— Kain a Ábel - Člověk se ve své vzpouře nezastaví ani před prolitím bratrovy krve. Bude se toulat bez domova, odkázán na Boží trpělivost.
1 I poznal člověk svou ženu Evu a ta otěhotněla a porodila Kaina. Tu řekla: „Získala jsem muže, a tím Hospodina.“2 Dále porodila jeho bratra Ábela. Ábel se stal pastýřem ovcí, ale Kain se stal zemědělcem.3 Po jisté době přinesl Kain Hospodinu obětní dar z plodin země.4 Také Ábel přinesl oběť ze svých prvorozených ovcí a z jejich tuku. I shlédl Hospodin na Ábela a na jeho obětní dar,5 na Kaina však a na jeho obětní dar neshlédl. Proto Kain vzplanul velikým hněvem a zesinal v tváři.6 I řekl Hospodin Kainovi: „Proč jsi tak vzplanul? A proč máš tak sinalou tvář?7 Což nepřijmu i tebe, budeš-li konat dobro? Nebudeš-li konat dobro, hřích se uvelebí ve dveřích a bude po tobě dychtit; ty však máš nad ním vládnout.“8 I promluvil Kain ke svému bratru Ábelovi... Když byli na poli, povstal Kain proti svému bratru Ábelovi a zabil jej.9 Hospodin řekl Kainovi: „Kde je tvůj bratr Ábel?“ Odvětil: „Nevím. Cožpak jsem strážcem svého bratra?“10 Hospodin pravil: „Cos to učinil! Slyš, prolitá krev tvého bratra křičí ke mně ze země.11 Nyní budeš proklet a odvržen od země, která rozevřela svá ústa, aby z tvé ruky přijala krev tvého bratra.12 Budeš-li obdělávat půdu, už ti nedá svou sílu. Budeš na zemi psancem a štvancem.“13 Kain Hospodinu odvětil: „Můj zločin je větší, než je možno odčinit.14 Hle, vypudil jsi mě dnes ze země. Budu se muset skrývat před tvou tváří. Stal jsem se na zemi psancem a štvancem. Každý, kdo mě najde, bude mě moci zabít.“15 Ale Hospodin řekl: „Nikoli, kdo by Kaina zabil, bude postižen sedmeronásobnou pomstou.“ A Hospodin poznamenal Kaina znamením, aby jej nikdo, kdo ho najde, nezabil.16 Kain odešel od tváře Hospodinovy a usadil se v zemi Nódu, východně od Edenu.
BOŽÍ TRPĚLIVOST S ČLOVĚKEM - — Kainovci a Šétovci - V odloučenosti od Boha se Kain nezadržitelně řítí do záhuby. Hospodin si místo Ábela vzbuzuje jiné símě v Šétovi.
17 I poznal Kain svou ženu, ta otěhotněla a porodila Enocha. Tu se dal do stavby města a nazval to město Enoch, podle jména svého syna.18 Enochovi se narodil Írad, Írad zplodil Mechújáela, Mechíjáel zplodil Metúšáela, Metúšáel zplodil Lámecha.19 Lámech pojal dvě ženy; jedna se jmenovala Áda a druhá se jmenovala Sila.20 Áda porodila Jábala, který se stal praotcem těch, kdo přebývají ve stanu a u stáda.21 Jeho bratr se jmenoval Júbal; ten se stal praotcem všech hrajících na citeru a flétnu.22 Také Sila porodila, a to Túbal-kaina, mistra všech řemeslníků obrábějících měď a železo. Sestrou Túbal-kainovou byla Naama.23 Tu řekl Lámech svým ženám: „Ádo a Silo, poslyšte můj hlas, ženy Lámechovy, naslouchejte mé řeči: Zabil jsem muže za své zranění, pacholíka za svou jizvu. 24 Bude-li sedmeronásobně pomstěn Kain, tedy Lámech sedmdesátkrát a sedmkrát.“ 25 I poznal opět Adam svou ženu a ta porodila syna a dala mu jméno Šét (to je [Do klína] vložený). Řekla: „Bůh mi vložil do klína jiného potomka místo Ábela, kterého zabil Kain.“26 Šétovi se narodil syn; dal mu jméno Enóš. Tehdy se začalo vzývat jméno Hospodinovo.
