Efezským 4

Český ekumenický překlad

1  Proto vás já, vězeň kvůli Pánu, prosím, abyste tomu povolání, kterého se vám dostalo,2  dělali čest svým životem, vždy skromní, tiší a trpěliví. Snášejte se navzájem v lásce3  a usilovně hleďte zachovat jednotu Ducha, spojeni svazkem pokoje.4  Jedno tělo a jeden Duch, k jedné naději jste byli povoláni;5  jeden je Pán, jedna víra, jeden křest,6  jeden Bůh a Otec všech, který je nade všemi, skrze všechny působí a je ve všech. 7  Každému z nás byla dána milost podle míry Kristova obdarování.8  Proto je řečeno: ‚Vystoupil vzhůru, zajal nepřátele, dal dary lidem.‘ 9  Co jiného znamená ‚vystoupil‘, než že předtím sestoupil dolů na zem?10  Ten, který sestoupil, je tedy tentýž, který také vystoupil nade všechna nebesa, aby naplnil všechno, co jest.11  A toto jsou jeho dary: jedny povolal za apoštoly, jiné za proroky, jiné za zvěstovatele evangelia, jiné za pastýře a učitele,12  aby své vyvolené dokonale připravil k dílu služby – k budování Kristova těla,13  až bychom všichni dosáhli jednoty víry a poznání Syna Božího, a tak dorostli zralého lidství, měřeno mírou Kristovy plnosti.14  Pak už nebudeme nedospělí, nebudeme zmítáni a unášeni závanem kdejakého učení – lidskou falší, chytráctvím a lstivým sváděním k bludu.15  Buďme pravdiví v lásce, ať ve všem dorůstáme v Krista. On je hlava,16  z něho roste celé tělo, pevně spojené klouby navzájem se podpírajícími, a buduje se v lásce podle toho, jak je každé části dáno. 17  To vám říkám a dotvrzuji jménem Páně: nežijte tak, jako žijí pohané podle svých marných představ.18  Mají zatemnělou mysl a odcizili se Božímu životu pro svou nevědomost a zatvrzelé srdce.19  Otupěli, propadli bezuzdnosti a s chtivostí dělají hanebné věci.20  Vy jste se však u Krista takovým věcem neučili –21  pokud jste ovšem o něm slyšeli a byli v něm vyučeni podle pravdy, která je v Ježíši.22  Odložte dřívější způsob života, staré lidství, které hyne klamnými vášněmi,23  obnovte se duchovním smýšlením,24  oblečte nové lidství, stvořené k Božímu obrazu ve spravedlnosti a svatosti pravdy. 25  Proto zanechte lži a ‚mluvte pravdu každý se svým bližním‘, vždyť jste údy téhož těla.26  ‚Hněváte-li se, nehřešte.‘ Nenechte nad svým hněvem zapadnout slunce27  a nedopřejte místa ďáblu.28  Kdo kradl, ať už nekrade, ale ať raději přiloží ruce k pořádné práci, aby se měl o co rozdělit s potřebnými.29  Z vašich úst ať nevyjde ani jedno špatné slovo, ale vždy jen dobré, které by pomohlo, kde je třeba, a tak posluchačům přineslo milost.30  A nezarmucujte svatého Ducha Božího, jehož pečeť nesete pro den vykoupení.31  Ať je vám vzdálena všechna tvrdost, zloba, hněv, křik, utrhání a s tím i každá špatnost;32  buďte k sobě navzájem laskaví, milosrdní, odpouštějte si navzájem, jako i Bůh v Kristu odpustil vám. 

