1 Pavel, z vůle Boží povolaný apoštol Krista Ježíše, a bratr Sosthenés2 církvi Boží v Korintu, posvěceným v Kristu Ježíši, povolaným svatým, spolu se všemi, kteří vzývají jméno našeho Pána Ježíše Krista, ať jsou shromážděni kdekoliv, jinde či u nás:3 Milost vám a pokoj od Boha Otce našeho a Pána Ježíše Krista. 4 Stále za vás Bohu děkuji pro milost Boží, která vám byla dána v Kristu Ježíši;5 on vás obohatil ve všem, v každém slovu i v každém poznání.6 Neboť svědectví o Kristu bylo mezi vámi potvrzeno,7 takže nejste pozadu v žádném daru milosti a čekáte, až se zjeví náš Pán Ježíš Kristus.8 On vám bude oporou až do konce, abyste v onen den našeho Pána Ježíše Krista nebyli obviněni.9 Věrný je Bůh, který vás povolal do společenství se svým Synem, naším Pánem Ježíšem Kristem.
— Rozkol ve sboru
10 Prosím vás, bratří, pro jméno našeho Pána Ježíše Krista, abyste všichni byli svorni a neměli mezi sebou roztržky, nýbrž abyste dosáhli plné jednoty smýšlení i přesvědčení.11 Dověděl jsem se totiž o vás z domu Chloé, bratří, že jsou mezi vámi spory.12 Myslím tím to, že se mezi vámi říká: Já se hlásím k Pavlovi, já zase k Apollovi, já k Petrovi, já ke Kristu.13 Je snad Kristus rozdělen? Což byl Pavel za vás ukřižován? Nebo jste byli pokřtěni ve jméno Pavlovo?14 Děkuji Bohu, že jsem nikoho z vás nepokřtil kromě Krispa a Gaia;15 tak nemůže nikdo říci, že jste byli pokřtěni v moje jméno.16 Pokřtil jsem i rodinu Štěpánovu. Jinak už nevím, že bych byl ještě někoho pokřtil.17 Kristus mě totiž neposlal křtít, ale zvěstovat evangelium, ovšem ne moudrostí slov, aby Kristův kříž nepozbyl smyslu.
— Boží moudrost je lidem bláznovstvím
18 Slovo o kříži je bláznovstvím těm, kdo jsou na cestě k záhubě; nám, kteří jdeme ke spáse, je mocí Boží.19 Je psáno: ‚Zahubím moudrost moudrých a rozumnost rozumných zavrhnu.‘20 Kde jsou učenci, kde znalci, kde řečníci tohoto věku? Neučinil Bůh moudrost světa bláznovstvím?21 Protože svět svou moudrostí nepoznal Boha v jeho moudrém díle, zalíbilo se Bohu spasit ty, kdo věří, bláznovskou zvěstí.22 Židé žádají zázračná znamení, Řekové vyhledávají moudrost,23 ale my kážeme Krista ukřižovaného. Pro Židy je to kámen úrazu, pro ostatní bláznovství,24 ale pro povolané, jak pro Židy, tak pro Řeky, je Kristus Boží moc a Boží moudrost.25 Neboť bláznovství Boží je moudřejší než lidé a slabost Boží je silnější než lidé. 26 Pohleďte, bratří, koho si Bůh povolává: Není mezi vámi mnoho moudrých podle lidského soudu, ani mnoho mocných, ani mnoho urozených;27 ale co je světu bláznovstvím, to vyvolil Bůh, aby zahanbil moudré, a co je slabé, vyvolil Bůh, aby zahanbil silné;28 neurozené v očích světa a opovržené Bůh vyvolil, ano, vyvolil to, co není, aby to, co jest, obrátil v nic –29 aby se tak žádný člověk nemohl vychloubat před Bohem.30 Vy však jste z Boží moci v Kristu Ježíši; on se nám stal moudrostí od Boha, spravedlností, posvěcením a vykoupením,31 jak je psáno: ‚Kdo se chlubí, ať se chlubí v Pánu.‘
1Paulus, berufener Apostel Jesu Christi durch Gottes Willen, und Sosthenes, der Bruder, (Sk 18,17; Ř 1,1; 2K 1,1)2an die Gemeinde Gottes, die in Korinth ist, an die Geheiligten in Christus Jesus, an die berufenen Heiligen, samt allen, die den Namen unseres Herrn Jesus Christus anrufen an jedem Ort, sowohl bei ihnen als auch bei uns: (J 17,19; Sk 2,21; Sk 9,14; Ř 1,7; 2Tm 1,9; 2Tm 2,19)3Gnade sei mit euch und Friede von Gott, unserem Vater, und dem Herrn Jesus Christus! (Ř 1,7; Ef 1,2)
Dank für die Gnade Gottes
