1 Listina rodu Ježíše Krista, syna Davidova, syna Abrahamova. 2 Abraham měl syna Izáka, Izák Jákoba, Jákob Judu a jeho bratry,3 Juda Farese a Záru z Támary, Fares měl syna Chesróma, Chesróm Arama.4 Aram měl syna Amínadaba, Amínadab Naasona, Naason Salmóna,5 Salmón měl syna Bóaza z Rachaby, Bóaz Obéda z Rút, Obéd Isaje6 a Isaj Davida krále. David měl syna Šalomouna z ženy Uriášovy,7 Šalomoun Roboám, Roboám Abiu, Abia Asafa,8 Asaf Jóšafata, Jóšafat Jórama, Jóram Uziáše.9 Uziáš měl syna Jótama, Jótam Achaza, Achaz Ezechiáše,10 Ezechiáš Manase, Manase měl syna Amose, Amos Joziáše,11 Joziáš Jechoniáše a jeho bratry za babylónského zajetí.12 Po babylónském zajetí Jechoniáš měl syna Salatiela, Salatiel Zorobabela,13 Zorobabel Abiuda, Abiud Eliakima, Eliakim Azóra,14 Azór Sádoka, Sádok Achima. Achim měl syna Eliuda,15 Eliud Eleazara, Eleazar Mattana, Mattan Jákoba,16 Jákob pak měl syna Josefa, muže Marie, z níž se narodil Ježíš, řečený Kristus. 17 Všech pokolení od Abrahama do Davida bylo tedy čtrnáct, od Davida po babylónské zajetí čtrnáct a od babylónského zajetí až po Krista čtrnáct.
— Narození Ježíše Krista
18 Narození Ježíše Krista se událo takto: Jeho matka Maria byla zasnoubena Josefovi, ale dříve než se sešli, shledalo se, že počala z Ducha svatého.19 Její muž Josef byl spravedlivý a nechtěl ji vystavit hanbě; proto se rozhodl propustit ji potají.20 Ale když pojal ten úmysl, hle, anděl Páně se mu zjevil ve snu a řekl: „Josefe, synu Davidův, neboj se přijmout Marii, svou manželku; neboť co v ní bylo počato, je z Ducha svatého.21 Porodí syna a dáš mu jméno Ježíš; neboť on vysvobodí svůj lid z jeho hříchů.“22 To všechno se stalo, aby se splnilo, co řekl Hospodin ústy proroka:23 ‚Hle, panna počne a porodí syna a dají mu jméno Immanuel,‘ to jest přeloženo ‚Bůh s námi‘.24 Když se Josef probudil ze spánku, učinil, jak mu přikázal anděl Hospodinův, a přijal svou manželku k sobě.25 Ale nežili spolu, dokud neporodila syna; a dal mu jméno Ježíš.
1Geschlechtsregister[1] Jesu Christi, des Sohnes Davids, des Sohnes Abrahams. (Gn 5,1; Gn 17,16; Gn 17,19; Gn 22,16; 2S 7,12; Iz 11,1; Iz 11,10; Jr 23,5; Mt 22,41; L 1,32; J 7,42; Sk 2,30; Ř 1,3; 2Tm 2,8; Zj 22,16)2Abraham zeugte den Isaak; Isaak zeugte den Jakob; Jakob zeugte den Juda und seine Brüder; (Gn 21,3; Gn 25,19; Gn 25,26; Gn 29,35)3Juda zeugte den Perez und den Serach mit der Tamar; Perez zeugte den Hezron; Hezron zeugte den Aram; (Gn 38,1)4Aram zeugte den Amminadab; Amminadab zeugte den Nachschon; Nachschon zeugte den Salmon;5Salmon zeugte den Boas mit der Rahab; Boas zeugte den Obed mit der Ruth; Obed zeugte den Isai; (Jz 2,1; Jz 6,25; Rt 4,13; Iz 11,1; Iz 11,10; Jr 23,5)6Isai zeugte den König David. Der König David zeugte den Salomo mit der Frau des Uria; (2S 11,3; 2S 12,24)7Salomo zeugte den Rehabeam; Rehabeam zeugte den Abija; Abija zeugte den Asa;8Asa zeugte den Josaphat; Josaphat zeugte den Joram; Joram zeugte den Usija;9Usija zeugte den Jotam; Jotam zeugte den Ahas; Ahas zeugte den Hiskia;10Hiskia zeugte den Manasse; Manasse zeugte den Amon; Amon zeugte den Josia; (2Kr 16,20; 2Kr 18,1; 2Pa 29,1)11Josia zeugte den Jechonja und dessen Brüder zur Zeit der Wegführung nach Babylon.12Nach der Wegführung nach Babylon zeugte Jechonja den Schealtiel; Schealtiel zeugte den Serubbabel;13Serubbabel zeugte den Abihud; Abihud zeugte den Eljakim; Eljakim zeugte den Asor;14Asor zeugte den Zadok; Zadok zeugte den Achim; Achim zeugte den Eliud;15Eliud zeugte den Eleasar; Eleasar zeugte den Mattan; Mattan zeugte den Jakob;16Jakob zeugte den Joseph, den Mann der Maria, von welcher Jesus geboren ist, der Christus[2] genannt wird. (Ž 2,2; Da 9,25; Mt 11,2; Mt 16,16; Mt 26,63; L 3,23; J 1,41; 1J 4,2)17So sind es nun von Abraham bis zu David insgesamt vierzehn Generationen und von David bis zur Wegführung nach Babylon vierzehn Generationen und von der Wegführung nach Babylon bis zu Christus vierzehn Generationen.
Die Geburt Jesu Christi
18Die Geburt Jesu Christi aber geschah auf diese Weise: Als nämlich seine Mutter Maria mit Joseph verlobt war, noch ehe sie zusammengekommen waren, erwies es sich, dass sie vom Heiligen Geist schwanger geworden war. (L 1,27; L 1,33; Ř 1,4)19Aber Joseph, ihr Mann, der gerecht war und sie doch nicht der öffentlichen Schande preisgeben wollte, gedachte sie heimlich zu entlassen. (Dt 22,23; Dt 24,1)20Während er aber dies im Sinn hatte, siehe, da erschien ihm ein Engel des Herrn im Traum, der sprach: Joseph, Sohn Davids, scheue dich nicht, Maria, deine Frau, zu dir zu nehmen; denn was in ihr gezeugt ist, das ist vom Heiligen Geist. (Mt 2,13; Mt 2,19)21Sie wird aber einen Sohn gebären, und du sollst ihm den Namen Jesus[3] geben, denn er wird sein Volk erretten von ihren Sünden. (Mt 1,1; Mt 1,16; Mt 1,25; L 1,31; L 2,21; L 19,10; J 4,42; Sk 4,12; Žd 5,9)22Dies alles aber ist geschehen, damit erfüllt würde, was der Herr durch den Propheten geredet hat, der spricht:23»Siehe, die Jungfrau wird schwanger werden und einen Sohn gebären; und man wird ihm den Namen Immanuel geben«[4], das heißt übersetzt: »Gott mit uns«. (Iz 7,14; Iz 8,10; Sf 3,17; Mt 28,20)24Als nun Joseph vom Schlaf erwachte, handelte er so, wie es ihm der Engel des Herrn befohlen hatte, und nahm seine Frau zu sich;25und er erkannte sie nicht, bis sie ihren erstgeborenen Sohn geboren hatte; und er gab ihm den Namen Jesus. (Ex 13,2; L 2,7; Ř 8,29)