Přihlaste se zdarma

1. Korintským 12

Český ekumenický překlad

od Česká biblická společnost
1  Pokud jde o duchovní dary, bratří, nechtěl bych vás nechat v nevědomosti. 2  Pamatujete se, že když jste byli pohané, táhlo vás to neodolatelně k němým modlám. 3  Proto vám zdůrazňuji, že žádný, kdo mluví z Ducha Božího, neřekne: „Ježíš buď proklet,“ a že nikdo nemůže říci: „Ježíš je Pán,“ leč v Duchu svatém.  4  Jsou rozdílná obdarování, ale tentýž Duch; 5  rozdílné služby, ale tentýž Pán; 6  a rozdílná působení moci, ale tentýž Bůh, který působí všecko ve všech. 7  Každému je dán zvláštní projev Ducha ke společnému prospěchu. 8  Jednomu je skrze Ducha dáno slovo moudrosti, druhému slovo poznání podle téhož Ducha, 9  někomu zase víra v témž Duchu, někomu dar uzdravování v jednom a témž Duchu, 10  někomu působení mocných činů, dalšímu zase proroctví, jinému rozlišování duchů, někomu dar mluvit ve vytržení, jinému dar vykládat, co to znamená. 11  To všechno působí jeden a týž Duch, který uděluje každému zvláštní dar, jak sám chce.  12  Tak jako tělo je jedno, ale má mnoho údů, a jako všecky údy těla jsou jedno tělo, ač je jich mnoho, tak je to i s Kristem. 13  Neboť my všichni, ať Židé či Řekové, ať otroci či svobodní, byli jsme jedním Duchem pokřtěni v jedno tělo a všichni jsme byli napojeni týmž Duchem. 14  Tělo není jeden úd, nýbrž mnoho údů. 15  Kdyby řekla noha: „Protože nejsem ruka, nepatřím k tělu,“ tím by ještě nepřestala být částí těla. 16  A kdyby řeklo ucho: „Protože nejsem oko, nepatřím k tělu,“ tím by ještě nepřestalo být částí těla. 17  Kdyby celé tělo nebylo než oko, kde by byl sluch? A kdyby celé tělo nebylo než sluch, kde by byl čich? 18  Ale Bůh dal tělu údy a každému z nich určil úkol, jak sám chtěl. 19  Kdyby všechno bylo jen jedním údem, kam by se podělo tělo? 20  Ve skutečnosti však je mnoho údů, ale jedno tělo. 21  Oko nemůže říci ruce: „Nepotřebuji tě!“ Ani hlava nemůže říci nohám: „Nepotřebuji vás!“ 22  A právě ty údy těla, které se zdají méně významné, jsou nezbytné, 23  a které pokládáme za méně čestné, těm prokazujeme zvláštní čest, a neslušné slušněji zahalujeme, 24  jak to naše slušné údy nepotřebují. Bůh zařídil tělo tak, že přehlíženým údům dal hojnější čest, 25  aby v těle nedošlo k roztržce, ale aby údy shodně pečovaly jeden o druhý. 26  Trpí-li jeden úd, trpí spolu s ním všechny. A dochází-li slávy jeden úd, všechny se radují spolu s ním.  27  Vy jste tělo Kristovo, a každý z vás je jedním z jeho údů. 28  A v církvi ustanovil Bůh jedny za apoštoly, druhé za proroky, třetí za učitele; potom jsou mocné činy, pak dary uzdravování, služba potřebným, řízení církve, řeč ve vytržení. 29  Jsou snad všichni apoštoly? Jsou všichni proroky? Jsou všichni učiteli? Mají všichni moc činit divy? 30  Mají všichni dar uzdravovat? Mají všichni schopnost mluvit ve vytržení rozličnými jazyky? Dovedou je všichni vykládat? 31  Usilujte o vyšší dary! A ukážu vám ještě mnohem vzácnější cestu:  

