Žalm 89 | Český ekumenický překlad

Český ekumenický překlad

O HOSPODINOVĚ MILOSRDENSTVÍ CHCI ZPÍVAT VĚČNĚ

1 Poučující, pro Étana Ezrachejského. 2 O Hospodinově milosrdenství chci zpívat věčně, svými ústy v známost uvádět tvou věrnost po všechna pokolení. 3 Pravím: Tvoje milosrdenství je zbudováno navěky, v nebesích jsi pevně založil svou věrnost, 4 řekls : „Uzavřel jsem smlouvu se svým vyvoleným, přísahal jsem Davidovi, svému služebníku: 5 Dám, že tvé potomstvo bude navěky stát pevně, já jsem zbudoval tvůj trůn pro všechna pokolení.“ -Sela- 6 Nebesa ti, Hospodine, vzdávají za tvůj div chválu, shromáždění svatých velebí tvou věrnost. 7 Vždyť kdo v oblacích se může Hospodinu rovnat? Kdo z Božích synů se podobá Hospodinu? 8 Strašný je Bůh v kruhu svatých, nesmírný, budící bázeň ve všech kolem sebe. 9 Hospodine, Bože zástupů, kdo je jako ty? Jsi nepřemožitelný, Hospodine, a tvá věrnost tě provází všudy. 10 Umíš zvládnout zpupné moře, zkrotit jeho vzduté vlny. 11 Netvora jsi zdeptal, jako bys ho proklál, mocnou paží jsi rozprášil svoje nepřátele. 12 Tvá jsou nebesa, tvá je i země, založil jsi svět a všechno, co je na něm. 13 Ty jsi stvořil jih isever, i Tábor a Chermón plesají v tvém jménu. 14 V své paži máš bohatýrskou sílu, tvá ruka je mocná, tvá pravice pozdvižená. 15 Spravedlnost a právo jsou pilíře tvého trůnu, před tebou jde milosrdenství a věrnost. 16 Blaze lidu, který zná vítězný hlahol, který chodí ve světle tvé tváře, Hospodine. 17 Budou jásat každý den v tvém jménu, pozvedá je tvoje spravedlnost, 18 neboť ty jsi leskem jejich moci; tvou přízní se náš roh zvedá. 19 Štít náš patří Hospodinu, náš král Svatému Izraele. 20 Ve vidění promluvil jsi jednou ke svým věrným. Řekls: „Poskytl jsem bohatýru pomoc, povýšil jsem vybraného z lidu. 21 Nalezl jsem Davida, svého služebníka, pomazal jsem ho svým olejem svatým. 22 Pevně bude moje ruka při něm, udatným ho učiní má paže. 23 Nepřítel ho nepřekvapí a bídák ho nepokoří. 24 Před ním potřu jeho protivníky, porazím ty, kdo ho nenávidí. 25 Bude s ním mé milosrdenství a věrnost, jeho roh se pozvedne v mém jménu. 26 I na moře vložím jeho ruku a jeho pravici na řeky. 27 On mě bude vzývat: ‚Tys můj Otec, můj Bůh, moje spásná skála,‘ 28 a já ho učiním prvorozeným, nejvyšším nad králi země. 29 Svoje milosrdenství mu zachovám věčně, věrně dodržím svou smlouvu. 30 Jeho potomstvu dám trvat navěky, jeho trůnu po všechny dny nebes. 31 Opustí-li jeho synové můj zákon, nebudou-li žít podle mých řádů, 32 budou-li má nařízení znesvěcovat, nebudou-li dbát mých přikázání, 33 ztrestám jejich nevěrnosti metlou a ranami jejich nepravosti, 34 ale svoje milosrdenství mu neodejmu, nezradím svou věrnost, 35 neznesvětím svoji smlouvu, nezměním, co splynulo mi ze rtů. 36 Jednou jsem přísahal na svou svatost. Cožpak bych lhal Davidovi? 37 Jeho potomstvo potrvá navěky, i jeho trůn přede mnou bude jako slunce, 38 pevně bude stát navěky jako měsíc, věrný svědek nad oblaky.“ -Sela- 39 Zanevřels však na něj, zavrhls ho, na svého pomazaného ses rozlítil. 40 Zrušil jsi smlouvu se svým služebníkem, jeho čelenku jsi znesvětil, srazil k zemi. 41 Všechny jeho zdi jsi zbořil, jeho pevnosti obrátils v trosky. 42 Plení ho všichni, kdo táhnou kolem, tupení svých sousedů je vydán. 43 Pozvedls pravici jeho protivníků, učinils všem jeho nepřátelům radost. 44 Otupil jsi ostří jeho meče, nedal jsi mu obstát v boji. 45 Posvátné čistoty jsi ho zbavil, jeho trůn jsi skácel na zem. 46 Zkrátil jsi dny jeho mládí, pokryl jsi ho hanbou. -Sela- 47 Dlouho ještě, Hospodine? Skryl ses natrvalo? Bude tvoje rozhořčení sálat jako oheň? 48 Pamatuj, co jsem. Vždyť co je lidský věk? Což šalebně jsi stvořil všechny lidi? 49 Který muž kdy žil a nedočkal se smrti? Z moci podsvětí kdo zachránil se? - Sela- 50 Kde zůstalo někdejší tvé milosrdenství, ó Panovníku, jež jsi odpřisáhl Davidovi na svou věrnost? 51 Panovníku, připomeň si potupu svých služebníků, kterou od všech možných národů v svém klíně nosím. 52 Tvoji nepřátelé, Hospodine, potupili, potupili každou stopu po tvém pomazaném! 53 Požehnán buď Hospodin navěky. Amen, amen.

