1. Timoteovi 5 | Český ekumenický překlad

Český ekumenický překlad

1 Proti staršímu člověku nevystupuj tvrdě, nýbrž domlouvej mu jako otci, mladším jako bratrům, 2 starším ženám jako matkám, mladším jako sestrám, vždy s čistou myslí.

— O vdovách

3 Pečuj o vdovy, které jsou skutečně opuštěné. 4 Má-li však některá vdova děti nebo vnuky, ti ať se učí mít péči především o své příbuzné a odplácet svým rodičům. To je totiž milé Bohu. 5 Vdova, která je opravdu osamělá, doufá v Boha a oddává se vytrvale prosbám a modlitbám ve dne i v noci. 6 Ta, která myslí jen na zábavu, je mrtvá, i když žije. 7 To jim zdůrazňuj; ať se jim nedá nic vytknout. 8 Kdo se nestará o své blízké a zvláště o členy rodiny, zapřel víru a je horší než nevěřící. 9 Mezi zapsané vdovy smí být přijata žena ne mladší než šedesát let, jen jednou vdaná, 10 známá dobrými skutky: jestliže vychovala děti, prokazovala věřícím pohostinnost a umývala jim nohy, pomáhala nešťastným a osvědčila se v každém dobrém díle. 11 Mladší ženy nezapisuj mezi vdovy. Neboť jakmile je smyslnost odvrátí od Krista, chtějí se opět vdávat; 12 tak propadají odsouzení, protože porušily slíbenou věrnost. 13 Zároveň si navykají zahálet a chodit po návštěvách. A nejen zahálet, nýbrž i klevetit, plést se do cizích věcí a mluvit, co se nepatří. 14 Chci tedy, aby se mladší vdovy vdávaly, měly děti, vedly domácnost a nedávaly protivníku příležitost k pomluvám. 15 Některé totiž se již daly na satanovu cestu. 16 Má-li některá věřící žena vdovy v příbuzenstvu, ať jim pomáhá, aby nebyla zatěžována církev, která má pomáhat osamělým vdovám.

— O starších

17 Starším, kteří svou službu konají dobře, ať se dostane dvojnásobné odměny, zvláště těm, kteří nesou břemeno kázání a vyučování. 18 Neboť Písmo praví: ‚Nedáš náhubek dobytčeti, když mlátí obilí,‘ a jinde: ‚Dělník si zaslouží svou mzdu.‘ 19 Stížnost proti starším nepřijímej, leda na základě výpovědi dvou nebo tří svědků. 20 Ty, kteří hřeší, kárej přede všemi, aby se báli i ostatní. 21 Zapřísahám tě před Bohem a Kristem Ježíšem a před vyvolenými anděly, abys takto postupoval bez předpojatosti a nikomu nestranil. 22 Neustanovuj nikoho v církvi ukvapeně, abys neměl spoluvinu na cizím hříchu. Uchovávej se čistý. 23 Nenuť se pít vodu, ale kvůli svému žaludku a kvůli svým častým nemocem mírně užívej vína. 24 Hříchy některých lidí jsou zjevné, ještě než dojde k soudu; u jiných vyjdou najevo až na soudu. 25 Právě tak jsou zjevné dobré skutky; a pokud ještě nejsou zjevné, nezůstanou skryty.

Slovo na cestu

Péče o různé skupiny v církvi

1-2 Musíš-li domluvit staršímu člověku, nenapadej ho, ale jednej s ním uctivě, jako by to byl někdo z tvých rodičů. K mladším přistupuj jako k sourozencům, k dívkám jako ke svým sestrám, bez všech postranních myšlenek. 3 Církev ať pečuje o vdovy, které zůstaly osamělé. 4-8 Vždyť vdova skutečně osamělá a nemajetná musí spoléhat jen a jen na Boha. Jestliže však má děti nebo vnuky, je na nich povinnost splatit dluh vůči rodičům. Tak to chce Bůh. To jim důrazně připomínej, ať na ně nejsou stížnosti. Kdo se nestará o své příbuzné a nechá na holičkách dokonce vlastní rodiče, manžela nebo děti, nemá právo nazývat se křesťanem. Takový člověk je dokonce horší než ten, kdo vůbec nepoznal Boha. Vdovy, které se oddávají jen hmotným starostem a požitkům, jsou „mrtvé“ už za živa. 9 Vdova, kterou sbor pověřuje službou a za to ji podporuje, musí být starší šedesáti let, jen jednou vdaná 10 a dobře osvědčená ve výchově dětí, pohostinnosti a v ochotné službě všem potřebným. 11 Mladší vdovy odmítej. Většinou později zatouží znovu se vdát 12 a závazek ke službě poruší. 13 Kromě toho si při návštěvách domů zvyknou na zahálku a naučí se klevetit a plést se do cizích věcí. 14 Myslím, že mladá vdova udělá lépe, když se znovu vdá, má děti a stará se o vlastní domácnost; pak jí nikdo nemůže nic vytknout. 15 Jinak se bojím, že některé již sešly z Kristovy cesty. 16 Ještě jednou opakuji: o vdovu se musí postarat především její příbuzní, a ne ji prostě nechat na starosti církvi. Jen tak bude mít církev dost prostředků, aby mohla dobře pečovat o vdovy, které opravdu nemají nikoho, kdo by se jich ujal.