Efezským 4

Slovo na cestu

1-2 Prosím vás tedy ze svého vězení: žijte a jednejte způsobem důstojným lidí povolaných k tak slavné budoucnosti. Buďte pokorní a mírní, trpěliví a shovívaví k sobě navzájem.3 Za všech okolností pozorně zkoumejte, co vám napovídá Boží Duch. Tak se vyhnete třenicím.4 Všichni patříme k jednomu tělu a jsme vedeni týmž společným Duchem k jediné slavné budoucnosti.5 Máme jednoho Pána, jednu víru, jeden křest;6 máme jednoho Boha Otce nad sebou a v sobě a vše, co máme a jsme, je od něho.7 Každému z nás dal Kristus ze své bohaté zásoby zvláštních schopností právě tolik, kolik uznal za potřebné.8 Tak promluvil prorocky o Kristu již David: Když se po svém vzkříšení a vítězství nad satanem triumfálně vrátil do nebe, obdaroval lidi skvělými dary.9 Všimněte si, že je tu řeč o návratu. To znamená, že musela předcházet cesta opačným směrem, z nebeských výšin do nejhlubších končin země.10 Ten, kdo sestoupil dolů, je tentýž, kdo vystoupil vzhůru, aby naplnil celý vesmír.11 Tak jsme se někteří stali apoštoly, jiní dostali dar výřečnosti; někdo má schopnost úspěšně získávat lidi pro Krista, další umí pečovat o jejich potřeby, tak jako se pastýř stará o své ovce, a jiný zase dovede dobře vyučovat.12 Jejich úkolem je připravovat věřící ke službě, aby církev zdravě prospívala,13 abychom ve své víře a vztahu k Božímu Synu postupně dosáhli stejné úrovně, plné lidské zralosti, dokonalého naplnění Kristem.14 Pak už nebudeme jako malé děti podléhat kdejakému módnímu názoru svého okolí, jeho falši a prohnaným svodům.15 Místo toho se budeme vždy s láskou držet pravdy, opravdově mluvit, jednat a žít a tak budeme stále podobnější Kristu, který je naší hlavou.16 Z něho roste dokonale skloubené tělo a každá jeho část slouží svým způsobem všem ostatním, aby tělo zdravě rostlo a žilo v lásce.17 Rád bych vám proto předložil Kristovým jménem tuto výzvu: nežijte už jako ti, kteří neznají Boží vůli.18 Jejich myšlení je zavádí19 a v jejich srdci je tma, protože o Bohu nechtějí nic vědět. Takoví nepoznali pravý život. Mezi zlým a dobrým nevidí rozdíl a vrhají se do prostopášností. Před ničím se nezastaví, tak je ženou vášně a chamtivost. Ale Kristus nás učí něco docela jiného!20-21 Pokud jste opravdu slyšeli jeho hlas a poznali v něm pravdu,22 je vám jistě jasné, že musíte odhodit svůj dřívější způsob života – honbu za požitkem vlastního zkaženého „já“, na jejímž konci číhá záhuba –23 a stále znovu nechat provětrávat své srdce Božím vanutím.24 Ano, musíte se stávat novými odlišnými osobnostmi, dobrými a svatými, které zrcadlí Boží tvář.25 Nechte tedy lhaní a říkejte si navzájem pravdu, patříte přece všichni k sobě jako údy v jednom těle.26 Někdy je těžké ubránit se hněvu, ale nehřešte tím, že byste ho v sobě rozdmýchávali. Když vás už někdo rozzlobil, nechoďte s tou zlostí spát;27 nezahrávejte si s ďáblem.28 Kdo kradl, ať toho hned nechá a přiloží ruce k pořádné práci, aby měl čím přispět potřebnějším.29 Nevypusťte z úst žádnou jedovatost. Hleďte raději, aby vaše slova byla každému v pravou chvíli pomocí a povzbuzením.30 Nezbavujte se svým jednáním Ducha svatého, kterého vám dal Bůh. Nemáte jinou propustku pro vstup do nebeského domova.31 Pryč s tvrdostí, náladovostí a vznětlivostí. Hádky, urážky a jízlivost ať jsou vám naprosto cizí.32 Buďte k sobě navzájem laskaví a shovívaví a odpouštějte si, jako vám odpustil Bůh kvůli Kristu.

Efezským 4

Bible, překlad 21. století

1 Jako vězeň v Pánu vás tedy prosím, abyste svým životem dělali čest tomu povolání, které jste přijali.2 Buďte vždy pokorní a mírní, trpělivě se navzájem snášejte v lásce3 a usilujte zachovávat jednotu Ducha, spojeni poutem pokoje.4 Je jedno tělo a jeden Duch, jedna naděje, k níž jsme byli povoláni,5 jeden Pán, jedna víra, jeden křest,6 jeden Bůh a Otec všech, který je nade všechny a skrze všechny a ve všech.7 Každému jednotlivému z nás byla dána milost podle míry Kristova obdarování.8 Písmo přece říká: „Vystoupil do výšin, zmocnil se zajatých, dary lidem rozdělil.“[1]9 To, že „vystoupil“, musí znamenat, že předtím také sestoupil dolů na zem.10 Ten, který sestoupil, je právě ten, který vystoupil vysoko nad všechna nebesa, aby naplnil všechno.11 To on rozdal své dary – apoštoly, proroky, evangelisty, pastýře a učitele –12 pro přípravu svatých k dílu služby, aby se Kristovo tělo budovalo,13 abychom nakonec všichni dospěli k jednotě víry a poznání Božího Syna, k dokonalému lidství, k plné míře Kristovy dospělosti.14 Nesmíme proto nadále zůstat nemluvňaty zmítanými a unášenými kdejakým poryvem učení, lidskou prohnaností a vychytralým sváděním k bludu.15 Místo toho máme mluvit pravdu v lásce a v každém ohledu růst v Krista, který je hlavou.16 Z něj celé tělo, spojené a svázané pomocí všech tkání, roste a buduje se v lásce, když každá jednotlivá část plní úkol, který jí náleží.17 Naléhavě vás proto v Pánu vyzývám, abyste už nežili jako pohané podle svých marných myšlenek.18 Nevědomost pramenící z jejich zatvrzelého srdce jim zatemnila mysl, takže jsou odcizení od Božího života.19 Otupěli a oddali se nestydatosti; páchají všemožnou nečistotu, ale nemohou se nasytit.20 Tomu jste se však od Krista nenaučili!21 Poněvadž jste ho uslyšeli a poznali pravdu, která je v Ježíši,22 odhoďte už svůj dřívější způsob života i to staré já, které je zkažené a plné klamných tužeb.23 Obnovujte ducha své mysli24 a oblékněte se do nového člověka stvořeného k Božímu obrazu, plného spravedlnosti, svatosti a pravdy.25 Odhoďme tedy lež a každý „říkejme jeden druhému pravdu“[2] – jsme přece údy téhož těla!26 „Hněváte-li se, nehřešte;“[3] zkroťte svůj hněv, než slunce zapadne.27 Nedávejte místo ďáblu.28 Zloděj ať přestane krást a začne pracovat. Ať se slušně živí vlastníma rukama, aby se měl oč podělit s tím, kdo má nouzi.29 Z vašich úst ať nevychází nic zlého; vaše slova ať jsou dobrá, posilující tam, kde je potřeba, a užitečná těm, kdo je uslyší.30 Nezarmucujte svatého Božího Ducha,[4] jehož pečetí jste byli označeni ke dni vykoupení.31 Veškerá hořkost, hněv, zuřivost, křik i urážky ať vás opustí spolu s veškerou záští.32 Buďte k sobě navzájem laskaví a milosrdní. Odpouštějte si navzájem, tak jako Bůh v Kristu odpustil vám.