Bible, překlad 21. století

1 Poučný žalm Etana Ezrachejského. I. 2 Hospodine, o tvé lásce chci zpívat napořád, navěky chci svými ústy tvou věrnost zvěstovat! 3 Tvrdím, že tvá láska má věčné základy, nebesa jsou potvrzením tvé věrnosti! 4 Ty přece řekl jsi: „Se svým vyvoleným vstupuji do smlouvy, svému služebníku Davidovi slibuji: 5 Tvé potomstvo ustanovím navěky, po všechna pokolení tvůj trůn upevním.“^[1] séla II. 6 Nebesa, Hospodine, slaví tvé zázraky, shromáždění svatých tvou věrnost velebí. 7 Rovná se Hospodinu někdo v oblacích? Kdo z Božích synů je jako Hospodin? 8 Velikou bázeň Bůh v radě svatých vzbuzuje, je mnohem hroznější než všichni kolem něj. 9 Hospodine Bože zástupů, kdo je jako ty – mocný Hospodin? Za všech okolností věrný jsi! 10 Ty sám jsi vládcem nad mořem bouřícím, vzedmutí jeho vln dovedeš ukrotit. 11 Ty jsi netvora jak mrtvolu rozdrtil, svou mocnou paží jsi soky rozptýlil. 12 Nebe i země tobě náleží, svět se vším, co je v něm, ty jsi založil. 13 Sever i jih – stvořil jsi obojí, Tábor i Hermon v tvém jménu jásají. 14 Mocná je paže tvá, silná ruka tvá, pravice tvá se pozvedá. 15 Právo a spravedlnost jsou tvého trůnu opora, láska a věrnost předchází tvoji tvář! 16 Blaze národu, jenž umí Hospodina velebit; ve světle tvé tváře takoví smějí žít. 17 Ve tvém jménu radují se celé dny, tvá spravedlnost jim dává vítězství. 18 Sláva jejich síly jsi přece ty sám, díky tvé milosti se náš roh pozvedá. 19 Hospodinu patří naše pavéza, Svatému izraelskému náš král! III. 20 Ve vidění jsi kdysi promluvil, tehdy jsi řekl věrným svým: „Hrdinovi jsem pomoc udělil, vybraného z lidu jsem vyvýšil. 21 Našel jsem svého služebníka Davida, svým svatým olejem jsem ho pomazal. 22 Má ruka jej bude podpírat, má paže mu bude síly dodávat. 23 Nebude jej moci vydírat nepřítel, nebude přemožen žádným zlosynem. 24 Jeho protivníky před ním rozdrtím, ty, kdo jej nenávidí, porazím. 25 Má věrnost a láska bude s ním, jeho roh se v mém jménu vyvýší. 26 Jeho ruku vložím na moře, na řekách spočine jeho pravice. 27 ‚Ty jsi můj Otec‘ – tak mě osloví – ‚ty jsi můj Bůh, skála mé záchrany!‘ 28 A tak jej prvorozeným učiním, nejvyšším bude z králů na zemi. 29 Svou lásku k němu zachovám navěky, má smlouva s ním se nikdy nezmění. 30 Jeho potomstvo ustavím navždycky, dokud potrvá nebe, jeho trůn obstojí. 31 Jeho synové když však můj Zákon opustí a nebudou se řídit mými pravidly, 32 má ustanovení jestliže poruší a nedodrží mé příkazy – 33 holí potrestám jejich poklesky a jejich provinění ranami. 34 Svou lásku však od něj neodvrátím, svou vlastní věrnost nezradím, 35 svou smlouvu nikdy neporuším, co vyšlo z mých úst, to nezměním! 36 Jednou jsem ve své svatosti přísahal – copak bych zklamal Davida? 37 Jeho potomstvo navěky potrvá, jeho trůn přede mnou bude jak slunce stát, 38 bude jak měsíc upevněn navěky – ten věrný svědek v oblacích!“ séla IV. 39 Teď jsi jej ale zavrhl, zapudil, na svého pomazaného ses rozzuřil. 40 Smlouvu se svým služebníkem zrušil jsi, jeho korunu jsi na zem zahodil. 41 Všechny jeho hradby jsi prolomil, jeho opevnění jsi rozbořil. 42 Všichni kolemjdoucí jej drancují, svým sousedům je vydán k tupení! 43 Zvedl jsi pravici jeho nepřátel, rozveselil jsi všechny jeho soupeře. 44 Ostří jeho meče jsi otupil, nechtěls ho v boji podepřít. 45 Jeho nádheře jsi konec učinil, jeho trůn jsi k zemi povalil. 46 Dny jeho mládí jsi ukrátil, zahalil jsi ho pláštěm ostudy! séla 47 Jak dlouho se, Hospodine, budeš ukrývat? Napořád? Musí tvá zuřivost jak oheň plát? 48 Jak krátký je můj život – vzpomeň si! K jaké marnosti lidstvo stvořil jsi? 49 Kdo může žít, smrt nikdy nespatřit? Kdo zachrání svůj život z moci podsvětí? séla 50 Kam se tvá první láska, Pane, poděla? Na svoji věrnost jsi Davidovi přísahal! 51 Pamatuj, Pane, jak je tvůj služebník pohrdán! Urážky všech těch národů mi padly do klína! 52 Jak jen se, Hospodine, tví nepřátelé rouhali! Tvému pomazanému se rouhali a jeho šlépějím! 53 Hospodin ať je požehnán navěky! Amen! Amen!

