Přihlaste se zdarma

Žalm 57

Český ekumenický překlad

od Česká biblická společnost
1  Pro předního zpěváka, jako „Nevyhlazuj!“ Davidův, pamětní zápis, když uprchl před Saulem do jeskyně.  2  Smiluj se nade mnou, Bože, smiluj se nade mnou, k tobě se utíká moje duše. Utíkám se do stínu tvých křídel, dokud nepomine zhoubné nebezpečí.  3  Volám k Bohu nejvyššímu, k Bohu, jenž za mě dokončí zápas.  4  Sešle pomoc z nebe, zachrání mě, potupí toho, kdo po mně šlape. -Sela- Bůh sešle své milosrdenství a věrnost.  5  Mezi lvy být musím, s těmi uléhám, kdo srší ohněm, s lidmi, jejichž zuby jsou kopí a šípy, jejichž jazyk je ostrý meč.  6  Povznes se až nad nebesa, Bože, ať nad celou zemí vzejde tvoje sláva!  7  Nastražili síť mým krokům, člověk mě chtěl zlomit; vykopali na mě jámu, spadli do ní sami. -Sela-  8  Mé srdce je připraveno, Bože, mé srdce je připraveno, budu zpívat, prozpěvovat žalmy.  9  Probuď se, má slávo! Probuď se už, citero a harfo, ať jitřenku vzbudím.  10  Panovníku, chci ti mezi lidmi vzdávat chválu, mezi národy ti budu zpívat žalmy;  11  vždyť tvé milosrdenství až k nebi sahá, až do mraků tvoje věrnost.  12  Povznes se až nad nebesa, Bože, a nad celou zemí ať je tvoje sláva!  

Žalm 57

Neue evangelistische Übersetzung

od Karl-Heinz Vanheiden
1 Dem Chorleiter. Nach der Melodie „Verdirb nicht!“. Ein Gedicht von David, als er vor Saul in die Höhle floh. 2 Sei mir gnädig Gott, / schenk mir dein Erbarmen, / denn ich flüchte mich zu dir! / Im Schatten deiner Flügel berge ich mich, / bis das Verderben vorbeigegangen ist. 3 Ich rufe zu Gott, dem Höchsten, / zu Gott, der meine Sache führt. 4 Er schicke mir Hilfe vom Himmel, / denn mein Verfolger hat mich verhöhnt. ♪ Gott sende seine Gnade und Wahrheit zu mir. 5 Mir ist, als wäre ich von Löwen umringt, / die gierig auf Menschenfleisch sind. / Ihre Zähne sind Spieße und Pfeile, / ihre Zunge ein geschliffenes Schwert. 6 Zeig deine Hoheit am Himmel, Gott, / deine Herrlichkeit über der Erde! 7 Meinen Füßen hatten sie ein Netz gelegt, / denn sie wollten mich beugen. / Sie hatten mir eine Grube gegraben – und fielen selber hinein. ♪ 8 Gott, mein Herz ist nun fest und bereit. / Ich will singen und spielen dazu. 9 Wach auf, meine Seele! / Harfe und Zither, wacht auf! / Ich will das Morgenrot wecken. 10 Ich will dich preisen, Herr, unter den Völkern, / dir vor den Nationen lobsingen. 11 Denn deine Gnade reicht bis zum Himmel hinauf / und deine Wahrheit bis hin zu den Wolken. 12 Zeig deine Hoheit am Himmel, Gott, / deine Herrlichkeit über der Erde!