Efezským 4

Bible Kralická

1 Protož prosímť vás já vězeň v Pánu, abyste hodně chodili, jakž sluší na povolání vaše, kterýmž povoláni jste,2 Se vší pokorou, tichostí, i s snášelivostí, snášejíce se vespolek v lásce,3 Usilujíce zachovávati jednotu Ducha v svazku pokoje.4 Jedno jest tělo, a jeden Duch, jakož i povoláni jste v jedné naději povolání vašeho.5 Jeden Pán, jedna víra, jeden křest,6 Jeden Bůh a Otec všech, kterýž jest nade všecko, a skrze všecko, i ve všech vás.7 Jednomu pak každému z nás dána jest milost podle míry obdarování Kristova.8 Protož dí Písmo: Vstoupiv na výsost, jaté vedl vězně, a dal dary lidem.9 Ale to, že vstoupil, co jest, jediné že i sstoupil prve do nejnižších stran země?10 Ten pak, jenž sstoupil, onť jest, kterýž i vstoupil vysoko nade všecka nebesa, aby naplnil všecko.11 A onť jest dal některé zajisté apoštoly, některé pak proroky, jiné evangelisty, jiné pastýře a učitele,12 Pro spořádání svatých, k dílu služebnosti, k vzdělání těla Kristova,13 Až bychom se sběhli všickni v jednotu víry a známosti Syna Božího, v muže dokonalého, v míru postavy plného věku Kristova,14 Abychom již více nebyli děti, zmítající se a točící každým větrem učení v neustavičnosti lidské, v chytrosti k oklamávání lstivému;15 Ale pravdu činíce v lásce, rosťme v něj všelikterak, v toho, kterýž jest hlava, totiž Kristus,16 Z kteréhožto všecko tělo příslušně spojené a svázané po všech kloubích přisluhování, podle vnitřní moci v míru jednoho každého údu, zrůst těla činí, k vzdělání svému v lásce.17 A protož totoť pravím a osvědčuji v Pánu, abyste již více nechodili, jako i jiní pohané chodí, v marnosti mysli své,18 Zatemnění v rozumu, odcizeni jsouce od života Božího, pro neznámost, kteráž jest v nich z zatvrzení srdce jejich.19 Kteřížto zoufavše sobě, vydali se v nestydatost, aby všelikou nečistotu páchali s chtivostí.20 Ale vy ne tak jste se vyučili následovati Krista,21 Ač jestliže jste ho slyšeli a o něm byli vyučeni, jakž ta jest pravda v Ježíšovi,22 Totiž, složiti ono první obcování podle starého člověka, rušícího se, podle žádostí oklamávajících,23 Obnoviti se pak duchem mysli vaší,24 A obléci nového člověka, podle Boha stvořeného, v spravedlnosti a v svatosti pravdy.25 Protož složíce lež, mluvtež pravdu jeden každý s bližním svým; nebo jsme vespolek údové.26 Hněvejte se, a nehřešte; slunce nezapadej na hněvivost vaši.27 Nedávejte místa ďáblu.28 Kdo kradl, již více nekraď, ale raději pracuj, dělaje rukama svýma, což dobrého jest, aby měl z čeho uděliti nuznému.29 Žádná řeč mrzutá nevycházej z úst vašich, ale ať jest každé promluvení dobré k vzdělání užitečnému, aby dalo milost posluchačům.30 A nezarmucujte Ducha svatého Božího, kterýmžto znamenáni jste ke dni vykoupení.31 Všeliká hořkost, a rozzlobení se, i hněv, i křik, i rouhání buď odjato od vás, se vší zlostí,32 Ale buďte k sobě vespolek dobrotiví, milosrdní, odpouštějíce sobě vespolek, jakož i Bůh v Kristu odpustil vám.