Filipským 2 | Český ekumenický překlad

Český ekumenický překlad

1 Je-li možno povzbudit v Kristu, je-li možno posílit láskou, je-li jaké společenství Ducha, je-li jaký soucit a slitování: 2 dovršte mou radost a buďte stejné mysli, mějte stejnou lásku, buďte jedné duše, jednoho smýšlení, 3 v ničem se nedejte ovládat ctižádostí ani ješitností, nýbrž v pokoře pokládejte jeden druhého za přednějšího než sebe; 4 každý ať má na mysli to, co slouží druhým, ne jen jemu. 5 Nechť je mezi vámi takové smýšlení jako v Kristu Ježíši: 6 Způsobem bytí byl roven Bohu, a přece na své rovnosti nelpěl, 7 nýbrž sám sebe zmařil, vzal na sebe způsob služebníka, stal se jedním z lidí. A v podobě člověka 8 se ponížil, v poslušnosti podstoupil i smrt, a to smrt na kříži. 9 Proto ho Bůh vyvýšil nade vše a dal mu jméno nad každé jméno, 10 aby se před jménem Ježíšovým sklonilo každé koleno – na nebi, na zemi i pod zemí – 11 a k slávě Boha Otce každý jazyk aby vyznával: Ježíš Kristus jest Pán. 12 A tak, moji milí, jako jste vždycky byli poslušní – nikoli jen v mé přítomnosti, ale nyní mnohem více v mé nepřítomnosti – s bázní a chvěním uvádějte ve skutek své spasení. 13 Neboť je to Bůh, který ve vás působí, že chcete i činíte, co se mu líbí. 14 Všechno dělejte bez reptání a bez pochybování, 15 abyste byli bezúhonní a ryzí, Boží děti bez poskvrny uprostřed pokolení pokřiveného a zvráceného. V něm sviťte jako hvězdy, které osvěcují svět, 16 držte se slova života, abych se vámi mohl pochlubit v den Kristův, že jsem nadarmo neběžel ani se nadarmo nenamáhal. 17 Ale i kdybych měl skropit krví oběť a službu, kterou Bohu přináším, totiž vaši víru, raduji a spoluraduji se s vámi se všemi; 18 stejně tak se i vy radujte a spoluradujte se mnou.

— Sdělení a plány apoštola Pavla

19 Mám naději v Pánu Ježíši, že vám brzo pošlu Timotea, abych i já byl dobré mysli, když se dovím, co je s vámi. 20 Vždyť nemám nikoho, jako je on, kdo by se tak upřímně o vás staral; 21 všichni si hledí jen svého, a ne toho, co je Krista Ježíše. 22 O Timoteovi však dobře víte, jak se osvědčil, když se mnou jako syn s otcem sloužil evangeliu. 23 Jeho tedy doufám pošlu, jakmile uvidím, co bude se mnou. 24 Spoléhám pak na to v Pánu, že i sám brzo přijdu. 25 Za nutné jsem však uznal poslat k vám Epafrodita, svého bratra, spolupracovníka i spolubojovníka, kterého jste vyslali, aby mi posloužil v tom, co jsem potřeboval. 26 Stýskalo se mu totiž po všech vás a byl znepokojen, že jste se doslechli o jeho nemoci. 27 A opravdu byl nemocen na smrt; ale Bůh se nad ním smiloval, a nejen nad ním, ale i nade mnou, abych neměl zármutek na zármutek. 28 Proto jsem ho poslal co nejdříve k vám, abyste měli radost, že ho zase vidíte, a tak aby mi ubylo starostí. 29 Přijměte ho tedy v Pánu se vší radostí a takových bratří si važte; 30 neboť pro dílo Kristovo se přiblížil až k smrti a nasadil život, aby doplnil to, v čem vy jste mi posloužit nemohli.

Slovo na cestu

Výzva k jednotě a lásce

1 Znamená pro vás něco napomenutí ve jménu Kristovu? Má pro vás význam, že nás Duch Boží vzájemně spojuje? 2 Záleží vám na mé upřímné lásce? Pak tedy buďte svorní, mějte se rádi, usilujte o jednotu a jednomyslnost. 3 Ničím jiným mi neuděláte větší radost. Nebuďte laskaví a jednomyslní jen z vypočítavosti, nechtějte sklízet vděčnost a uznání, ale přejte je jiným. 4 Nemyslete jen na sebe a na vlastní blaho, spíš přemýšlejte, jak prospět jiným. 5 Osvojte si smýšlení Ježíše Krista: 6 Ač sám byl Bůh, nedomáhal se božských nároků, 7 odložil svou slávu a moc, stal se člověkem 8 a dokonce přijal úděl otroka. Poslušně šel cestou ponížení až k potupné smrti: popravili ho na kříži jako zločince. 9 Ale právě proto ho Bůh nade všechno povýšil a dal mu takovou slávu, 10-11 aby se před jeho jménem každé stvoření v úctě sklonilo a uznalo, že je Pánem všeho.

