Jeremjáš 30 | Český ekumenický překlad

Český ekumenický překlad

NOVÁ SMLOUVA - — Poroba lidu skončí - Hospodin dává svému lidu naději; vyvede jej ze zajetí.

1 Slovo, které se stalo k Jeremjáši od Hospodina: 2 „Toto praví Hospodin, Bůh Izraele: Napiš si do knihy všechna slova, která jsem k tobě mluvil. 3 Neboť, hle, přicházejí dny, je výrok Hospodinův, že změním úděl svého lidu, Izraele i Judy, praví Hospodin, a přivedu je zpět do země, kterou jsem dal jejich otcům. A obsadí ji.“ 4 Toto jsou slova, která promluvil Hospodin o Izraeli a Judovi. 5 Toto praví Hospodin: „Slyšeli jsme děsuplný hlas. Strach a nikde pokoj. 6 Jen se ptejte, podívejte se, zda rodí muž. Proč jsem viděl každého muže s rukama na bedrách jako rodičku, a všechny tváře byly sinalé. 7 Běda, bude to veliký den, bez obdoby, čas soužení pro Jákoba, ale bude z něho zachráněn.“ 8 „V onen den, je výrok Hospodina zástupů, zlomím jeho jho na tvé šíji a zpřetrhám tvá pouta. Nebudou už sloužit cizákům, 9 budou sloužit Hospodinu, svému Bohu, a Davidovi, svému králi, kterého jim vzbudím.“

— Hospodin změní úděl lidu - Útěšnými slovy ujišťuje Hospodin svůj lid, že jeho úděl změní.

10 „Ty, Jákobe, můj služebníku, neboj se, je výrok Hospodinův, neděs se, Izraeli. Hle, já tě zachráním, i když jsi daleko, i tvé potomky, ze země zajetí. Jákob se vrátí a bude žít v míru, bezstarostně, a nikdo jej nevyděsí. 11 Já budu s tebou, je výrok Hospodinův, a zachráním tě. Učiním konec všem pronárodům, mezi něž jsem tě rozprášil, ale s tebou neskončím docela. Potrestám tě ovšem podle práva, bez trestu tě neponechám.“ 12 Toto praví Hospodin: „Nevyléčitelné je tvé poranění, bolestná je tvá rána. 13 Nikdo nevede tvou při, tvá otevřená rána se nehojí, nezaceluje. 14 Všichni tvoji milenci na tebe zapomněli, nevyhledávají tě. Ranou nepřítele jsem tě ranil, nelítostným pokáráním pro množství tvých nepravostí, pro tvé nesčíslné hříchy. 15 Proč křičíš pro svou těžkou ránu, že je tvá bolest nevyléčitelná? Způsobil jsem ti to pro množství tvých nepravostí, pro tvé nesčíslné hříchy. 16 Avšak všichni, kdo tě požírají, budou pozřeni, všichni tvoji protivníci do jednoho půjdou do zajetí. Kdo tě plení, budou popleněni, všechny, kdo tě loupí, vydám k oloupení. 17 Zahojím a vyléčím tvé rány, je výrok Hospodinův. Nazývali tě zapuzenou; říkali o tobě: ,To je ten Sijón‘ nikdo jej nevyhledává.‚“ 18 Toto praví Hospodin: „Hle, změním úděl Jákobových stanů, slituji se nad jeho příbytky. Město bude vystavěno na svých sutinách a palác bude obýván podle svého řádu. 19 Zazní jejich děkovná píseň a hlasitý smích. Rozmnožím je, nebude jich ubývat, oslavím je, nebude jich málo. 20 Jeho synů bude jako kdysi, jeho pospolitost přede mnou obstojí. Všechny jeho utlačovatele ztrestám. 21 Jeho vznešený vůdce bude pocházet z něho, jeho vládce vzejde z jeho středu. Dovolím mu přiblížit se a on bude ke mně přistupovat. Kdo by se sám mohl odvážit ke mně přistupovat? je výrok Hospodinův. 22 Budete mým lidem a já vám budu Bohem.“ 23 Hle, vichr Hospodinův! Vzplálo rozhořčení. Vichr je tu hostem, stáčí se na hlavu svévolníků. 24 Hospodinův planoucí hněv se neodvrátí, dokud nevykoná a nesplní záměry jeho srdce. V posledních dnech to pochopíte.

