Žalm 64 | Český ekumenický překlad

Český ekumenický překlad

VYSLYŠ, BOŽE, MOJE LKÁNÍ

1 Pro předního zpěváka. Žalm Davidův. 2 Vyslyš, Bože, moje lkání, chraň mě, ať mohu žít beze strachu z nepřítele, 3 skryj mě, když se zlovolníci tajně radí, když se bouří, kdo páchají ničemnosti, 4 kdo si nabrousili jazyky jak meče, namířili šípy jedovatých řečí, 5 aby zákeřně stříleli na bezúhonného! Znenadání na něj vystřelí bez jakékoli bázně. 6 Utvrzují se v zlém rozhodnutí, počítají, jak by nastražili léčky, říkají si: „Kdo nás může spatřit? 7 Ať si kdo chce slídí po podlostech, nastrojili jsme to dokonale, ať si slídil slídí, hluboké je nitro člověka i jeho srdce.“ 8 Bůh však znenadání na ně vystřelí šíp; budou samá rána. 9 Jejich jazyk je sklátí, každý, kdo je spatří, se jim vyhne. 10 Všichni lidé se budou bát, budou rozhlašovat Boží skutek a pochopí jeho dílo. 11 Spravedlivý se bude radovat z Hospodina a utíkat se k němu; on bude chloubou všech, kdo mají přímé srdce.

Slovo na cestu

od Biblica

Kapitola není v tomto překladu dostupná.

Bible, překlad 21. století

od Biblion

1 Pro předního zpěváka. Žalm Davidův. 2 Slyš, Bože, hlas mého naříkání, před hrozbou nepřátel mě ochraňuj. 3 Před úklady zlých mě prosím ukryj, před vzpourou tlupy zločinců! 4 Jazyky si jak meče naostřili, jak šípy míří slovy krutými. 5 Nevinného chtějí trefit ze zálohy, bez obav na něj náhle vystřelí! 6 Ve svých zlých plánech se utvrzují, jednají o tom, jak pasti nastražit. „Kdo by to viděl?“ říkají si, 7 „Kdo by vypátral naše zločiny?“ Vypátrá je Ten, jenž do nitra hledí, jenž pátrá v hlubinách srdce člověka! 8 Bůh po nich tehdy svým šípem střelí, upadnou náhle, plní ran! 9 Jazyky svými sami se srazí, každý, kdo spatří je, se otřese. 10 Bázeň pak zachvátí všechny lidi, o Božích skutcích budou vyprávět, nad jeho dílem přemýšlet! 11 Spravedlivý se bude v Hospodinu těšit, že svěřil se jeho ochraně. Jásat pak budou spolu všichni, kdo mají srdce upřímné!

Bible Kralická

1 Přednímu z kantorů, žalm Davidův. 2 Slyš, ó Bože, hlas můj, když naříkám, před hrůzou nepřítele ostříhej života mého. 3 Skrej mne před úklady zlostníků, před zbouřením těch, kteříž páší nepravost, 4 Kteříž naostřili jako meč jazyk svůj, naměřili střelu svou, řeč přehořkou. 5 Aby stříleli z skrýší na upřímého; nenadále naň vystřelují, aniž se koho bojí. 6 Zatvrzují se ve zlém, smlouvají se, jak by poléci mohli osídla, a říkají: Kdo je spatří? 7 Vyhledávají snažně nešlechetnosti, hyneme od ran přelstivých; takť vnitřnost a srdce člověka hluboké jest. 8 Ale jakž Bůh vystřelí na ně prudkou střelu, poraženi budou. 9 A ku pádu je přivede vlastní jazyk jejich; vzdálí se jich každý, kdož by je viděl. 10 I budou se báti všickni lidé, a ohlašovati skutek Boží, a k srozumívání dílu jeho příčinu dadí. [ (Psalms 64:11) Spravedlivý pak veseliti se bude v Hospodinu, a v něm doufati, anobrž chlubiti se budou všickni, kteříž jsou upřímého srdce. ]