1Und Adam erkannte seine Frau Eva; und sie wurde schwanger und gebar den Kain[1]. Und sie sprach: Ich habe einen Mann erworben mit der Hilfe des HERRN! (Gn 4,25; 1S 1,20; Ž 127,3)2Und weiter gebar sie seinen Bruder Abel[2]. Und Abel wurde ein Schafhirte, Kain aber ein Ackerbauer. (Gn 3,23; Gn 9,20; Gn 46,31; Ex 3,1)3Und es geschah nach geraumer Zeit, dass Kain dem HERRN ein Opfer darbrachte von den Früchten des Erdbodens. (1S 15,22; Př 15,8)4Und auch Abel brachte [ein Opfer] dar von den Erstlingen seiner Schafe und von ihrem Fett. Und der HERR sah Abel und sein Opfer an; (Lv 3,16; Nu 18,17; Př 3,9; Žd 11,4)5aber Kain und sein Opfer sah er nicht an. Da wurde Kain sehr wütend, und sein Angesicht senkte sich. (Nu 16,15; Nu 16,31; Př 19,3; Př 27,4)6Und der HERR sprach zu Kain: Warum bist du so wütend, und warum senkt sich dein Angesicht? (Jon 4,4)7Ist es nicht so: Wenn du Gutes tust, so darfst du dein Haupt erheben? Wenn du aber nicht Gutes tust, so lauert die Sünde vor der Tür, und ihr Verlangen ist auf dich gerichtet; du aber sollst über sie herrschen! (Sk 10,35; Ř 5,17; Ř 6,16; Ř 12,21; 2Tm 2,26)8Und Kain redete mit seinem Bruder Abel; und es geschah, als sie auf dem Feld waren, da erhob sich Kain gegen seinen Bruder Abel und schlug ihn tot. (2S 20,10; Př 26,22; 1J 3,11; Ju 1,11)9Da sprach der HERR zu Kain: Wo ist dein Bruder Abel? Er antwortete: Ich weiß es nicht! Soll ich meines Bruders Hüter sein? (Gn 3,9; Ž 10,13)10Er aber sprach: Was hast du getan? Horch! Die Stimme des Blutes deines Bruders schreit zu mir von dem Erdboden! (2Kr 9,26; Jb 24,12; Jb 31,38; Ž 9,13; Mt 23,35; Žd 12,24; Zj 6,10)11Und nun sollst du verflucht sein von dem Erdboden hinweg, der seinen Mund aufgetan hat, um das Blut deines Bruders von deiner Hand zu empfangen! (Gn 3,17; Nu 23,7; Jb 16,18; Iz 26,21)12Wenn du den Erdboden bebaust, soll er dir künftig seinen Ertrag nicht mehr geben; ruhelos und flüchtig sollst du sein auf der Erde! (Lv 26,20; Lv 26,36; Ž 107,33; Ř 8,20)13Und Kain sprach zum HERRN: Meine Strafe ist zu groß, als dass ich sie tragen könnte! (Pl 3,29)14Siehe, du vertreibst mich heute vom Erdboden, und ich muss mich vor deinem Angesicht verbergen und ruhelos und flüchtig sein auf der Erde. Und es wird geschehen, dass mich totschlägt, wer mich findet! (Gn 9,5; Jb 15,20; Př 28,1; Př 28,17)15Da sprach der HERR zu ihm: Fürwahr, wer Kain totschlägt, der zieht sich siebenfache Rache zu! Und der HERR gab dem Kain ein Zeichen, damit ihn niemand erschlage, wenn er ihn fände. (Lv 26,18; Ez 9,4; Ez 9,6; Zj 7,3; Zj 9,4)16Und Kain ging hinweg von dem Angesicht des HERRN und wohnte im Land Nod, östlich von Eden. (Gn 3,24; Ž 1,4; Ju 1,11)
Die Nachkommen Kains
17Und Kain erkannte seine Frau;[3] die wurde schwanger und gebar den Henoch. Und er baute eine Stadt und nannte sie nach dem Namen seines Sohnes Henoch. (Gn 5,4; Ž 49,12)18Dem Henoch aber wurde Irad geboren, und Irad zeugte Mehujael; Mehujael zeugte Methusael, und Methusael zeugte Lamech.19Lamech aber nahm sich zwei Frauen: die eine hieß Ada, die andere Zilla.20Und Ada gebar den Jabal; der wurde der Vater der Zeltbewohner und Herdenbesitzer. (Jr 35,9)21Und sein Bruder hieß Jubal; der wurde der Vater aller Harfen- und Flötenspieler. (1Pa 23,5; Ž 150,3)22Und auch Zilla gebar, und zwar den Tubal-Kain, den Meister aller Handwerker in Erz[4] und Eisen. Und die Schwester Tubal-Kains war Naama. (Iz 2,4)23Und Lamech sprach zu seinen Frauen: »Ada und Zilla, hört meine Stimme! Ihr Frauen Lamechs, vernehmt meinen Spruch! Einen Mann erschlug ich, weil er mich verwundet, einen jungen Mann, weil er mich geschlagen hat! (Gn 9,5; Ex 20,13; Ex 21,12; Lv 24,17; Dt 27,24)24Denn Kain wird siebenfach gerächt, Lamech aber siebenundsiebzigfach!« (Dt 32,35; Ř 12,19)
Seth — der Ersatz für Abel
25Und Adam erkannte seine Frau nochmals; die gebar einen Sohn und nannte ihn Seth[5]: »Denn Gott hat mir für Abel einen anderen Samen gesetzt, weil Kain ihn umgebracht hat«. (Gn 5,3; 1Pa 1,1; L 3,38)26Und auch dem Seth wurde ein Sohn geboren, den nannte er Enosch[6]. Damals fing man an, den Namen des HERRN anzurufen. (Gn 5,6; Ž 18,4; Ž 18,7; Ž 116,16; Iz 55,6; Sk 2,21; Ř 10,12)