Bible, překlad 21. století

od Biblion

Tvé rány zhojím

1 Slovo, které Jeremiáš dostal od Hospodina: 2 „Tak praví Hospodin, Bůh Izraele: Všechna slova, která jsem k tobě promluvil, zapiš do knihy. 3 Hle, přicházejí dny, praví Hospodin, kdy svůj lid Izrael a Judu přivedu zpět ze zajetí a navrátím je do země, kterou jsem dal jejich otcům, aby ji obsadili.“ 4 Toto jsou slova, která Hospodin promluvil o Izraeli a Judovi. 5 Tak praví Hospodin: „Slyšíme vyděšený křik – čirá hrůza, žádný klid! 6 Rozhlédněte se a ptejte se: Copak může muž rodit? Proč tedy vidím všechny muže s rukama na břiše jako rodičky, s popelavými tvářemi? 7 Běda, bude to hrozný den jako žádný jiný, čas Jákobova soužení – bude z něj ale zachráněn. 8 Toho dne, praví Hospodin zástupů, zlámu jho na jejich šíji a zpřetrhám jejich postroje, takže už nebudou sloužit cizákům, 9 ale budou sloužit Hospodinu, svému Bohu, a svému králi Davidovi, kterého jim ustanovím. 10 Neboj se, můj služebníku, Jákobe, a ty, Izraeli, neděs se, praví Hospodin. Hle, zachráním tě z dálné ciziny a tvé potomky z jejich vyhnanství. Jákob se vrátí a odpočine v bezpečí a nikdo už ho nevyděsí. 11 Vždyť já jsem s tebou, praví Hospodin, já tě zachráním. Skoncuji se všemi národy, do kterých jsem tě rozprášil. S tebou však nikdy neskončím, i když tě ztrestám po právu a nenechám tě bez trestu.“ 12 Tak praví Hospodin: „Tvá zranění se nehojí, tvé rány bolí. 13 Není, kdo by tě obhájil, není léku na tvé bolesti, nikdo tě nedokáže uzdravit! 14 Všichni tví milenci na tebe zapomněli, žádný z nich o tebe nestojí. Ranil jsem tě jako nepřítel, ztrestal tě jako surovec, protože máš tolik vin a tvůj hřích se tolik rozmnožil. 15 Proč sténáš nad svým zraněním? Tvou bolest nejde vyléčit. To já jsem ti to způsobil, protože máš tolik vin a tvůj hřích se tolik rozmnožil! 16 Všichni, kdo tě požírají, však budou sežráni, všichni, kdo tě sužují, půjdou do zajetí. Ti, kdo tě plení, budou sami pleněni a všechny, kdo tě olupují, nechám oloupit. 17 Ano, já obnovím tvé zdraví, tvé rány zhojím, praví Hospodin, neboť tě nazývali poběhlicí: ‚O Sion přece nikdo nestojí!‘“ 18 Tak praví Hospodin: „Hle, přivedu ze zajetí Jákobovy stany, nad jeho příbytky se slituji. Město se vystaví tam, kde byly trosky, a palác bude tam, kde má být. 19 Rozezní se odtud chvalozpěvy, zas bude slyšet hlas veselí. Rozmnožím je, aby jich neubývalo, oslavím je, a nebude jich málo. 20 Budou mít dětí tak jako kdysi, jejich obec přede mnou se znovu ustaví, se všemi, kdo je utiskují, ale zúčtuji. 21 Jejich vládcem bude jeden z nich, z jejich středu vzejde jejich panovník – přizvu ho blíž a on ke mně přistoupí. Vždyť kdo by se jinak odvážil ke mně přistoupit? praví Hospodin. 22 Vy budete mým lidem a já budu vaším Bohem.“ 23 Hle, Hospodinova vichřice – jeho hněv už zuří! Na hlavy darebáků snáší se vichr bouřlivý! 24 Hospodinův planoucí hněv se neodvrátí, dokud neprovede a nesplní, co ve svém srdci usoudil. V nadcházejících dnech tomu porozumíte.

