— Nářek nad královským domem - Judští králové přivedli sebe i zemi do zkázy. Někdejší její sláva přišla vniveč. Nářek nad královským domem.
1 Ty pak začni žalozpěv nad izraelskými předáky.2 Zapěj: Kdo byla tvá matka? Lvice, jež odpočívala mezi lvy, mezi mladými lvy chovala svá lvíčata. 3 Když odchovala jedno ze svých lvíčat, stal se z něho mladý lev, naučil se trhat kořist a požírat lidi. 4 Doslechly se o něm pronárody, byl polapen v jejich pasti; odvlekli ho za háky v chřípí do egyptské země. 5 Když lvice viděla, že čeká marně, pozbyla naděje. I vzala jedno ze svých lvíčat a učinila z něho mladého lva. 6 Ten se procházel mezi lvy, stal se mladým lvem, naučil se trhat kořist a požírat lidi. 7 Bořil jejich paláce a v trosky obracel jejich města, jeho řevem zpustla země se vším, co je na ní. 8 Vypravily se na něho pronárody z okolních krajin, rozprostřely na něho svou síť, byl polapen v jejich pasti. 9 Dali jej do klece, za háky jej dovlekli ke králi babylónskému, dovlekli ho do pevností, aby již nebylo slyšet jeho řev na horách izraelských. 10 Tvá matka jako vinná réva, podobně jako ty, byla zasazena u vody; byla plodná a bujně vzrostlá pro hojnost vod. 11 Měla mohutné sněti, vhodné na žezla vladařů, svým vzrůstem se vypínala nad košaté stromy, bylo ji vidět pro její výšku i množství větvoví. 12 Avšak byla vyrvána v rozhořčení, pohozena na zem a východní vítr vysušil její plody. Její mohutné sněti byly ulámány, uschly a pozřel je oheň. 13 Nyní je přesazena do stepi, do země vyprahlé a žíznivé. 14 Ze snětí vyšlehl oheň, pozřel její větve i plody; nezbyla na ní žádná mohutná sněť, odnož vhodná na vladařské žezlo. To je žalozpěv a jako žalozpěv se bude zpívat.
1„Zpívej žalozpěv nad izraelskými vládci,2zpívej: Kdo byla tvá matka? Lvice mezi lvy! Léhala mezi šelmami se svými lvíčaty.3Když odchovala jedno z nich, dravý lev se z něho stal. Trhat kořist se naučil, i lidi požíral!4Když o něm uslyšeli mezi národy, ulovili ho do pasti; za háky ho do Egypta odvlekli.5Když lvice viděla, že se nedočká, její naděje že zhynula, vzala jiné ze svých lvíčat, udělala z něj dravého lva.6Vykračoval si mezi šelmami, dravý lev se z něho stal. Trhat kořist se naučil, i lidi požíral!7Jejich pevnosti bořil[1] a pustošil jejich města. Země i všichni, kdo žili v ní, se děsili, když řval.8Z národů se pak na něj vypravili, ze zemí v celém okolí. Roztáhli na něj svoji síť, ulovili ho do pasti.9Za háky do klece ho dovlekli, k babylonskému králi přivedli a uvrhli do vězení, aby už neznělo jeho řvaní nad izraelskými horami.10Tvá matka jak réva na tvé vinici[2] zasazená byla u vody, plodná a s množstvím ratolestí dík dostatku vody.11Vyrostly na ní silné větve vhodné pro žezla vladařů, tyčila se vysoko nad porostem, nápadná výškou a hustou korunou.12Zuřivě však byla vyvrácena, k zemi sražena! Východní vítr ji vysušil, její plody byly servány, její silné větve uschly a pohltily je plameny.13Teď je přesazena do pouště, do země suché a vyprahlé.14Z jejích větví vyšlehl oheň a její plody pohltil. Nezůstala jí žádná silná větev vhodná pro žezlo vladaře. Toto je žalozpěv a je určen k truchlení.“
Ezechiel 19
Bible Kralická
1Ty pak vydej se v naříkání nad knížaty Izraelskými.2A rci: Co byla matka tvá? Lvice mezi lvy odpočívající, a u prostřed dravých lvů vychovávala lvíčátka svá.3A když odchovala jedno z lvíčat svých, udělal se z něho dravý lev, tak že naučiv se bráti loupeže, žrával lidi.4To když uslyšeli národové, v jámě jejich polapen jest, a doveden v řetězích do země Egyptské.5To viduc lvice, že očekávaná zhynula jí naděje její, vzavši jedno z lvíčat svých, učinila z něho silného lva;6Kterýž ustavičně chodě mezi lvy, udělal se dravým lvem, a naučiv se bráti loupeže, žrával lidi.7Pobořil i pusté paláce jejich, a města jejich v poušť uvedl, tak že spustla země, i což v ní bylo, od hlasu řvání jeho.8I polékli na něj národové z okolních krajin, a rozestřeli na něj tenata svá, a do jámy jejich lapen jest.9I dali jej do klece v řetězích, a dopravili ho k králi Babylonskému, a uvedli jej do vězení nejtěžšího, aby nebyl slýchán hlas jeho více po horách Izraelských.10Matka tvá v čas pokoje tvého jako vinný kmen při vodách štípený; plodistvý a rozkladitý byl pro hojnost vod.11A měl pruty mocné k berlám panovníků, zrůst pak jeho vyvýšil se nad prostředek hustého větvoví, tak že patrný byl pro svou vysokost a pro množství ratolestí svých.12Ale vytržen jsa v prchlivosti, na zemi povržen jest, a vítr východní usušil ovoce jeho; vylomily se a uschly ratolesti silné jeho, oheň sežral je.13A nyní štípen jest na poušti, v zemi vyprahlé a žíznivé.14Nadto vyšed oheň z prutu ratolestí jeho, sežral ovoce jeho, tak že není na něm prutu mocného k berle panovníka. Toť jest naříkání, a budeť v naříkání.