Bible Kralická

1 Vyučující, složený od Etana Ezrachitského. 2 O milosrdenstvích Hospodinových na věky zpívati budu, od národu do pronárodu zvěstovati budu pravdu tvou ústy svými. 3 Nebo jsem řekl: Na věky milosrdenství vzdělávati se bude, na nebi utvrdíš pravdu svou, o nížs řekl: 4 Učinil jsem smlouvu s vyvoleným svým, přisáhl jsem Davidovi služebníku svému, 5 Že až na věky utvrdím símě tvé, a vzdělám od národu do národu trůn tvůj. Sélah. 6 Protož oslavují nebesa div tvůj, Hospodine, i pravdu tvou v shromáždění svatých. 7 Nebo kdo na nebi přirovnán býti může Hospodinu? Kdo jest podobný Hospodinu mezi syny silných? 8 Bůh i v shromáždění svatých strašlivý jest náramně, a hrozný nade všecky vůkol něho. 9 Hospodine Bože zástupů, kdo jest jako ty, silný Hospodin? Nebo pravda tvá tobě přístojí všudy vůkol. 10 Ty panuješ nad dutím moře; když se zdvihají vlny jeho, ty je skrocuješ. 11 Ty jsi jako raněného potřel Egypt, a silným ramenem svým rozptýlil jsi nepřátely své. 12 Tváť jsou nebesa, tvá také i země, okršlek i plnost jeho ty jsi založil. 13 Půlnoční i polední strana, kteréž jsi ty stvořil, i Tábor a Hermon o tvém jménu zpívají. 14 Tvé rámě jest přemocné, silná ruka tvá, a vyvýšená pravice tvá. 15 Spravedlnost a soud jsou základem trůnu tvého, milosrdenství a pravda předcházejí tvář tvou. 16 Blahoslavený lid, kterýž zná zvuk tvůj; tiť, Hospodine, v světle oblíčeje tvého choditi budou. 17 Ve jménu tvém plésati budou každého dne, a v spravedlnosti tvé vyvýší se. 18 Nebo sláva síly jejich ty jsi, a z milosti tvé k zvýšení přijde roh náš. 19 Nebo štít náš jest Hospodinův, a svatého Izraelského král náš. 20 Tehdy mluvě u vidění k svatému svému, řekl jsi: Složil jsem pomoc v reku udatném, zvýšil jsem vybraného z lidu. 21 Nalezl jsem Davida služebníka svého, olejem svým svatým pomazal jsem ho. 22 A protož budeť s ním stále ruka má, ano i ramenem svým posilovati ho budu. 23 Nebudeť ho moci nuziti nepřítel, ani člověk nešlechetný trápiti. 24 Nebo potru před tváří jeho protivníky jeho, a ty, kteříž ho nenávidí, porazím. 