— David v zemi Pelištejců - David se uchyluje ke králi Akíšovi do Gatu a stává se jeho vazalem.
1 David si řekl: „Kteréhokoli dne mohu být zahuben Saulovou rukou. Nezbývá mi nic lepšího než uniknout do pelištejské země. Saul mě nechá být, přestane mě po celém izraelském území hledat. Tak mu uniknu z rukou.“2 A David hned přešel spolu se svými šesti sty muži k Akíšovi, synu Maókovu, králi Gatu.3 David se usadil u Akíše v Gatu, on i jeho muži, každý se svou rodinou, David se svými dvěma ženami, Achínoamou Jizreelskou a Abígajilou Karmelskou, ženou po Nábalovi.4 Když Saulovi ohlásili, že David uprchl do Gatu, už ho dál nehledal.5 David řekl Akíšovi: „Jestli jsem získal tvou přízeň, kéž je mi dáno místo v některém z venkovských měst a já se tam usadím. Proč by měl tvůj služebník sídlit s tebou v městě královském?“6 Akíš mu dal onoho dne Siklag. Proto náleží Siklag judským králům dodnes. 7 Údobí, po které David sídlil v pelištejské krajině, trvalo celkem jeden rok a čtyři měsíce.8 David se svými muži vycházel a podnikal vpády proti Gešúrejcům, Girzejcům a Amálekovcům; ti všichni byli odedávna obyvateli té země od cesty do Šúru až po egyptskou zemi.9 David pobíjel obyvatele země, nenechával naživu muže ani ženu, ale bral brav a skot, osly, velbloudy i šaty. S tím se vracel a přicházel k Akíšovi.10 Když se Akíš ptal: „Kam jste dnes vpadli?“, David odpovídal: „Na jih Judy“ nebo „Na jih Jerachmeelců“ nebo „Na jih Kénijců“.11 David nenechával naživu muže ani ženu a nevodil je do Gatu. Říkal: „Mohli by na nás vyzradit: Toto dělá David.“ Takto si počínal po celou dobu, co sídlil v pelištejské krajině.12 Akíš Davidovi důvěřoval. Říkal: „Vzbudil velikou nelibost u svého lidu, Izraele; navždy zůstane mým služebníkem.“
1David aber dachte in seinem Herzen: Ich werde doch eines Tages durch die Hand Sauls weggerafft werden! Es gibt nichts Besseres für mich, als dass ich eilends in das Land der Philister entfliehe; dann wird Saul davon ablassen, mich künftig in allen Gebieten Israels zu suchen, [und] so werde ich seiner Hand entkommen! (1S 20,3; 1S 26,24; Ž 31,23; Iz 40,27; Iz 51,12)2So machte sich David auf mit den 600 Mann, die bei ihm waren, und ging hinüber zu Achis, dem Sohn Maochs, dem König von Gat. (1S 21,1; 1S 25,13)3Und David blieb bei Achis in Gat samt seinen Männern, jeder mit seinem Haushalt, auch David mit seinen beiden Frauen, Achinoam, der Jesreelitin, und Abigail, Nabals Frau, der Karmeliterin. (1S 25,42)4Und als es Saul berichtet wurde, dass David nach Gat geflohen sei, suchte er ihn nicht mehr. (1S 26,21)5Und David sprach zu Achis: Wenn ich doch Gnade vor deinen Augen gefunden habe, so lass mir einen Platz in einer der Städte auf dem Land geben, damit ich darin wohne; denn warum sollte dein Knecht bei dir in der Königsstadt wohnen? (Gn 46,34; Gn 47,4)6Da gab ihm Achis an jenem Tag Ziklag. Daher gehört Ziklag den Königen Judas bis zu diesem Tag. (Jz 15,31; 1Pa 12,1)7Die Zeit aber, die David im Land der Philister wohnte, betrug ein Jahr und vier Monate. (1S 29,3)8David aber und seine Männer zogen hinauf und machten einen Einfall bei den Geschuritern und Girsitern und Amalekitern; denn diese waren von alters her die Bewohner des Landes bis nach Schur hin und bis zum Land Ägypten. (Gn 16,7; Gn 25,18; Nu 13,29; Nu 14,45; Jz 12,5; 1S 15,7; 2S 13,37)9Als aber David das Land schlug, ließ er weder Männer noch Frauen leben und nahm Schafe, Rinder, Esel, Kamele und Kleider und kehrte zurück und kam zu Achis. (Dt 25,17; Jz 6,21; 1S 15,3)10Wenn dann Achis sprach: Habt ihr heute keinen Einfall gemacht?, so sagte David: [Doch,] ins Südland von Juda und ins Südland der Jerachmeeliter und ins Südland der Keniter! (1S 15,6; 1Pa 2,9; 1Pa 2,25)11David aber ließ weder Männer noch Frauen lebendig nach Gat kommen; denn er sprach: Sie könnten gegen uns aussagen und sprechen: So hat David gehandelt! Und so ging er vor, solange er im Land der Philister wohnte. (Nu 35,30; Jz 2,20)12Und Achis glaubte David und dachte: Er hat sich bei seinem Volk Israel sehr verhasst gemacht, darum wird er für immer mein Knecht bleiben! (Gn 34,30; 1S 13,4)