K věčnému životu je třeba Boží síla a vlastní chtění

12 Moji drazí, dokud jsem byl u vás, vždycky jste dbali mých slov. Tím spíše teď, když mezi vámi být nemohu, úzkostlivě se snažte, abyste získali věčný život. 13 Bůh, jenž ve vás působí, k tomu povzbudí vaši vůli a dá vám sílu proměnit ji v činy. 14 Všechno, co činíte, dělejte bez reptání a pochybností. 15-16 Tím dokážete čistotu svého srdce a mezi zkaženými a převrácenými se osvědčíte jako ryzí Boží děti. Buďte svému okolí světlem. Až se Kristus zase objeví – jak budu šťasten, že jsem se nenamáhal zbytečně. 17 I kdybych měl své poslání zpečetit vlastní krví, 18 raduji se z toho a také vy se můžete radovat se mnou.

Ocenění práce spolupracovníků

19 Věřím, že mi Pán brzo umožní poslat k vám Timotea, abych se potěšil zprávami o vás. 20 Jinak tu nemám nikoho, kdo by měl o vás tak upřímný zájem. 21 Všichni myslí spíš na svůj vlastní prospěch než na zájmy Kristovy. 22 Ale Timotea jste už poznali, když mi ve službě Boží věci pomáhal jako vlastní syn. 23 Jakmile bude o mně rozhodnuto, pošlu ho hned k vám. 24 Mám ale ke Kristu důvěru, že brzo přijdu i já sám. 25 Rozhodl jsem se však poslat k vám zpátky Epafrodita. Jeho služby byly pro mne velmi cenné. V práci i boji mi stál po boku jako bratr. 26 Ale teď se mu přece jen silně zastesklo po domově, zvlášť když uslyšel, že jste se dověděli o jeho nemoci. 27 Měl už opravdu namále, ale Bůh se nad ním slitoval. Také mne tím ušetřil další velké rány. 28 Vypravil jsem ho nazpět co nejrychleji, aby vás osobně uklidnil a zbavil mne tím velké starosti. 29 Buďte k němu milí jako k bratrovi. Takových lidí si važte. 30 Vždyť pro Kristovo dílo dal v sázku vlastní život a ve snaze nahradit mi vás všechny by byl se málem uštval k smrti.

Bible, překlad 21. století

On se vzdal sám sebe

1 Je-li v Kristu nějaké povzbuzení, nějaké potěšení lásky, nějaké společenství Ducha, nějaký soucit a milosrdenství, 2 pak mi prosím udělejte radost: mějte ke všem stejný ohled, stejnou lásku, jednu duši, jednu mysl. 3 Nikdy se nedejte vést soupeřivostí nebo ješitností, ale raději žijte v pokoře: važte si druhých víc než sebe. 4 Ať si každý nehledí jen sebe, ale také druhých. 5 Smýšlejte tak, jak smýšlel Kristus Ježíš: 6 Ačkoli sdílel Boží podstatu, na své rovnosti s ním netrval. 7 Místo toho se vzdal sám sebe: přijal podstatu služebníka, vzal na sebe lidskou podobu. Ocitl se v těle jako člověk, 8 ponížil se a byl poslušný, a to až k smrti – k smrti na kříži! 9 Proto jej Bůh povýšil nade všechno, jméno nad každé jméno mu daroval, 10 aby před jménem Ježíš kleklo každé koleno na nebi, na zemi i pod zemí 11 a každý jazyk aby ke slávě Boha Otce vyznal, že Ježíš Kristus je Pán.

Světla ve světě

12 Proto, moji milovaní, jako jste byli vždycky poslušní, když jsem byl s vámi, buďte mnohem spíše poslušní i teď, když jsem pryč. S posvátnou úctou uvádějte svou spásu ve skutek. 13 Bůh sám totiž ve vás působí, abyste nejen chtěli, ale i dělali, co se mu líbí! 14 Všechno dělejte bez reptání a dohadování, 15 abyste byli nezkažení a nevinní jako neposkvrněné Boží děti uprostřed pokřiveného a zvráceného pokolení, ve kterém záříte jako světla ve světě. 16 Pevně se držte Slova života,^[1] abych v Kristův den mohl být hrdý, že můj běh a moje námaha nebyly zbytečné. 17 Mám-li však svou oběť a službu Bohu, totiž vaši víru, skropit svou krví, raduji se – raduji se s vámi všemi. 18 Stejně tak se radujte i vy – radujte se se mnou.

