Přísloví 21 | Český ekumenický překlad

Český ekumenický překlad

1 Královo srdce je v Hospodinových rukou jako vodní toky; nakloní je, kam se mu zlíbí. 2 Člověku se všechny jeho cesty zdají přímé, ale srdce zpytuje Hospodin. 3 Prosazovat spravedlnost a právo je před Hospodinem výbornější než oběť. 4 Pýcha očí a nadutost srdce, ač jsou svévolníkům světlem, jsou hříchem. 5 Plány jsou pilnému k užitku, ale každý, kdo se ukvapuje, bude mít nedostatek. 6 Poklady dobývané zrádným jazykem jsou jen odvátý přelud těch, kdo vyhledávají smrt. 7 Svévolníky zachvátí zhouba, kterou rozpoutali, neboť odmítali zjednat právo. 8 Klikatá je cesta muže proradného, ryzí člověk v jednání je přímý. 9 Lépe je bydlet na střeše v koutku než se svárlivou ženou ve společném domě. 10 Svévolník je chtivý zlého, v jeho očích nenalezne slitování ani přítel. 11 Když pokutují posměvače, prostoduchý zmoudří, když je k prozíravosti veden moudrý, nabývá poznání. 12 Spravedlivý prozíravě vede v patrnosti dům svévolníka; svévolníky vyvrací pro jejich zlobu. 13 Kdo před křikem nuzného si zacpe uši, bude také volat, a odpověď nedostane. 14 Tajný dar tlumí hněv a postranní úplatek prudké rozhořčení. 15 Prosazovat právo je radostí spravedlivému, ale zkázou pachatelům ničemnosti. 16 Člověk zbloudivší z cesty prozíravosti spočine v shromáždění říše stínů. 17 Nedostatek pozná, kdo miluje radovánky, kdo miluje víno a olej, nezbohatne. 18 Výkupným za spravedlivého bude svévolník, za přímé lidi věrolomník. 19 Lépe je bydlet v zemi pusté než se ženou svárlivou a zlostnou. 20 Žádoucí poklad a olej jsou v obydlí moudrého, kdežto hloupý člověk je prohýří. 21 Kdo jde za spravedlností a milosrdenstvím, najde život, spravedlnost a slávu. 22 Moudrý vstoupí do města bohatýrů a srazí baštu, na niž spoléhali. 23 Kdo střeží svá ústa a jazyk, střeží svou duši před soužením. 24 Pyšný opovážlivec jménem posměvač jedná bezmezně zpupně. 25 Lenocha usmrtí choutky, neboť jeho ruce odmítají práci; 26 choutky ho stravují neustále, ale spravedlivý dává a nešetří. 27 Oběť svévolníků je ohavností, tím spíše, když se přináší s mrzkým záměrem. 28 Lživý svědek zahyne, ale muž, který vypoví, co slyšel, bude mít poslední slovo. 29 Svévolník vystupuje s nestoudnou tváří, přímý jde však rovnou cestou. 30 Žádná moudrost, žádná rozumnost, žádný úradek nic nesvedou proti Hospodinu. 31 Kůň je strojen pro den boje, ale vítězství je u Hospodina.

Neue evangelistische Übersetzung

od Karl-Heinz Vanheiden

1 Wie ein Wasserlauf ist das Herz des Königs in Jahwes Hand; / er lenkt es, wohin er auch will. 2 Der Mensch hält alles, was er tut, für gut, / doch Jahwe prüft, was er im Herzen hat. 3 Gerechtigkeit und rechtes Tun sind Jahwe lieber als Opfer. 4 Stolze Augen und Überheblichkeit, die Leuchte der Gottlosen, ist Sünde. 5 Überlegung und Fleiß bringen guten Gewinn, / doch Hast und Eile nichts als Verlust. 6 Durch Betrug erworbener Reichtum / ist wie ein Dunst, der verweht, eine tödliche Falle. 7 Gewalttat reißt die Gesetzlosen weg, / denn sie weigern sich, das Richtige zu tun. 8 Der Weg des Schuldigen windet sich dahin, / der Gerechte geht den geraden Weg. 9 Besser auf dem Flachdach zu wohnen / als mit einer zänkischen Frau zusammen im Haus. 10 Ein böser Mensch hat Böses im Sinn, / kein Mitgefühl für den Nächsten. 11 Bestraft man den Spötter, lernt ein Unerfahrener davon; / belehrt man den Weisen, lernt er selbst daraus. 12 Der gerechte Gott achtet auf das gottlose Haus / und stürzt die Gottlosen ins Unglück. 13 Wer sein Ohr vor dem Schrei des Schwachen verschließt, / bekommt auch keine Antwort, wenn er einmal ruft. 14 Eine heimliche Gabe besänftigt den Zorn, / ein verborgenes Geschenk die heftige Wut. 15 Der Gerechte freut sich, wenn Recht geschieht, / doch der Verbrecher wird in Schrecken versetzt. 16 Ein Mensch, der vom Weg der Einsicht abirrt, / ruht bald in der Versammlung der Schatten. 17 Wer die Festfreude liebt, wird dem Mangel verfallen; / wer aufwendig lebt, wird niemals reich. 18 Der Ungerechte dient als Lösegeld für den Gerechten, / der Betrüger für den Ehrlichen. 19 Besser in der Wüste hausen / als Ärger mit einer zänkischen Frau. 20 Wertvolle Schätze und duftendes Öl sind in der Wohnung des Weisen, / doch ein Dummer vergeudet sie schnell. 21 Wer nach Gerechtigkeit und Güte strebt, / findet Leben, Recht und Ehre. 22 Ein Weiser erobert die Stadt der Starken / und stürzt das Bollwerk ihrer Sicherheit. 23 Wer den Mund hält, / hält sich Probleme vom Hals. 24 Der stolze Übermütige – man nennt ihn Spötter – spielt mit böser Überheblichkeit. 25 Den Faulen bringen seine Wünsche um, / denn seine Hände wollen nichts tun. 26 Es giert die Begierde den ganzen Tag, / doch der Gerechte gibt und kann großzügig sein. 27 Das Opfer des Gottlosen ist Jahwe ein Gräuel, / besonders wenn er es für Schandtaten bringt. 28 Ein falscher Zeuge geht zugrunde, / doch wer zuhört, redet mit Erfolg. 29 Der Gottlose macht ein freches Gesicht, / der Gerechte hat einen sicheren Gang. 30 Keine Weisheit, keine Einsicht, / kein menschlicher Rat besteht vor Jahwe. 31 Das Pferd wird gerüstet für den Tag der Schlacht, / doch der Sieg ist die Sache Jahwes.