4Ich danke meinem Gott allezeit euretwegen für die Gnade Gottes, die euch in Christus Jesus gegeben ist, (Ř 1,8; Ef 1,16)5dass ihr in allem reich gemacht worden seid in ihm, in allem Wort und in aller Erkenntnis, (J 1,16; Ř 15,14; 2K 8,7)6wie denn das Zeugnis von Christus in euch gefestigt worden ist, (1Te 1,5; Zj 1,2)7sodass ihr keinen Mangel habt an irgendeiner Gnadengabe, während ihr die Offenbarung unseres Herrn Jesus Christus erwartet, (Fp 3,20; 2P 3,12)8der euch auch fest machen[1] wird bis ans Ende, sodass ihr unverklagbar seid am Tag unseres Herrn Jesus Christus. (2K 1,21; Fp 1,6; Fp 1,10; Ko 1,22)9Gott ist treu, durch den ihr berufen seid zur Gemeinschaft mit seinem Sohn Jesus Christus,[2] unserem Herrn. (Ef 1,3; Ko 2,9; Ko 3,15; 1Te 2,12; 1Te 5,24; 2Te 3,3; 1J 1,3)
Ermahnung wegen Spaltungen in der Gemeinde
10Ich ermahne euch aber, ihr Brüder, kraft des Namens unseres Herrn Jesus Christus, dass ihr alle einmütig seid in eurem Reden und keine Spaltungen unter euch zulasst, sondern vollkommen zusammengefügt seid in derselben Gesinnung und in derselben Überzeugung. (Ž 133,1; J 17,21; Ř 12,16; 2K 13,11; Fp 2,5)11Mir ist nämlich, meine Brüder, durch die Leute der Chloe bekannt geworden, dass Streitigkeiten unter euch sind. (Gn 27,42; Př 13,10; 1K 3,3; 1K 6,1; 1K 11,18; Jk 4,1)12Ich rede aber davon, dass jeder von euch sagt: Ich gehöre zu Paulus! — Ich aber zu Apollos! — Ich aber zu Kephas! — Ich aber zu Christus! (J 1,42; Sk 18,24; 1K 3,22; 1K 9,5; 1K 15,5; 2K 10,7)13Ist Christus denn zerteilt? Ist etwa Paulus für euch gekreuzigt worden, oder seid ihr auf den Namen des Paulus getauft? (1K 3,5; Ef 4,5)14Ich danke Gott, dass ich niemand von euch getauft habe, außer Krispus und Gajus; (Sk 18,8; Ř 16,23)15so kann doch niemand sagen, ich hätte auf meinen Namen getauft!16Ich habe aber auch das Haus des Stephanas getauft. Sonst weiß ich nicht, ob ich noch jemand getauft habe; (1K 16,15)17denn Christus hat mich nicht gesandt zu taufen, sondern das Evangelium zu verkündigen, [und zwar] nicht in Redeweisheit, damit nicht das Kreuz des Christus entkräftet wird. (Sk 26,16; 1K 2,1; 1K 2,4; 1K 2,13)
Das Wort vom Kreuz und die Weisheit der Menschen
18Denn das Wort vom Kreuz ist eine Torheit denen, die verlorengehen; uns aber, die wir gerettet werden, ist es eine Gotteskraft; (Sk 26,24; Ř 1,16; 1K 1,20; 1K 3,19; 2K 4,3; Ef 1,19)19denn es steht geschrieben: »Ich will zunichtemachen die Weisheit der Weisen, und den Verstand der Verständigen will ich verwerfen«.[3] (Iz 29,14; Jr 8,9)20Wo ist der Weise, wo der Schriftgelehrte, wo der Wortgewaltige dieser Weltzeit? Hat nicht Gott die Weisheit dieser Welt zur Torheit gemacht? (Iz 33,18; Iz 44,25)21Denn weil die Welt durch [ihre] Weisheit Gott in seiner Weisheit nicht erkannte, gefiel es Gott, durch die Torheit der Verkündigung diejenigen zu retten, die glauben. (L 10,21; Ř 1,20)22Während nämlich die Juden ein Zeichen fordern und die Griechen Weisheit verlangen, (Mt 12,38; J 4,48)23verkündigen wir Christus den Gekreuzigten, den Juden ein Ärgernis, den Griechen eine Torheit; (Iz 8,14; L 2,34; J 12,34; 1K 1,18; 1K 2,2)24denen aber, die berufen sind, sowohl Juden als auch Griechen, [verkündigen wir] Christus, Gottes Kraft und Gottes Weisheit. (Ř 1,16; Ko 2,3)25Denn das Törichte Gottes ist weiser als die Menschen, und das Schwache Gottes ist stärker als die Menschen.26Seht doch eure Berufung an, ihr Brüder! Da sind nicht viele Weise nach dem Fleisch, nicht viele Mächtige, nicht viele Vornehme; (Sf 3,12; Mt 11,25; L 18,24; J 7,48)27sondern das Törichte der Welt hat Gott erwählt, um die Weisen zuschanden zu machen, und das Schwache der Welt hat Gott erwählt, um das Starke zuschanden zu machen; (Ž 8,3; Jk 2,5)28und das Unedle der Welt und das Verachtete hat Gott erwählt, und das, was nichts ist, damit er zunichtemache, was etwas ist,29damit sich vor ihm kein Fleisch[4] rühme. (2K 4,7)30Durch ihn aber seid ihr in Christus Jesus, der uns von Gott gemacht worden ist zur Weisheit, zur Gerechtigkeit, zur Heiligung und zur Erlösung, (Jr 23,6; J 1,16; J 6,44; Ř 6,22; 1K 1,24; 2K 5,18; 2K 5,21; Ef 1,7; Ko 2,10; Žd 10,10)31damit [es geschehe], wie geschrieben steht: »Wer sich rühmen will, der rühme sich des Herrn!«[5] (Jr 9,23; 2K 10,17)