Drobné rady, které mnoho znamenají

17 Kdo koná svou práci v církvi svědomitě, má za ni být náležitě odměněn. Dvojnásobně ať je oceněna služba kázání a vyučování. 18 I v Písmu přece čteme: „Dobytku, který užíváš při sklizni, dovolíš nažrat se z tvé úrody.“ A na jiném místě zase: „Kdo pracuje, má nárok na odměnu.“ 19 Stížnosti proti starším musí být ověřeny alespoň dvěma svědky, jinak si jich nevšímej. 20 Ale toho, kdo se opravdu provinil, pokárej veřejně před celou církví, pro výstrahu ostatním. 21 Zapřísahám tě jménem Boha, Ježíše Krista i všech andělů: řiď se tímto pravidlem, ať se jedná o tvého přítele či nepřítele. Buď v tom naprosto nestranný. 22 Při svěřování odpovědnosti se neukvapuj. Přehlédneš-li při tom nějaký hřích, mohlo by se to chápat tak, že ho schvaluješ. A hlavně se sám vyvaruj každého poklesku. 23 Tvému nemocnému žaludku by prospělo občas trochu vína místo vody. 24 Při posuzování lidí nezapomeň, že u některých jsou zlé skutky patrné každému, u jiných je odhalí teprve den soudu. 25 Stejně tak ne všechny dobré skutky jsou vidět hned, ale jednou všechny vyjdou najevo.

Bible, překlad 21. století

Prokazujte úctu

1 Staršího muže nehubuj, ale domlouvej mu jako otci, mladším jako bratrům, 2 starším ženám jako matkám, mladším jako sestrám, ve vší čistotě. 3 Prokazuj úctu osamělým vdovám. 4 Pokud má vdova děti nebo vnuky, musejí se učit prokazovat zbožnost především vůči vlastní rodině a oplácet péči svým rodičům. Tak se to Bohu líbí. 5 Skutečně opuštěná vdova spoléhá na Boha a dnem i nocí setrvává v prosbách a modlitbách. 6 Ta, která si užívá, je ale mrtvá zaživa. 7 Tyto věci jim klaď na srdce, ať jsou bezúhonné. 8 Kdo se nestará o své blízké, a zvláště o vlastní rodinu, zapřel víru a je horší než nevěřící. 9 Mezi vdovy v péči církve ať je zahrnuta nejméně šedesátiletá, pokud byla věrnou manželkou,^[1] 10 je známá dobrými skutky, vychovala děti, přijímala hosty, myla nohy svatým, pomáhala souženým a věnovala se každému dobrému dílu. 11 Mladší vdovy ale započítat odmítej. Když je smyslnost odvede od Krista, budou se chtít vdát 12 a trestuhodně poruší svůj původní slib věrnosti. 13 Také by se učily marnit čas chozením po domech; a nejen marnit čas, ale klevetit, plést se do cizích věcí a říkat, co se nepatří. 14 Proto bych rád, aby se mladší vdovy vdávaly, rodily děti, vedly domácnost a nedávaly nepříteli žádnou příležitost k pomluvám. 15 Některé se už totiž odvrátily za satanem. 16 Jestliže má někdo věřící v příbuzenstvu vdovy, ať se o ně stará. Církev tak nebude přetížena a bude se moci postarat o vdovy, které jsou osamělé. 17 Starší, kteří se dobře starají o církev, si zaslouží dvojnásobné uznání, zvláště ti, kdo mají namáhavou službu kázání a vyučování. 18 Písmo přece říká: „Mlátícímu dobytčeti nedávej náhubek,“^[2] a jinde: „Dělník si zaslouží svou mzdu.“^[3] 19 Obvinění proti staršímu nepřijímej, jedině když s ním přijdou dva nebo tři svědkové.^[4] 20 Ty, kteří hřeší, kárej přede všemi, aby i ostatní měli bázeň. 21 Zapřísahám tě před Bohem, před Kristem Ježíšem i vyvolenými anděly, abys tyto věci dodržoval bez předsudků a nikdy se nechoval předpojatě. 22 Na nikoho nevkládej ruce ukvapeně a neměj účast na cizích hříších; zachovávej si čistotu. 23 Nepij už samotnou vodu, ale s ohledem na svůj žaludek a své časté nemoci užívej trochu vína. 24 Hříchy některých lidí jsou zjevné, ještě než přijde soud; hříchy jiných ale až potom. 25 Stejně tak i dobré skutky; některé jsou zjevné a ty ostatní nezůstanou skryty.