1. Korintským 12

Schlachter 2000

od Genfer Bibelgesellschaft
1 Über die Geisteswirkungen aber, ihr Brüder, will ich euch nicht in Unwissenheit lassen. (Sk 20,20; Sk 20,27) 2 Ihr wisst, dass ihr einst Heiden wart und euch fortreißen ließt zu den stummen Götzen, so wie ihr geführt wurdet. (Ž 115,4; 1K 6,11; Ga 4,8; Ef 2,11; 1P 4,3) 3 Darum lasse ich euch wissen, dass niemand, der im Geist Gottes redet, Jesus verflucht nennt; es kann aber auch niemand Jesus Herrn nennen als nur im Heiligen Geist. (1Pa 12,18; Mt 16,16; J 15,26; J 20,28; Ř 10,9; 2K 4,5; 1J 4,2) 4 Es bestehen aber Unterschiede in den Gnadengaben, doch es ist derselbe Geist; (Ř 12,6; Ef 4,4; Žd 2,4) 5 auch gibt es unterschiedliche Dienste, doch es ist derselbe Herr; (1K 1,13; 1K 8,6; Ef 4,11) 6 und auch die Kraftwirkungen sind unterschiedlich, doch es ist derselbe Gott, der alles in allen wirkt. (Ř 11,33) 7 Jedem wird aber das offensichtliche Wirken des Geistes zum [allgemeinen] Nutzen verliehen. (Ef 4,12; 1P 4,10) 8 Dem einen nämlich wird durch den Geist ein Wort der Weisheit gegeben, einem anderen aber ein Wort der Erkenntnis gemäß demselben Geist; (Př 2,6; 1K 1,5; 1K 2,6; 1K 2,13; 1K 14,6) 9 einem anderen Glauben in demselben Geist; einem anderen Gnadengaben der Heilungen in demselben Geist; (Mt 17,20; Sk 4,22; Sk 4,30; Sk 19,12) 10 einem anderen Wirkungen von Wunderkräften, einem anderen Weissagung, einem anderen Geister zu unterscheiden, einem anderen verschiedene Arten von Sprachen, einem anderen die Auslegung der Sprachen. (Sk 2,4; Sk 2,11; Sk 13,11; 1K 14,1; 1K 14,3; 1K 14,5; 1K 14,27; Ga 3,5; Žd 5,14; 1J 4,1) 11 Dies alles aber wirkt ein und derselbe Geist, der jedem persönlich zuteilt, wie er will. (J 3,8; J 3,27; Ef 4,7) 12 Denn gleichwie der Leib einer ist und doch viele Glieder hat, alle Glieder des einen Leibes aber, obwohl es viele sind, als Leib eins sind, so auch der Christus. (J 17,21; Ef 4,4) 13 Denn wir sind ja alle durch einen Geist in einen Leib hinein getauft worden, ob wir Juden sind oder Griechen, Knechte oder Freie, und wir sind alle getränkt worden zu einem Geist. (Mk 1,8; J 3,5; Sk 2,38; Ga 3,28; Ef 2,18; Ef 4,5; Tt 3,5) 14 Denn auch der Leib ist nicht ein Glied, sondern viele. 15 Wenn der Fuß spräche: Ich bin keine Hand, darum gehöre ich nicht zum Leib! — gehört er deswegen etwa nicht zum Leib? 16 Und wenn das Ohr spräche: Ich bin kein Auge, darum gehöre ich nicht zum Leib! — gehört es deswegen etwa nicht zum Leib? 17 Wenn der ganze Leib Auge wäre, wo bliebe das Gehör? Wenn er ganz Ohr wäre, wo bliebe der Geruchssinn? (1K 12,21) 18 Nun aber hat Gott die Glieder, jedes einzelne von ihnen, so im Leib eingefügt, wie er gewollt hat. (Ž 139,14; 1K 15,38) 19 Wenn aber alles ein Glied wäre, wo bliebe der Leib? (1K 12,14) 20 Nun aber gibt es zwar viele Glieder, doch nur einen Leib. (1K 10,16; 1K 11,27; 1K 11,29; 1K 12,12; Ef 1,22; Ef 5,30; Ko 1,18) 21 Und das Auge kann nicht zur Hand sagen: Ich brauche dich nicht!, oder das Haupt zu den Füßen: Ich brauche euch nicht! (Nu 10,31) 22 Vielmehr sind gerade die scheinbar schwächeren Glieder des Leibes notwendig, (2Kr 5,2; Kaz 4,9; 1K 1,27) 23 und die [Glieder] am Leib, die wir für weniger ehrbar halten, umgeben wir mit desto größerer Ehre, und unsere weniger anständigen erhalten umso größere Anständigkeit; (Gn 3,21) 24 denn unsere anständigen brauchen es nicht. Gott aber hat den Leib so zusammengefügt, dass er dem geringeren Glied umso größere Ehre gab, 25 damit es keinen Zwiespalt im Leib gebe, sondern die Glieder gleichermaßen füreinander sorgen. (1K 1,10; Ef 4,3; Ef 4,16; 1Te 5,12) 26 Und wenn ein Glied leidet, so leiden alle Glieder mit; und wenn ein Glied geehrt wird, so freuen sich alle Glieder mit. (Ř 12,15; Žd 13,3) 27 Ihr aber seid [der] Leib des Christus, und jeder ist ein Glied [daran] nach seinem Teil. (Ř 12,5; Ef 5,30) 28 Und Gott hat in der Gemeinde etliche eingesetzt, erstens als Apostel, zweitens als Propheten, drittens als Lehrer; sodann Wunderkräfte, dann Gnadengaben der Heilungen, der Hilfeleistung, der Leitung, verschiedene Sprachen. (Sk 13,1; Ř 12,6; Ř 12,8; 1K 12,9; Ef 2,20; Ef 3,5; Ef 4,11; 1Tm 2,7; 1Tm 3,1; Žd 13,17) 29 Sind etwa alle Apostel? Sind etwa alle Propheten? Sind etwa alle Lehrer? Haben etwa alle Wunderkräfte? (Ef 4,7) 30 Haben alle Gnadengaben der Heilungen? Reden alle in Sprachen? Können alle auslegen? 31 Strebt aber eifrig nach den vorzüglicheren Gnadengaben, und ich will euch einen noch weit vortrefflicheren Weg zeigen: (1K 14,1; 1K 14,39) 

Bibeltext der Schlachter
Copyright © 2000 Genfer Bibelgesellschaft
Wiedergegeben mit der freundlichen Genehmigung. Alle Rechte vorbehalten.