Žalm 86 | Český ekumenický překlad

Český ekumenický překlad

HOSPODINE, NAKLOŇ UCHO, ODPOVĚZ MI

1 Modlitba Davidova. Hospodine, nakloň ucho, odpověz mi, jsem tak ponížený, zubožený. 2 Ochraňuj mě, jsem tvůj věrný, spas, můj Bože, svého služebníka, který v tebe doufá. 3 Smiluj se nade mnou, Panovníku, po celé dny k tobě volám. 4 Vlej do duše svého služebníka radost, k tobě, Panovníku, pozvedám svou duši, 5 neboť ty jsi, Panovníku, dobrý a nabízíš odpuštění; ke všem, kdo tě volají, jsi nejvýš milosrdný. 6 Dopřej, Hospodine, mé modlitbě sluchu, věnuj pozornost mým prosbám. 7 V den svého soužení volám k tobě a ty mi odpovíš. 8 Panovníku, není ti rovného mezi bohy a tvým činům se nic nevyrovná. 9 Všechny pronárody, tvoje dílo, se ti přijdou klanět, Panovníku, budou oslavovat tvoje jméno, 10 protože jsi veliký a konáš divy; jedině ty jsi Bůh. 11 Hospodine, ukaž mi svou cestu, budu žít podle tvé pravdy, soustřeď mou mysl na bázeň tvého jména. 12 Celým srdcem, Panovníku, Bože můj, ti budu vzdávat chválu, tvoje jméno věčně oslavovat, 13 vždyť tvé velké milosrdenství je se mnou; z nejhlubšího podsvětí jsi vytrhl mou duši. 14 Bože, povstávají proti mně opovážlivci, o život mi ukládá smečka ukrutníků, na tebe se neohlíží. 15 Ty však, Panovníku, jsi Bůh slitovný a milostivý, shovívavý, nejvýš milosrdný, věrný. 16 Shlédni na mne, smiluj se nade mnou, dej svou sílu svému služebníku, vítězství synu své služebnice! 17 Ukaž na mně dobré znamení, ať to vidí, kdo mě mají v nenávisti, ať jsou zahanbeni, že jsi, Hospodine, moje pomoc, moje potěšení!

Slovo na cestu

Kapitola není v tomto překladu dostupná.

Bible, překlad 21. století

1 Modlitba Davidova. Slyš mě, Hospodine, a odpověz, vždyť jsem tak nuzný a ubohý! 2 Naživu mě prosím zachovej, vždyť jsem ti oddaný! Svému služebníku spásu dej – Bože můj, jsi mou nadějí! 3 Smiluj se nade mnou, Hospodine, vždyť k tobě volám celý den! 4 Svého služebníka naplň radostí, vždyť k tobě, Pane, svou duši povznáším. 5 Ty přece, Pane, jsi dobrý a soucitný, velice miluješ ty, kdo tě vzývají! 6 Moji modlitbu, Hospodine, slyš, mých proseb všímej si. 7 Vzývám tě v den svého soužení, neboť mi odpovíš. 8 Žádný bůh není, Pane, jako ty, tvým skutkům není podobných! 9 Všechny národy, kterés učinil, přijdou se tobě poklonit, tvé jméno, Pane, oslaví! 10 Vždyť ty jsi veliký, činíš zázraky, jediný Bůh jsi ty! 11 Svou cestu, Hospodine, ukaž mi, abych se držel tvé věrnosti. Mé srdce ať se soustředí, abych tvé jméno ctil! 12 Chválím tě, Pane Bože, celým srdcem svým, tvé jméno chci slavit navěky! 13 Vždyť ty mě miluješ láskou největší, zachránil jsi mě z hloubky záhrobí! 14 Nadutci povstali, Bože, proti mně, tlupa násilníků pase po mém životě – ti, kdo tě nestavějí před sebe! 15 Ty ale, Pane, jsi Bůh milostivý a soucitný, nesmírně trpělivý, velmi věrný a laskavý.^[1] 16 Pohlédni na mě, smiluj se prosím, svého služebníka posilni, synu své služebnice daruj spasení! 17 Dej mi znamení své dobroty, aby se moji nepřátelé stydět museli, až uvidí, že jsi byl mou pomocí a že ty, Hospodine, jsi mě potěšil!

Bible Kralická

1 Modlitba Davidova. Nakloň, Hospodine, ucha svého, a vyslyš mne, neboť jsem chudý a nuzný. 2 Ostříhejž duše mé, neboť jsem ten, jehož miluješ; zachovej služebníka svého, ty Bože můj, v tobě naději majícího. 3 Smiluj se nade mnou, Hospodine, k toběť zajisté každého dne volám. 4 Potěš duše služebníka svého, neboť k tobě, ó Pane, duše své pozdvihuji. 5 Nebo ty jsi, Pane, dobrotivý a lítostivý, a hojný v milosrdenství ke všechněm, kteříž tě vzývají. 6 Slyš, Hospodine, modlitbu mou, a pozoruj hlasu žádostí mých. 7 V den ssoužení svého vzývám tě, nebo mne vyslýcháš. 8 Neníť žádného tobě podobného mezi bohy, ó Pane, a není takových skutků, jako jsou tvoji. 9 Všickni národové, kteréž jsi učinil, přicházejíce, skláněti se budou před tebou, Pane, a ctíti jméno tvé. 10 Nebo jsi ty veliký, a činíš divné věci, ty jsi Bůh sám. 11 Vyuč mne, Hospodine, cestě své, abych chodil v pravdě tvé; ustav srdce mé v bázni jména svého. 12 I budu tě oslavovati, Pane Bože můj, z celého srdce svého a ctíti jméno tvé na věky, 13 Poněvadž milosrdenství tvé veliké jest nade mnou, a vytrhls duši mou z jámy nejhlubší. 14 Ó Bože, povstaliť jsou pyšní proti mně, a rota násilníků hledají bezživotí mého, ti, kteříž tě sobě nepředstavují. 15 Ale ty Pane, Bože silný, lítostivý a milostivý, shovívající a hojný v milosrdenství, i pravdomluvný, 16 Vzhlédniž na mne, a smiluj se nade mnou, obdař silou svou služebníka svého, a zachovávej syna děvky své. 17 Prokaž ke mně znamení dobrotivosti, tak aby vidouce to ti, kteříž mne nenávidí, zahanbeni byli, že jsi ty mi, Hospodine, spomohl, a mne potěšil.