— Smrt a hrob Sáry - Abraham kupuje pohřebiště, aby měl vlastní hrob, a pochovává svou ženu.
1 Sára byla živa sto dvacet sedm let; to jsou léta Sářina života.2 Zemřela v Kirjat-arbě, což je Chebrón v kenaanské zemi. Abraham přišel, aby nad Sárou naříkal a oplakával ji.3 Pak od zemřelé vstal a promluvil k Chetejcům:4 „Jsem tu u vás host a přistěhovalec. Dejte mi u vás do vlastnictví hrob, kam bych zemřelou pohřbil.“5 Chetejci Abrahamovi odpověděli:6 „Slyš nás, pane. Jsi mezi námi jako kníže Boží; pochovej svou zemřelou v nejlepším z našich hrobů. Nikdo z nás ti neodepře svůj hrob, abys mohl zemřelou pohřbít.“7 Abraham se nato Chetejcům, lidu té země, uklonil8 a promluvil k nim dále: „Souhlasíte-li, abych zde svou zemřelou pohřbil, slyšte vy mne: Přimluvte se za mne u Efróna, syna Sócharova,9 ať mi přenechá svou makpelskou jeskyni, která je na konci jeho pole; ať mi ji před vámi přenechá za plnou cenu stříbra, abych měl vlastní hrob.“10 Efrón zasedal uprostřed Chetejců. Efrón chetejský tedy Abrahamovi v přítomnosti Chetejců odpověděl přede všemi, kteří měli přístup do rady v bráně toho města:11 „Nikoli, pane; slyš ty mne. To pole je tvé, i ta jeskyně na něm je tvá; dávám ti ji před očima synů svého lidu. Tam pochovej svou zemřelou.“12 I uklonil se Abraham před lidem té země13 a v přítomnosti lidu té země pravil Efrónovi: „Raději slyš ty mne. Dám za to pole stříbro. Vezmi je ode mne a já tam svou zemřelou pochovám.“14 Efrón Abrahamovi odpověděl:15 „Pane, slyš ty mne. Pozemek má cenu čtyř set šekelů stříbra. Co to pro nás znamená? Jen pochovej svou zemřelou.“16 Abraham souhlasil a odvážil Efrónovi stříbro, jak on sám v přítomnosti Chetejců navrhl, čtyři sta šekelů stříbra, běžných mezi obchodníky. 17 Tak připadlo Efrónovo pole v Makpele naproti Mamre, pole i s jeskyní na něm a všechno stromoví na poli i na všem jeho pomezí kolem,18 do Abrahamova majetku před očima Chetejců, všech, kdo měli přístup do rady v bráně jeho města.19 Abraham potom svou ženu Sáru pohřbil v té jeskyni na poli v Makpele naproti Mamre, jež je u Chebrónu v kenaanské zemi.20 Tak připadlo pole Chetejců i s jeskyní na něm Abrahamovi, aby měl vlastní hrob.
1Und Sarah wurde 127 Jahre alt; das sind die Lebensjahre Sarahs. (Gn 17,17)2Und Sarah starb in Kirjat-Arba, das ist Hebron, im Land Kanaan. Da ging Abraham hin, um zu klagen um Sarah und sie zu beweinen. (Gn 13,18; Gn 50,10; Nu 13,22; Nu 20,29; Jz 20,7; 2S 5,2; 2S 5,5; Sk 9,39)3Danach stand Abraham auf von seiner Toten und redete mit den Söhnen Hets und sprach: (Gn 10,15; Jb 2,13; Pl 3,28)4Ich bin ein Fremdling und Einwohner ohne Bürgerrecht[1] bei euch; gebt mir ein Erbbegräbnis[2] bei euch, dass ich meine Tote von meinem Angesicht entfernt begraben kann! (Gn 17,8; 1Pa 29,15; Ž 105,12; Sk 7,5; Žd 11,13)5Da antworteten die Hetiter dem Abraham und sprachen zu ihm: (Gn 23,3)6Höre uns, mein Herr, du bist ein Fürst Gottes mitten unter uns! Begrabe deine Tote in dem besten unserer Gräber. Niemand von uns wird dir sein Grab verweigern, damit du deine Tote darin begraben kannst! (Gn 24,18; Gn 24,35; Gn 26,16; Gn 32,18)7Da stand Abraham auf und verneigte sich vor dem Volk des Landes, vor den Hetitern. (Gn 18,2; Ř 13,7; 1P 2,17)8Und er redete mit ihnen und sprach: Wenn es euer Wille ist, dass ich meine Tote von meinem Angesicht entfernt begrabe, so hört mich und bittet für mich Ephron, den Sohn Zohars, (1Kr 2,17; L 7,3)9dass er mir die Höhle Machpelah gebe, die ihm gehört und die am Ende seines Ackers liegt; um den vollen Betrag soll er sie mir zum Erbbegräbnis geben in eurer Mitte! (Gn 19,1; Gn 23,17)10Und Ephron saß mitten unter den Hetitern. Da antwortete Ephron, der Hetiter, dem Abraham vor den Söhnen Hets, vor allen, die durch das Tor seiner Stadt aus- und eingingen, und sprach: (Gn 34,20; Gn 34,24; Rt 4,1; Jb 29,7)11Nein, mein Herr, sondern höre mir zu: Ich schenke dir den Acker, und die Höhle darin schenke ich dir dazu, und schenke sie dir vor meinem Volk; begrabe deine Tote! (2S 24,23)12Da verneigte sich Abraham vor dem Volk des Landes, (Gn 23,7)13und er redete mit Ephron vor den Ohren des Volkes des Landes und sprach: Wohlan, wenn du geneigt bist, so höre mich: Nimm von mir das Geld, das ich dir für den Acker gebe, so will ich meine Tote dort begraben. (Rt 4,1; Rt 4,9; 2S 24,24)14Ephron antwortete Abraham und sprach zu ihm: (Gn 23,8)15Mein Herr, höre mich: Das Feld ist 400 Schekel Silber wert; was ist das schon zwischen mir und dir? Begrabe nur deine Tote! (Ex 30,13; Ez 45,12)16Und Abraham hörte auf Ephron, und Abraham wog für Ephron so viel Geld ab, wie er vor den Ohren der Hetiter gesagt hatte, nämlich 400 Schekel Silber, das im Kauf gangbar und gültig war. (Jr 32,9)17So wurde der Acker Ephrons bei Machpelah, der Mamre gegenüberliegt, der Acker samt der Höhle, die darin ist, auch alle Bäume auf dem Acker und innerhalb aller seiner Grenzen,18dem Abraham als Eigentum bestätigt vor den Augen der Hetiter und aller, die zum Tor seiner Stadt eingingen. (Gn 12,7; Gn 23,10)19Danach begrub Abraham seine Frau Sarah in der Höhle des Ackers Machpelah, Mamre gegenüber, in Hebron, im Land Kanaan. (Gn 25,9; Gn 47,30; Gn 49,29; Gn 50,13)20So wurde der Acker und die Höhle darin dem Abraham von den Hetitern als Erbbegräbnis bestätigt. (Gn 10,15; Ex 3,8; Ex 3,17; Ex 23,23)