— Hospodin přemůže livjátana - Livjátan, obraz protibožského nepřátelství, bude přemožen.
1 V onen den Hospodin ztrestá svým tvrdým, velkým a pevným mečem livjátana, hada útočného, livjátana, hada svinutého; zabije draka v moři.
— Hospodin a jeho vinice - Hospodinova vinice začala přinášet úrodu. Vina jeho lidu je usmířena.
2 V onen den zpívejte o vinici, jež dává ohnivé víno. 3 „Já, Hospodin, ji střežím, každou chvíli ji zavlažuji. Aby ji nic nepostihlo, nocí dnem ji budu střežit. 4 Rozhořčen už na ni nejsem. Kdyby mi dávala bodláčí a křoví, zvedl bych proti ní boj a rázem bych ji spálil. 5 Ať se chopí mé záštity a uzavře se mnou pokoj, ať se mnou uzavře pokoj. 6 Přijdou dny, kdy Jákob zapustí kořeny, kdy bude pučet a rozkvete Izrael a naplní tvář světa svými plody.“ 7 Bil ho snad Bůh, jako bil ty, kdo bili jeho? Byl snad zavražděn jako jiní, kdo jím byli zavražděni? 8 Vyhnal jsi ji, vyhostils ji, tak jsi s ní vedl spor. Odklidil ji svým ostrým větrem, když zavál od východu. 9 Právě tím bude usmířena Jákobova nepravost. Až z něho sejme hřích, vydá toto ovoce: se všemi kameny oltáře naloží jako s kusy vápence, které se roztloukají. Nezůstanou stát posvátné kůly ani kadidlové oltáříky. 10 Opevněné město zpustne, bude jak bydliště zavržené a poušť opuštěná; bude se tam pást býček, odpočívat tam a spásat jeho ratolesti. 11 Až jeho snítky uschnou a polámou se, přijdou ženy a spálí je. Ten lid nic nechápe; proto ten, který jej učinil, se nad ním neslituje, jeho Tvůrce se nad ním nesmiluje.
— Slavný návrat - Rozptýlený lid zase bude shromážděn na Hospodinovu horu.
12 I stane se v onen den, že Hospodin vymlátí klasy od Řeky až k potoku Egyptskému; to vy, synové Izraelovi, budete sbíráni jeden po druhém. 13 V onen den zaduje na velikou polnici a přijdou ti, kdo bloudí bez domova v zemi asyrské, i ti, kdo byli vyhnáni do egyptské země, a budou se klanět Hospodinu na svaté hoře v Jeruzalémě.
1An jenem Tag wird der HERR mit seinem harten, großen und starken Schwert den Leviathan heimsuchen, die flüchtige Schlange, ja, den Leviathan, die gewundene Schlange, und er wird das Ungeheuer töten, das im Meer ist. (Dt 32,42; Jb 40,25; Ž 74,13; Ž 74,14; Iz 34,5; Iz 51,9; Jr 51,34; Ez 29,3; Zj 19,15)2An jenem Tag [wird man sagen]: Ein Weinberg von feurigen Weinen! Besingt ihn! (Ž 80,8; Iz 5,1; Mt 21,33)3Ich, der HERR, behüte ihn und bewässere ihn zu jeder Zeit; ich bewache ihn Tag und Nacht, damit sich niemand an ihm vergreift. (Dt 33,29; Ž 121,4; Ž 125,2; Iz 44,3; Jr 17,8)4Zorn habe ich keinen. Wenn ich aber Dornen und Disteln darin fände, so würde ich im Kampf darauf losgehen und sie allesamt verbrennen! (Iz 10,17; Iz 26,20; Jr 29,10; 1Te 5,9)5Es sei denn, dass man Schutz bei mir suchte, dass man Frieden mit mir machte, ja, Frieden machte mit mir. (Ž 85,9; 2K 5,19; Ko 1,20)6In zukünftigen Zeiten wird Jakob Wurzel schlagen, Israel wird blühen und grünen, und sie werden den ganzen Erdkreis mit Früchten füllen. (Iz 37,21; Oz 14,5; Ř 11,12)7Hat Er es auch geschlagen, wie er die schlug, welche ihm Schläge versetzten? Oder wurde es hingemordet, wie seine Mörder ermordet worden sind? (Jr 30,11; Jr 50,33; Oz 11,8)8Mit Maßen, durch Verbannung, hast du es gestraft; Er hat es durch seinen heftigen Sturm fortgetrieben am Tag des Ostwinds. (Iz 57,16; Pl 3,31)9Darum wird Jakobs Schuld dadurch gesühnt. Und das wird die volle Frucht der Hinwegnahme seiner Sünde sein, dass er alle Altarsteine gleich zerschlagenen Kalksteinen macht und keine Aschera-Standbilder und Sonnensäulen mehr aufrichtet. (Iz 4,4; Iz 17,8; Iz 30,22; Iz 40,5; Jr 31,34; Ez 11,18; Ez 24,13; Ř 11,27)10Denn die feste Stadt ist einsam geworden, eine verworfene und verlassene Wohnung, wie die Steppe. Kälber weiden und lagern sich dort und fressen ihre Büsche ab. (Iz 21,10; Iz 24,10; Jr 50,39)11Wenn deren Zweige verdorren, werden sie abgebrochen. Frauen kommen und zünden sie an. Denn es ist ein unverständiges Volk; darum erbarmt sich der nicht über sie, welcher sie gemacht hat, und der sie gebildet hat, wird sie nicht begnadigen. (Gn 6,7; Iz 1,3; Iz 10,17; Iz 44,19; Iz 47,10; Iz 57,16; Jr 51,7; Ez 15,6)12Und es wird geschehen an jenem Tag, dass der HERR ein Dreschen veranstalten wird von den Fluten des [Euphrat -]Stromes an bis zum Bach Ägyptens, und ihr sollt gesammelt werden, ihr Kinder Israels, eins ums andere. (Gn 15,18; Dt 30,3; Iz 7,20; Jr 3,14; Am 9,9)13Und es wird geschehen an jenem Tag, da wird das große Schopharhorn geblasen werden; da werden heimkommen die Verlorenen aus dem Land Assyrien und die Vertriebenen aus dem Land Ägypten; und sie werden den HERRN anbeten auf dem heiligen Berg in Jerusalem. (Ezd 3,1; Iz 18,3; Jr 31,6; Jr 31,12; Oz 11,11; Za 10,10; Mt 24,31; Zj 11,15)