1 Třetího dne byla svatba v Káně Galilejské. Byla tam Ježíšova matka;2 na svatbu byl pozván také Ježíš a jeho učedníci.3 Když se nedostávalo vína, řekla Ježíšovi jeho matka: „Už nemají víno.“4 Ježíš jí řekl: „Co to ode mne žádáš! Ještě nepřišla má hodina.“5 Matka řekla služebníkům: „Udělejte, cokoli vám nařídí.“6 Bylo tam šest kamenných nádob, určených k židovskému očišťování, každá na dvě až tři vědra.7 Ježíš řekl služebníkům: „Naplňte ty nádoby vodou!“ I naplnili je až po okraj.8 Pak jim přikázal: „Teď z nich naberte a doneste správci hostiny!“ Učinili tak.9 Jakmile správce hostiny ochutnal vodu proměněnou ve víno – nevěděl, odkud je, ale služebníci, kteří vodu nabírali, to věděli – zavolal si ženicha10 a řekl mu: „Každý člověk podává nejprve dobré víno, a teprve když už se hosté napijí, víno horší. Ty jsi však uchoval dobré víno až pro tuto chvíli.“11 Tak učinil Ježíš v Káně Galilejské počátek svých znamení a zjevil svou slávu. A jeho učedníci v něho uvěřili. 12 Potom odešel Ježíš, jeho matka, bratři i učedníci do Kafarnaum a zůstali tam několik dní.
— Očištění chrámu
13 Byly blízko židovské Velikonoce a Ježíš se vydal na cestu do Jeruzaléma.14 V chrámu našel prodavače dobytka, ovcí a holubů i penězoměnce, jak sedí za stoly.15 Udělal si z provazů bič a všecky z chrámu vyhnal, i s ovcemi a dobytkem, směnárníkům rozházel mince, stoly zpřevracel16 a prodavačům holubů poručil: „Pryč s tím odtud! Nedělejte z domu mého Otce tržiště!“17 Jeho učedníci si vzpomněli, že je psáno: ‚Horlivost pro tvůj dům mne stráví.‘ 18 Židé mu řekli: „Jakým znamením nám prokážeš, že to smíš činit?“19 Ježíš jim odpověděl: „Zbořte tento chrám, a ve třech dnech jej postavím.“20 Tu řekli Židé: „Čtyřicet šest let byl tento chrám budován, a ty jej chceš postavit ve třech dnech?“21 On však mluvil o chrámu svého těla.22 Když byl pak vzkříšen z mrtvých, rozpomenuli se jeho učedníci, že to říkal, a uvěřili Písmu i slovu, které Ježíš pověděl. 23 Když byl v Jeruzalémě o velikonočních svátcích, mnozí uvěřili v jeho jméno, protože viděli znamení, která činil.24 Ježíš jim však nesvěřoval, kdo je, poněvadž všechny lidi znal;25 nepotřeboval, aby mu někdo o někom říkal svůj soud. Sám dobře věděl, co je v člověku.
1Und am dritten Tag war eine Hochzeit in Kana in Galiläa, und die Mutter Jesu war dort. (J 4,46; J 21,2)2Aber auch Jesus wurde samt seinen Jüngern zur Hochzeit eingeladen. (Žd 13,1; 1P 4,9)3Und als es an Wein mangelte, spricht die Mutter Jesu zu ihm: Sie haben keinen Wein! (Iz 24,11)4Jesus spricht zu ihr: Frau, was habe ich mit dir zu tun? Meine Stunde ist noch nicht gekommen! (1Kr 17,18; 2Kr 3,13; L 2,49; J 7,6; J 7,8; J 19,26; J 20,13)5Seine Mutter spricht zu den Dienern: Was er euch sagt, das tut! (L 5,5)6Es waren aber dort sechs steinerne Wasserkrüge, nach der Reinigungssitte der Juden, von denen jeder zwei oder drei Eimer[1] fasste. (Mk 7,3)7Jesus spricht zu ihnen: Füllt die Krüge mit Wasser! Und sie füllten sie bis obenhin.8Und er spricht zu ihnen: Schöpft nun und bringt es dem Speisemeister! Und sie brachten es hin. (Př 3,5; Ř 4,17)9Als aber der Speisemeister das Wasser, das zu Wein geworden war, gekostet hatte (und er wusste nicht, woher es war; die Diener aber, die das Wasser geschöpft hatten, wussten es), da rief der Speisemeister den Bräutigam (Ž 33,9)10und sprach zu ihm: Jedermann setzt zuerst den guten Wein vor, und dann, wenn sie trunken geworden sind, den geringeren; du aber hast den guten Wein bis jetzt behalten!11Diesen Anfang der Zeichen machte Jesus in Kana in Galiläa und ließ seine Herrlichkeit offenbar werden, und seine Jünger glaubten an ihn. (Ex 14,31; J 1,14; J 1,51; J 4,41)12Danach zog er hinab nach Kapernaum, er und seine Mutter und seine Brüder und seine Jünger, und sie blieben wenige Tage dort. (Mt 4,13)
Die erste Tempelreinigung
13Und das Passah der Juden war nahe, und Jesus zog hinauf nach Jerusalem. (Ex 12,1; Dt 16,1; L 2,41; J 6,4; J 11,55)14Und er fand im Tempel die Verkäufer von Rindern und Schafen und Tauben und die Wechsler, die dasaßen. (Dt 14,24)15Und er machte eine Geißel aus Stricken und trieb sie alle zum Tempel hinaus, samt den Schafen und Rindern, und den Wechslern verschüttete er das Geld und stieß die Tische um; (Mal 3,1)16und zu den Taubenverkäufern sprach er: Schafft das weg von hier! Macht nicht das Haus meines Vaters zu einem Kaufhaus! (Jr 7,11; L 2,49)17Seine Jünger dachten aber daran, dass geschrieben steht: »Der Eifer um dein Haus hat mich verzehrt«.[2] (Ž 69,10; Ž 119,139)18Da antworteten die Juden und sprachen zu ihm: Was für ein Zeichen zeigst du uns, dass du dies tun darfst?[3] (Mt 16,1; J 6,30; 1K 1,22)19Jesus antwortete und sprach zu ihnen: Brecht diesen Tempel ab, und in drei Tagen will ich ihn aufrichten! (Mk 14,58)20Da sprachen die Juden: In 46 Jahren ist dieser Tempel erbaut worden, und du willst ihn in drei Tagen aufrichten?21Er aber redete von dem Tempel seines Leibes. (J 2,19; 1K 6,19)22Als er nun aus den Toten auferstanden war, dachten seine Jünger daran, dass er ihnen dies gesagt hatte, und sie glaubten der Schrift und dem Wort, das Jesus gesprochen hatte. (L 24,8)23Als er aber am Passahfest in Jerusalem war, glaubten viele an seinen Namen, weil sie seine Zeichen sahen, die er tat. (J 2,11; J 3,2; J 7,31)24Jesus selbst aber vertraute sich ihnen nicht an, weil er alle kannte, (J 6,15; J 6,64)25und weil er es nicht nötig hatte, dass jemand von dem Menschen Zeugnis gab; denn er wusste selbst, was im Menschen war. (1Pa 29,17; Mt 9,4; Sk 1,24)