25 Nadto pravda má a milosrdenství mé s ním bude, a ve jménu mém vyvýšen bude roh jeho. 26 A vložím na moře ruku jeho, a na řeky pravici jeho. 27 On volaje ke mně, dí: Ty jsi otec můj, Bůh silný můj a skála spasení mého. 28 Já také za prvorozeného vystavím jej, a za vyššího králů zemských. 29 Na věky zachovám jemu milosrdenství své, a smlouva s ním stálá bude. 30 Učiním i to, aby na věky trvalo símě jeho, a trůn jeho jako dnové nebes. 31 Jestliže by pak synové jeho opustili zákon můj, a v soudech mých nechodili, 32 Jestliže by ustanovení mých poškvrnili, a přikázaní mých neostříhali: 33 Tedy navštívím metlou přestoupení jejich, a trestáním nepravost jejich, 34 Ale milosrdenství svého neodejmu od něho, aniž klamati budu proti pravdě své. 35 Nepoškvrnímť smlouvy své, a toho, což vyšlo z úst mých, nezměním. 36 Jednou jsem přisáhl skrze svatost svou, nesklamámť Davidovi, 37 Že símě jeho na věky bude, a trůn jeho jako slunce přede mnou, 38 Jako měsíc utvrzeno bude na věky, a jako svědkové na obloze hodnověrní. 39 Ale ty jsi jej zavrhl a potupil, rozhněvals se na pomazaného svého. 40 Zavrhl jsi smlouvu s služebníkem svým, povrhls korunu jeho na zem. 41 Roztrhal jsi všecky ohrady jeho, a bašty jeho jsi rozválel. 42 Derou jej všickni, kteříž tudy jdou; jest ku posměchu i sousedům svým. 43 Vyvýšil jsi pravici protivníků jeho, obveselils všecky nepřátely jeho. 44 Ztupils i ostří meče jeho, aniž jsi dal jemu, aby ostáti mohl v boji. 45 Učinils přítrž okrase jeho, a trůn jeho svrhl jsi na zem. 46 Ukrátil jsi dnů mladosti jeho, a hanbous jej přiodíl. Sélah. 47 Až dokud, Hospodine? Na věky-liž se skrývati budeš? Tak-liž hořeti bude jako oheň prchlivost tvá? 48 Rozpomeniž se na mne, jak kratičký jest věk můj. Zdaliž jsi pak nadarmo stvořil všecky syny lidské? 49 Kdo z lidí může tak živ býti, aby neokusil smrti? Kdo vytrhne život svůj z hrobu? Sélah. 50 Kdež jsou milosrdenství tvá první, ó Pane? Přísahuť jsi učinil Davidovi, v pravdě své. 51 Pamatuj, Pane, na útržky činěné služebníkům tvým, a jak jsem já nosil v lůně svém potupu ode všech nejmocnějších národů, 52 Jak jsou utrhali nepřátelé tvoji, Hospodine, jak jsou utrhali šlepějím pomazaného tvého. [ (Psalms 89:53) Budiž pochválen Hospodin na věky, Amen i Amen. ]