1 Hospodin dále řekl Jóbovi toto: 2 „Smí se člověk přít se Všemocným? Smí ho kárat? Ten, kdo Boha obvinil, ať odpovídá.“ 3 Jób na to Hospodinu odpověděl: 4 „Co ti odpovím, když jsem tak bezvýznamný! Kladu si na ústa ruku. 5 Jednou jsem už promluvil a nevím co odpovědět, ba i podruhé, ale nemohu pokračovat.“
DRUHÁ ŘEČ BOŽÍ - — S Bohem se nelze měřit
6 Na to odpověděl Jóbovi ze smrště Hospodin slovy: 7 „Nuže, opásej si bedra jako muž, budu se tě ptát a poučíš mě. 8 Chceš vskutku rušit můj soud, prohlásit mě za svévolníka a sám zůstat spravedlivý? 9 Zdalipak máš paži jako Bůh a jako on hřímáš svým hlasem? 10 Ozdob se tedy důstojností a vyvýšeností, oblékni si velebnost a vznešenost. 11 Vylej všechnu prchlivost svého hněvu, pohleď na každého pyšného a sniž ho, 12 pohleď na každého pyšného a zkruš ho, sraz na místě svévolníky, 13 ukryj je všechny společně do prachu, jejich tvář ovaž pro úkryt v zemi. 14 Potom ti vzdám chválu i já, že tvá pravice tě zachránila.
— Netvor behemót
15 Pohleď jen na behemóta, i jeho jsem učinil jako tebe; on jako dobytče žere trávu. 16 Pohleď, jakou má sílu v bedrech, jak mocné jsou svaly jeho břicha. 17 Napřímí ocas jako cedr, šlachy jeho stehen jsou propletené, 18 jeho kosti jsou bronzové válce, jeho hnáty jako železný sochor. 19 On byl na počátku Božích cest; jen jeho Učinitel může na něj s mečem. 20 Pastvu mu poskytují hory, kde dovádí všeliká zvěř polní, 21 uléhá pod lotosem, skryt ve třtině a bahnu. 22 Lotos jej zastírá svým stínem, potoční topoly ho obklopují. 23 A hle, vzedme-li se řeka, neustoupí, důvěřuje si, i když se mu Jordán do tlamy valí. 24 Kdo se mu postaví do očí a provleče mu chřípím smyčku?
— Netvor livjátan
25 Vytáhneš udicí livjátana a zkrotíš provazem jeho jazyk? 26 Vložíš mu do chřípí sítěnou houžev, probodneš mu čelist hákem? 27 Bude se tě doprošovat o smilování a pokorně s tebou mluvit? 28 Uzavře snad s tebou smlouvu, abys jej vzal provždy za otroka? 29 Můžeš si s ním pohrávat jak s ptáčkem? Uvážeš ho pro své děvečky? 30 Budou o něj společníci smlouvat, rozkouskují si ho kupčíci? 31 Propíchneš mu kůži bodci, jeho hlavu rybářskými harpunami? 32 Zkus na něho vložit ruku! Pomysli na boj, a neuděláš to.
od Biblion1Tehdy Hospodin promluvil k Jobovi:2„Napraví Všemohoucího, kdo se s ním chce přít? Kdo obviňuje Boha, ať na to odpoví!“
Nemám co dodat
3Job na to Hospodinu řekl:4„Jsem příliš nicotný – co ti mám říkat? Kladu si ruku na ústa.5Mluvil jsem jednou nebo i dvakrát. Nemám co odpovědět ani dodávat.“
Máš sílu jako Bůh?