Bible Kralická

1 Staršího zuřivě netresci, ale napomínej jako otce, mladších jako bratří, 2 Starých žen jako matek, mladic jako sestr, ve vší čistotě. 3 Vdovy měj v uctivosti, kteréž pravé vdovy jsou. 4 Pakli která vdova syny nebo vnuky má, nechažť se oni učí předně k svému domu pobožnosti dokazovati, a zase rodičům se odplacovati; neboť jest to chvalitebné a vzácné před obličejem Božím. 5 Kterážť pak právě vdova jest a osaměla, máť naději v Bohu, a trváť na modlitbách a svatých žádostech dnem i nocí. 6 Ale rozkošná, ta živa jsuci, již umřela. 7 Protož jim to přikaž, ať jsou bez úhony. 8 Jestliže pak kdo o své, a zvláště o domácí péče nemá, zapřelť jest víry, a jest horší nežli nevěřící. 9 Vdova buď vyvolená, kteráž by neměla méně šedesáti let, kteráž byla jednoho muže manželka, 10 O níž by svědectví bylo, že dobré skutky činila; a jestliže dítky své zbožně vychovala, do domu pocestné přijímala, jestliže svatým nohy umývala, jestliže bídným posluhovala, jestliže každého skutku dobrého pilná byla. 11 Ale mladých vdov nepřijímej; nebo když, nedbajíce na Krista, v chlipnost se vydadí, teprv se vdávati chtějí, 12 Jsouce již hodné odsouzení, protože první víru zrušily. 13 Nýbrž také i zahálejíce, učí se choditi po domích; a netoliko nedělné, ale jsou i klevetné a všetečné, mluvíce, což nesluší. 14 Protož chci, aby se mladší vdávaly, děti rodily, hospodyně byly, a tak žádné příčiny protivníku nedávaly ku pomlouvání. 15 Nebo již se některé uchýlily zpět po satanovi. 16 Protož má-liť kdo věřící neb která věřící vdovy, opatrujž je, a nebuď obtěžována církev, aby těm, kteréž právě vdovy jsou, postačilo. 17 Předložení, kteříž dobře spravují, dvojí cti hodni jmíni buďte, zvláště ti, kteříž pracují v slovu Božím a v učení. 18 Nebo praví Písmo: Volu mlátícímu nezavížeš úst. A hodenť jest dělník své mzdy. 19 Proti staršímu žaloby nepřijímej, leč pode dvěma nebo třmi svědky. 20 Ty pak, kteříž hřeší, přede všemi tresci, aby i jiní bázeň měli. 21 Osvědčujiť před obličejem Božím a Pána Jezukrista, i vyvolených andělů jeho, abys těchto věcí ostříhal bez přijímání osob, nic nečině podle náchylnosti. 22 Nevzkládej rukou rychle na nižádného, a nepřiúčastňuj se hříchům cizím. Sebe samého ostříhej v čistotě. 23 Nepij již více vody, ale vína skrovně užívej, pro svůj žaludek a časté nemoci své. 24 Některých lidí hříchové prve zjevní jsou, předcházející soud, některých pak i následují. 25 A takž také i skutkové dobří prve zjevní jsou. Což pak jest jinak, ukrýti se nemůže.