Timoteus a Epafrodites

19 Mám v Pánu Ježíši naději, že k vám brzy budu moci poslat Timotea, abych se také já potěšil zprávami o vás. 20 Nemám nikoho, jako je on, kdo by měl o vás tak opravdovou starost. 21 Všichni si totiž hledí jen svého, a ne toho, co je Ježíše Krista. 22 O něm ale víte, jak se osvědčil: pomáhal mi ve službě evangelia jako syn otci. 23 Doufám, že ho k vám pošlu, jakmile se dozvím, co se mnou bude. 24 Spoléhám ovšem v Pánu na to, že k vám brzy přijdu i sám. 25 Mezitím však pokládám za potřebné poslat k vám Epafrodita, svého bratra, spolupracovníka a spolubojovníka, kterého jste ke mně vyslali, aby se staral o mé potřeby. 26 Tesknil po vás všech a trápil se, že jste se doslechli o jeho nemoci. 27 Ano, byl nemocný až na smrt, ale Bůh se nad ním smiloval, a nejen nad ním, ale i nade mnou, abych neměl zármutek na zármutek. 28 Posílám ho bezodkladně; vám udělá radost, že ho zase uvidíte, a mně se uleví. 29 Přivítejte ho v Pánu s patřičnou radostí a takových, jako je on, si važte. 30 Vždyť málem umřel pro Kristovo dílo; dal v sázku vlastní život, aby mi posloužil za vás za všechny.

Bible Kralická

1 Protož jest-li jaké potěšení v Kristu, jest-li které utěšení lásky, jest-li která společnost Ducha svatého, jsou-li která milosrdenství a slitování, 2 Naplňte radost mou v tom, abyste jednostejného smyslu byli, jednostejnou lásku majíce, jednodušní jsouce, jednostejně smýšlejíce, 3 Nic nečiňte skrze svár anebo marnou chválu, ale v pokoře jedni druhé za důstojnější sebe majíce. 4 Nehledejte jeden každý svých věcí, ale každý také toho, což jest jiných. 5 Budiž tedy tatáž mysl při vás, jakáž byla při Kristu Ježíši, 6 Kterýž jsa v způsobu Božím, nepoložil sobě toho za loupež rovný býti Bohu, 7 Ale samého sebe zmařil, způsob služebníka přijav, podobný lidem učiněn. 8 A v způsobu nalezen jako člověk, ponížil se, poslušný jsa učiněn až do smrti, a to do smrti kříže. 9 Protož i Bůh povýšil ho nade vše a dal jemu jméno, kteréž jest nad každé jméno, 10 Aby ve jménu Ježíše každé koleno klekalo, těch, kteříž jsou na nebesích, a těch, jenž jsou na zemi, i těch, jenž jsou pod zemí, 11 A každý jazyk aby vyznával, že Ježíš Kristus jest Pánem v slávě Boha Otce. 12 A tak, moji milí, jakož jste vždycky poslušni byli, netoliko v přítomnosti mé, ale nyní mnohem více, když jsem vzdálen od vás, s bázní a s třesením spasení své konejte. 13 Bůh zajisté jest, kterýž působí v vás i chtění i skutečné činění, podle dobře libé vůle své. 14 Všecko pak čiňte bez reptání a bez pochybování, 15 Abyste byli bez úhony, a upřímí synové Boží, bez obvinění uprostřed národu zlého a převráceného; mezi kterýmižto svěťte jakožto světla na světě, 16 Slovo života zachovávajíce, k chloubě mé v den Kristův, aby bylo vidíno, že jsem ne nadarmo běžel, ani nadarmo pracoval. 17 A bychť pak i obětován byl pro obět a službu víře vaší, raduji se a spolu raduji se se všemi vámi. 18 A též i vy radujte se a spolu radujte se se mnou. 19 Mámť pak naději v Kristu Ježíši, že Timotea brzy pošli vám, abych i já pokojné mysli byl, zvěda, kterak vy se máte. 20 Nebo žádného tak jednomyslného nemám, kterýž by tak vlastně o vaše věci pečoval. 21 Všickni zajisté svých věcí hledají, a ne těch, kteréž jsou Krista Ježíše. 22 Ale jej zkušeného býti víte, podle toho, že jakož syn s otcem se mnou přisluhoval v evangelium. 23 Tohoť hle, naději mám, že pošli, jakž jen porozumím, co se bude díti se mnou. 24 Mámť pak naději v Pánu, že i sám brzo k vám přijdu. 25 Ale zdálo se mi za potřebné Epafrodita, bratra a pomocníka a spolurytíře mého, vašeho pak apoštola i služebníka, v potřebě mé poslati k vám, 26 Poněvadž takovou měl žádost vás všecky viděti, a velmi těžek nad tím byl, že jste o něm slyšeli, že by byl nemocen. 27 A bylť jest jistě nemocen, i blízek smrti, ale Bůh se nad ním smiloval, a ne nad ním toliko, ale i nade mnou, abych zámutku na zámutek neměl. 28 Protož tím spěšněji poslal jsem ho k vám, abyste, vidouce jej zase, zradovali se, a já abych byl bez zámutku. 29 Protož přijmětež jej v Pánu se vší radostí, a mějte takové v uctivosti. 30 Neboť jest pro dílo Kristovo až k smrti se přiblížil, opováživ se života svého, jedné aby doplnil to, v čemž jste vy měli nedostatek při posloužení mně.