Bible Kralická

1 Slovo, kteréž se stalo k Jeremiášovi od Hospodina, řkoucí: 2 Takto praví Hospodin, Bůh Izraelský, řka: Spiš sobě do knihy všecka slova, kterážť jsem mluvil. 3 Aj, dnové zajisté jdou, dí Hospodin, přivedu zase zajaté lidu svého Izraelského i Judského, praví Hospodin, a uvedu je do země, kterouž jsem byl dal otcům jejich, a dědičně ji obdrží, 4 Tatoť pak jsou slova, kteráž mluvil Hospodin o Izraelovi a Judovi: 5 Takto zajisté praví Hospodin: Hlas předěšení a hrůzy slyšíme, a že není žádného pokoje. 6 Ptejte se nyní, a vizte rodívá-li samec. Pročež tedy vidím, an každý muž rukama svýma drží se za bedra svá jako rodička, a obrácené všechněch oblíčeje v zsinalost? 7 Ach, nebo veliký jest den tento, tak že nebylo žádného jemu podobného. Ale jakť koli čas jest ssoužení Jákobova, předceť z něho vysvobozen bude. 8 Stane se zajisté v ten den, dí Hospodin zástupů, že polámi jho jeho z šíje tvé, a svazky tvé potrhám, i nebudou ho více v službu podrobovati cizozemci. 9 Ale sloužiti budou Hospodinu Bohu svému, a Davidovi králi svému, kteréhož jim vzbudím. 10 Protož ty neboj se, služebníče můj Jákobe, dí Hospodin, aniž se strachuj, ó Izraeli, nebo aj, já vysvobodím tě zdaleka, i símě tvé z země zajetí jejich. I navrátí se Jákob, aby odpočíval, a pokoj měl, a nebude žádného, kdo by jej předěsil. 11 Neboť já s tebou jsem, dí Hospodin, abych tě vysvobodil, když učiním konec všechněm národům, mezi kteréž tě rozptýlím. Tobě však neučiním konce, ale budu tě trestati v soudu, ačkoli tě bez trestání naprosto nenechám. 12 Takto zajisté praví Hospodin: Přetěžké bude potření tvé, přebolestná rána tvá. 13 Nebude, kdo by přisoudil při tvou k uléčení; lékařství platného žádného míti nebudeš. 14 Všickni, kteříž tě milují, zapomenou se nad tebou, aniž tě navštíví, když tě raním ranou nepřítele, a trestáním přísným pro mnohou nepravost tvou a nesčíslné hříchy tvé. 15 Proč křičíš nad svým potřením a těžkou bolestí svou? Pro mnohou nepravost tvou a nesčíslné hříchy tvé to činím tobě. 16 A však všickni, kteříž zžírají tebe, sežráni budou, a všickni, kteříž utiskají tebe, všickni, pravím, do zajetí půjdou, a kteříž tě pošlapávají, pošlapáni budou, a všecky, kteříž tě loupí, v loupež vydám, 17 Tehdáž když tobě navrátím zdraví, a na rány tvé zhojím tě, dí Hospodin, proto že zahnanou nazývali tebe, říkajíce: Tato jest Sion, není žádného, kdo by ji navštívil. 18 Takto praví Hospodin: Aj, já zase přivedu zajaté stánků Jákobových, a nad příbytky jeho slituji se, i budeť zase vzděláno město na prvním místě svém, a palác podlé způsobu svého vystaven. 19 A bude pocházeti od nich díků činění a hlas veselících se; nebo je rozmnožím, a nebudou umenšení bráti, zvelebím je, a nebudou sníženi. 20 A budou synové jeho tak jako i prvé, a shromáždění jeho přede mnou utvrzeno bude, trestati pak budu všecky, kteříž jej ssužují. 21 A povstane z něho nejdůstojnější jeho, a panovník jeho z prostředku jeho vyjde, kterémuž rozkáži přiblížiti se, aby předstoupil přede mne. Nebo kdo jest ten, ješto by slíbil za sebe, že předstoupí přede mne? dí Hospodin. 22 I budete mým lidem, a já budu vaším Bohem. 23 Aj, vicher Hospodinův s prchlivostí vyjde, vicher trvající nad hlavou nešlechetných trvati bude. 24 Neodvrátíť se prchlivost hněvu Hospodinova, dokudž neučiní toho, a dokudž nevykoná úmyslu srdce svého. Tehdáž porozumíte tomu.