeli; nebo olej pomazání Hospodinova jest na vás. I učinili vedlé rozkázaní Mojžíšova. 8 Mluvil také Hospodin Aronovi, řka: 9 Vína a nápoje opojného nebudeš píti,ty ani synové tvoji s tebou, kdyžkoli budete míti vcházeti do stánku úmluvy, abyste nezemřeli, (ustanovení věčné to bude po rodech vašich); 10 Také abyste rozeznati mohli mezi svatým a neposvěceným, a mezi čistým a nečistým; 11 Též abyste učili syny Izraelské všechněm ustanovením, kteráž mluvil Hospodin k nim skrze Mojžíše. 12 Mluvil pak Mojžíš Aronovi, Eleazarovi a Itamarovi, synům jeho, kteříž živi zůstali: Vezměte obět suchou, kteráž zůstala z ohnivých obětí Hospodinových, a jezte ji s přesnicemi u oltáře; nebo svatá svatých jest. 13 Protož jísti budete ji na místě svatém, nebo to jest právo tvé a právo synů tvých z ohnivých obětí Hospodinových; tak zajisté jest mi přikázáno. 14 Hrudí pak sem i tam obracení, a plece vznášení jísti budete na místě čistém, ty i synové tvoji, i dcery tvé s tebou; nebo to právem tobě a synům tvým dáno jest z pokojných obětí synů Izraelských. 15 Plece vzhůru vznášení a hrudí sem i tam obracení s obětmi ohnivými tuků, kteréž přinesou, aby sem i tam obracíno bylo, tak jako obět obracení před Hospodinem, bude tobě i synům tvým s tebou právem věčným, jakož přikázal Hospodin. 16 Mojžíš pak hledal pilně kozla k oběti za hřích, a hle, již spálen byl. Tedy rozhněval se na Eleazara a Itamara, syny Aronovy pozůstalé, a řekl: 17 Pročež jste nejedli oběti za hřích na místě svatém? Nebo svatá svatých byla, poněvadž ji dal vám, abyste nesli nepravost všeho množství k očištění jejich před Hospodinem. 18 A hle, ani krev její není vnesena do vnitřku svatyně. Jísti jste měli ji v svatyni, jakož jsem byl přikázal. 19 Tedy odpověděl Aron Mojžíšovi: Aj, dnes obětovali obět svou za hřích a obět svou zápalnou před Hospodinem, ale přihodila se mně taková věc, že, kdybych byl jedl obět za hřích dnes, zdali by se to líbilo Hospodinu? 20 Což když uslyšel Mojžíš, přestal na tom.