6Tehdy Hospodin promluvil k Jobovi z vichru:7„Jako muž si teď vyhrň rukávy, budu se tě ptát a ty mě poučíš:8Chceš snad mou spravedlnost zpochybnit? Chceš mě odsoudit, abys byl bez viny?9Máš sílu jako Bůh ve svém rameni? Zahřímáš hlasem jemu podobným?10Zkus se ozdobit velebnou vznešeností, obleč se do slavné nádhery!11Svému hroznému hněvu průchod dej, pohleď na všechny pyšné a poniž je.12Pohleď na všechny pyšné a pokoř je, rozdrť ty darebáky na místě.13Naráz je pohřbi do země, ať mají tváře v hrobě zastřené!14Já sám pak budu chválit tě – vždyť tě zachraňuje vlastní pravice!15Jen se na behemota[1] podívej, stejně jako tebe jsem stvořil jej; živí se trávou jako dobytče.16Jen se podívej, jakou má sílu v bedrech, jak mocné svaly na břiše!17Ocasem houpe jako cedrem, šlachy na stehnech pevně spletené.18Kosti má jako bronzové válce, končetiny jako tyče železné.19On stojí v čele Božích děl, meč na něj vztáhne jen jeho Stvořitel!20Hory mu odvádějí povinný poplatek, poblíž dovádí všechna polní zvěř.21Do stínu trnovníků ulehne, v rákosí bažin skrývá se.22Trnovníky ho přikrývají stínem, říčními vrbami je obklopen.23Když řeka vzedme se, on se nelekne, má klid, i když mu Jordán k tlamě dosáhne.24Kdopak ho může chytit do sítě? Vrazí mu někdo kroužek do nozder?25Vytáhneš leviatana[2] udicí, stáhneš mu jazyk provazy?26Provlečeš mu smyčku nozdrami, probodneš mu hákem čelisti?27Bude tě zkoušet uprosit, bude se ti snažit vlichotit?28Bude chtít s tebou smlouvu uzavřít, aby ti sloužil navždycky?29Nebo se s ním jak s ptáčkem pomazlíš? Dáš ho na vodítko dcerkám na hraní?30Že by ho obchodníci dobře prodali? Mohli by ho kupci porcovat na kusy?31Pokryješ jeho kůži oštěpy? Trefíš ho harpunami do hlavy?32Opovaž se na něj ruku položit! Pomysli na ten boj a už to nezkusíš!
Jób 40
Bible Kralická
1Ještě odpovídaje Hospodin z vichru Jobovi, i řekl:2Přepaš nyní jako muž bedra svá, a nač se tebe tázati budu, oznam mi.3Zdaliž pak i soud můj zrušiti chceš? Což mne odsoudíš, jen abys se sám ospravedlnil?4Čili máš rámě jako Bůh silný, a hlasem jako on hřímáš?5Ozdobiž se nyní vyvýšeností a důstojností, v slávu a okrasu oblec se.6Rozprostři prchlivost hněvu svého, a pohleď na všelikého pyšného, a sniž ho.7Pohleď, pravím, na všelikého pyšného, a sehni jej, anobrž setři bezbožné na místě jejich.8Skrej je v prachu spolu, tvář jejich zavěž v skrytě.9A tak i já budu tě oslavovati, že tě zachovává pravice tvá.10Aj, hle slon, jejž jsem jako i tebe učinil, trávu jí jako vůl.11Aj, hle moc jeho v bedrách jeho, a síla jeho v pupku břicha jeho.12Jak chce, ohání ocasem svým, ačkoli jest jako cedr; žily lůna jeho jako ratolesti jsou spletené.13Kosti jeho jako trouby měděné, hnátové jeho jako sochor železný.14Onť jest přední z účinků Boha silného, učinitel jeho sám na něj doložiti může meč svůj.15Hory zajisté přinášejí mu pastvu, a všecka zvěř polní hrá tam.16V stínu léhá, v soukromí mezi třtím a bahnem.17Dříví stín dávající stínem svým jej přikrývá, a vrbí potoční obkličuje jej.18Aj, zadržuje řeku tak, že nemůže pospíchati; tuší sobě, že požře Jordán v ústa svá.19Zdaž kdo před očima jeho polapí jej, aneb provazy protáhne chřípě jeho?20Vytáhneš-liž velryba udicí, aneb provazem pohříženým až k jazyku jeho?21Zdali dáš kroužek na chřípě jeho, aneb hákem probodneš čelist jeho?22Zdaž se obrátí k tobě s prosbami, aneb mluviti bude tobě lahodně?23Učiní-liž smlouvu s tebou? Přijmeš-liž jej za služebníka věčného?24Zdaž budeš s ním hráti jako s ptáčkem, aneb přivážeš jej dětem svým? [ (Job 40:25) Přistrojí-liž sobě hody z něho společníci, a rozdělí-liž jej mezi kupce? ] [ (Job 40:26) Zdaž naplníš háky kůži jeho, a vidlicemi rybářskými hlavu jeho? ] [ (Job 40:27) Vztáhni jen na něj ruku svou, a neučiníš zmínky o boji. ] [ (Job 40:28) Aj, naděje o polapení jeho mylná jest. Zdaž i k spatření jeho člověk nebývá poražen? ]