Žalm 58 | Český ekumenický překlad

Český ekumenický překlad

OPRAVDU SVOU NĚMOTOU HLÁSÁTE SPRAVEDLNOST?

1 Pro předního zpěváka, jako: „Nevyhlazuj!“ Davidův, pamětní zápis. 2 Opravdu svou němotou hlásáte spravedlnost? Lidé, soudíte dle práva? 3 V zemi jednáte, jak podlé srdce velí, razíte si cestu násilím svých rukou. 4 Svévolníci, ti se odrodili hned v matčině lůně, z mateřského života se lháři dali bludnou cestou. 5 Mají jedu jako hadi, jsou jak hluchá zmije, když si zacpe uši, 6 aby neslyšela kouzelnický šepot zaklínače zkušeného v zaklínání. 7 Bože, vylámej jim zuby v ústech, vyraz tesáky těch lvíčat, Hospodine! 8 Ať se rozplynou jak tratící se vody, ať se tomu, kdo napne luk, ztupí šípy. 9 Ať se ztratí jako slizký plž, jako potracený plod, který neuzřel slunce. 10 Dříve než co pochopí, už trním pod hrnci vám budou, smete je vichr, ať svěží či zprahlé. 11 Radovat se bude spravedlivý, až uzří tu pomstu, omyje si nohy v krvi svévolníka. 12 A lidé si řeknou: „Spravedlivý ovoce se dočkal. Ano, Bůh to je, kdo na zemi soud koná.“

Slovo na cestu

od Biblica

Kapitola není v tomto překladu dostupná.

Bible, překlad 21. století

od Biblion

1 Pro předního zpěváka, na nápěv písně „Nevyhlazuj!“ Zlatý zpěv Davidův. 2 Opravdu, mocní, právem rozhodujete, soudíte lidi podle rovnosti? 3 Vždyť máte hanebností plné srdce, po celé zemi šíříte násilí! 4 Už odmalička se bídáci odcizili, od narození bloudí, kdo mluví lež. 5 Jako zlí hadi jsou jedu plní, jak hluchá zmije mají uši zacpané, 6 slova zaklínačů aby neslyšeli, hlas kouzelníků aby k nim nedoleh. 7 V ústech jim, Hospodine, rozbij zuby, tesáky těch lvů, Bože, vylámej! 8 Ať se rozplynou, ať zmizí jako vody, šípy, jež vystřelili, ať ztratí se! 9 Ať jsou jak slimák, co ve slizu se plazí, jak potracený plod, jenž slunce neviděl! 10 Než z jejich trní vzroste husté křoví, zaživa je smete prudká vichřice. 11 Poctivý pak se šťastně dočká pomsty, v krvi bídáka si nohy umyje. 12 A lidé řeknou: „Tak tedy poctiví dojdou odměny, tak tedy Bůh vskutku soudí zem!“

Bible Kralická

1 Přednímu z kantorů, jako: Nevyhlazuj, Davidův žalm zlatý. 2 Právě-liž vy, ó shromáždění, spravedlnost vypovídáte? Upřímě-liž soudy činíte, vy synové lidští? 3 Anobrž raději nepravosti v srdci ukládáte, a násilí rukou svých v zemi této odvažujete. 4 Uchýlili se bezbožníci hned od narození, pobloudili hned od života matky, mluvíce lež. 5 Jed v sobě mají jako jedovatý had, jako lítý had hluchý, kterýž zacpává ucho své, 6 Aby neslyšel hlasu zaklinačů, a čarodějníka v čářích vycvičeného. 7 Ó Bože, potři jim zuby v ústech jejich, střenovní zuby lvíčat těch polámej, Hospodine. 8 Nechť se rozplynou jako voda, a zmizejí; ať jsou jako ten, kterýž napíná luk, jehož však střely se lámí, 9 Jako hlemejžď, kterýž tratí se a mizí, jako nedochůdče ženy, ješto nespatřilo slunce. 10 Prvé než lidé pocítí trní jejich a bodláku, hned za živa zapálením jako vichřicí zachváceni budou. 11 I bude se veseliti spravedlivý, když uzří pomstu, nohy své umyje ve krvi bezbožníka. [ (Psalms 58:12) Ano dí každý: V pravdě, žeť má užitek spravedlivý, jistě, žeť jest Bůh soudce na zemi. ]