— Nespoléhat na Egypt - Juda se nesmí spoléhat na Egypt. Asyřané poženou egyptské zajatce do vyhnanství.
1 Toho roku, v němž tartán poslaný asyrským králem Sargónem přitáhl k Ašdódu, bojoval proti němu a dobyl jej,2 v onen čas promluvil Hospodin skrze Izajáše, syna Amósova: „Jdi a odpásej si z beder žíněnou suknici a zuj si opánky z nohou.“ On tak učinil a chodil nahý a bosý. 3 I řekl Hospodin: „Jako chodí můj služebník Izajáš nahý a bosý po tři roky na znamení a předzvěst pro Egypt a pro Kúš,4 tak požene asyrský král zajatce egyptské a vysídlence kúšské, mladíky i starce, nahé a bosé, s odhaleným zadkem, Egyptu k hanbě.5 Budou plni děsu a hanby pro Kúš, k němuž vzhlíželi, a pro Egypt, jímž se chlubili.6 Obyvatelé toho pobřeží v onen den řeknou: ‚Hle, tak to dopadlo s tím, k němuž jsme vzhlíželi, k němuž jsme se utíkali o pomoc, aby nás vysvobodil od asyrského krále. Jak bychom mohli vyváznout my?‘“
1In dem Jahr, als der Tartan[1] nach Asdod kam, als ihn Sargon, der König von Assyrien, sandte und er gegen Asdod kämpfte und es einnahm, (1S 5,1; 2Kr 18,17; 2Pa 26,6)2zu jener Zeit hatte der HERR durch Jesaja, den Sohn des Amoz, so gesprochen: Geh, lege das Sacktuch ab von deinen Hüften und zieh die Sandalen aus von deinen Füßen! Und er machte es so, ging entblößt[2] und barfuß. (1S 19,24; 2Kr 19,1; Iz 15,3; Mi 1,8; Mi 1,11; J 21,7; Zj 11,3)3Da sprach der HERR: Gleichwie mein Knecht Jesaja drei Jahre lang entblößt und barfuß einhergegangen ist, als Zeichen und Warnung für Ägypten und Kusch, (Iz 8,18; Jr 13,1; Ez 14,8)4so wird der König von Assyrien die gefangenen Ägypter und die zur Verbannung bestimmten Kuschiter, Knaben und Greise entblößt und barfuß und mit entblößtem Gesäß wegführen, zur Schande Ägyptens. (2S 10,4; Jr 13,22; Jr 13,26)5Da werden dann diejenigen verzagen und zuschanden werden, die sich auf Kusch verließen und sich mit Ägypten brüsteten. (2Kr 18,21; Iz 30,3; Ez 29,6)6Und die Bewohner dieses Küstenlandes werden an jenem Tag sagen: Siehe, so steht es mit unserer Zuflucht, zu der wir geflohen sind um Hilfe und Rettung vor dem König von Assyrien! Wie wollen wir nun entkommen? (Iz 31,1; L 21,36; Žd 2,3)