1 Hospodina miluji; on slyší můj hlas, moje prosby, 2 sklonil ke mně ucho. Po všechny své dny chci k němu volat. 3 Ovinuly mě provazy smrti, přepadly mě úzkosti podsvětí; nacházím jen soužení a strasti. 4 Vzývám však Hospodinovo jméno: Hospodine, prosím, zachraň mi život! 5 Hospodin je milostivý, spravedlivý, náš Bůh se slitovává. 6 Hospodin je ochránce nezkušených: byl jsem vyčerpán, a dopřál mi zvítězit. 7 Můžeš opět odpočinout, moje duše, neboť Hospodin se tě zastal. 8 Ubránils mě před smrtí, mé oko před slzami, moje nohy před zvrtnutím. 9 Před Hospodinem smím dále chodit v zemi živých. 10 Uvěřil jsem, proto mluvím; byl jsem velmi pokořený. 11 Ukvapeně jsem si říkal: Každý člověk je lhář. 12 Jak se mám odvděčit Hospodinu, že se mne tolikrát zastal? 13 Zvednu kalich spásy a budu vzývat Hospodinovo jméno. 14 Svoje sliby Hospodinu splním před veškerým jeho lidem. 15 Velkou cenu má v Hospodinových očích oddanost jeho věrných až k smrti. 16 Hospodine, prosím, já jsem tvůj služebník, služebník tvůj, syn tvé služebnice. Ty jsi mi rozvázal pouta. 17 Tobě obětuji oběť díků a budu vzývat Hospodinovo jméno. 18 Svoje sliby Hospodinu splním před veškerým jeho lidem, 19 v nádvořích Hospodinova domu, Jeruzaléme, v tvém středu. Haleluja.
1Ich liebe Jahwe, denn er hörte meine Stimme, / hat mein flehendes Rufen gehört.2Er neigte sein Ohr und hörte mir zu. / Solange ich lebe, verkünde ich das.3Gefangen war ich in Stricken des Todes, / getroffen von den Schrecken seiner Macht, / versunken in Elend und Angst.4Da rief ich den Namen Jahwes an: / „Ach, Jahwe, rette mein Leben!“5Jahwe ist gnädig und gerecht, / ja voller Erbarmen ist unser Gott.6Jahwe beschützt den Unerfahrenen. / Ich war schwach, doch er rettete mich.7Beruhige dich, meine Seele, / denn Jahwe hat dir Gutes getan.8Ja, du hast mein Leben vom Tod gerettet, / meine Augen von Tränen / und meinen Fuß vom Sturz.9Ich darf am Leben bleiben / und fortleben in der Nähe Jahwes.10Ich habe ihm immer vertraut, / obwohl ich sagte:[1] „Ich bin am Boden zerstört!“ (2K 4,13)11Voller Bestürzung rief ich aus: / „Diese Menschen sind allesamt Lügner!“12Wie kann ich Jahwe vergelten, / was er mir Gutes tat?13Den Becher der Rettung will ich erheben / und anrufen den Namen Jahwes.14Meine Versprechen löse ich vor Jahwe ein, / vor seinem ganzen Volk will ich es tun.15Kostbar für Jahwe sind Menschen, die ihn lieben. / Dem Tod gibt er sie nicht so einfach hin.16Ach, Jahwe, ich bin doch dein Knecht, / ich diene dir, wie schon meine Mutter es tat! / Meine Fesseln hast du gelöst.17Opfer des Lobes will ich dir bringen, / anrufen den Namen Jahwes.18Meine Versprechen löse ich vor Jahwe ein, / vor seinem ganzen Volk will ich es tun,19in den Vorhöfen des Hauses Jahwes, / Jerusalem, mitten in dir. / Halleluja!